Nejen uhelné, ale i jaderné elektrárny se kvůli energetické krizi způsobené ruskou invazí na Ukrajinu a reakcí Západu na ni dostávají znovu do popředí. A to konkrétně v Belgii, která je na jádru při výrobě elektřiny závislá ze zhruba poloviny, ale možná překvapivě také v Německu, které chce jádro zcela vypnout do konce tohoto roku.
„Vláda požádala provozovatele jaderné elektrárny, aby prodloužil fungování elektrárny Tihange 2 až do skončení zimní energetické špičky,“ uvedl belgický premiér Alexander De Croo na konferenci v minulém týdnu.
Jaderná elektrárna Tihange 2 o výkonu 1055 MW má být podle aktuálního harmonogramu odstavena 1. února příštího roku, vládní představitelé by však její životnost rádi prodloužili alespoň do konce března, kdy ještě bude probíhat zimní topná sezona.
Belgičtí politici by prodloužením její životnosti chtěli zajistit energetickou bezpečnost a také ulevit dnes tolik napjatým cenám za elektřinu.
Provozovatel elektrárny, společnost Electrabel, která je dceřinkou francouzské energetické společnosti Engie, ale uvedl, že o prodloužení životnosti nikdy nebylo uvažováno a že takový proces není možné spustit bez příprav „kvůli technickým i jaderně bezpečnostním omezením“.
Tak či tak, Belgie dnes s jádrem počítá více, než si ještě před půl rokem dokázala představit. Jaderné zdroje v zemi měly být původně vypnuty do konce roku 2025, plán byl ale revidován a dvě jaderné elektrárny nakonec budou v provozu až do roku 2035.
Ještě zajímavější je situace v Německu, které plánuje své zbylé jaderné elektrárny vypnout ke konci roku. Zarputilí Němci, kterým je odklon od jádra zejména v době energetické krize vyčítán ostatními státy Evropské unie a kteří jsou zároveň označováni za strůjce dnešních vysokých cen energií, si otevírají zadní vrátka.
Německá vláda totiž v pondělí naznačila možný posun v otázce odstavení tří zbývajících jaderných elektráren v zemi do konce roku a uvedla, že Berlín bude analyzovat, zda by delší provoz těchto zařízení mohl pomoci zvýšit energetickou bezpečnost. Konkrétně jde o jaderné elektrárny Emsland v Dolním Sasku, Isar 2 v Bavorsku a Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku.
Mluvčí ministerstva hospodářství a ochrany klimatu novinářům v Berlíně řekl, že vláda pověřila dodavatele energií, aby provedli zátěžový test německé elektrické sítě a zjistili, zda bude možné tuto zimu zajistit stabilní dodávky elektřiny i v nejčernějších možných scénářích.
Podobné zátěžové testy proběhly v Německu už zkraje tohoto roku, nyní ale mluvčí slibuje, že budou provedeny za přísnějších předpokladů. A to konkrétně za podmínek, že do Německa přestane proudit ruský plyn a také že dojde k výpadku atomových elektráren ve Francii. Testy by podle něj měly být hotové v rámci několika málo týdnů.
Proti jádru v Německu dlouhodobě vystupují Olaf Scholz a jeho sociální demokraté (SPD) a také Zelení, pro které se odstoupení Německa od jádra stalo hlavním programovým pilířem.
I proto notnou dávku překvapení vzbudila nedělní slova předsedkyně Zelených Ricardy Lang, podle kterých prodloužení životnosti jaderných elektráren nelze vyloučit. Doslova řekla, že je potřeba reagovat na aktuální situaci a „prověřit všechna opatření“.
Za posunem v postojích je i předpoklad, že Němci se budou nyní ve velkém odvracet od plynových kotlů směrem k elektřině, což po ní samozřejmě zvýší poptávku. Podle odborníků by životnost jaderných elektráren mohla být prodloužena minimálně do poloviny příštího roku.
