Déšť. A taky peníze. Oboje teď potřebuje České Švýcarsko, kterým se už od neděle šíří ničivý lesní požár. Zatímco to první musí obstarat příroda, to druhé je čistě v lidských rukách. A solidarita funguje.
Na sbírku organizovanou přes platformu Donio už dárci poslali přes pět a půl milionu korun. Peníze jsou primárně určeny pro obyvatele Hřenska, kterým vzal oheň domov, a přispívají postupně i další charitativní fondy a organizace – stejně jako tomu bylo v loňském roce po ničivém tornádu, které zasáhlo Hodonínsko.
Tehdy poslali spoluobčané na obnovu domů více než miliardu korun a přispěla i řada českých miliardářů. Sto padesát milionů korun do svého rodného regionu poslal druhý nejbohatší Čech Karel Komárek, zakladatel skupiny KKCG.
Jaká pomoc je potřeba dnes v oblasti zasažené požárem? „Zásobení potravinami a nápoji je teď už více než dostatečné. Spíš bych poprosil, aby lidé malinko přibrzdili a počkali na další výzvu,“ nabádá ředitel Národního parku České Švýcarsko Pavel Benda.
„Co se ale týče peněz, budeme rádi za jakoukoli podporu nejen národního parku, ale celého regionu. Aby se ho podařilo zase obnovit,“ konstatuje.
Hoří už od neděle, jak velkou část národního parku zatím oheň zničil?
Odhadem jde asi o deset kilometrů čtverečních, ale samozřejmě chytřejší budeme, až se podaří oheň zcela zlikvidovat a škody zmapovat. Zatím se ho daří držet od oblastí, které byly evakuovány, nicméně na některých úsecích se pořád šíří, protože fouká silný vítr.
Nejproblematičtější situace je v soutěskách, které jsou totálně nedostupné, tam se hasí pomocí vrtulníku a letadel. Hasiči ještě zasahují i po okrajích, aby se nedostal oheň ze soutěsky na rovná místa, odkud by se mohl začít přibližovat k obcím.
V Hřensku se ohniska objevovala ve skalách přímo nad domy, a musela se hasit z vysokozdvižných vozíků, což bylo velmi náročné. Pozitivní je, že Pravčická brána i restaurace Sokolí hnízdo zůstaly požáru ušetřeny a oheň už tamtudy prošel, tak snad se na to místo nevrátí.
Jaké jsou zatím škody na majetku?
V osadě Mezná, která patří pod Hřensko, shořely tři domy, nějaké byly částečně ožehnuté. Restaurace v soutěskách mezi Edmontovou a Tichou, ta pravděpodobně shořela celá. Zřejmě tam byly i nádoby s plynem, které explodovaly, ale zatím přesně nevíme, nikdo se tam ještě nedostal, je to nebezpečné.
Jak jsou na tom místní, ale i hasiči a všichni ti, kteří vám pomáhají?
Jsou vyčerpaní. Fyzicky i psychicky. Je to práce v extrémně náročných podmínkách, co se týká dostupnosti i vysokých teplot. Musím hasičům poděkovat, ať už profesionálním, nebo dobrovolným. Pomáhají i kolegové ze Slovenska, kteří tu létají s vrtulníky, a Poláci, dorazila také italská letadla. Situace je ale extrémně náročná pro lidi, kteří přišli o nemovitost nebo byli evakuováni. Je to pro ně naprosto šílená situace.
Ozývají se kritické hlasy, že jedním z důvodů, proč se oheň rychle šíří, je ponechání velkého množství suchého kůrovcového dřeva. Sehrálo to roli?
Když se podíváte na reliéf Národního parku, je to unikátní krajina, v níž je obrovské množství nepřístupných roklí, velmi prudkých svahů. I pokud byste chtěli, tak to dříví není technicky možné dostat ven, a ani to není účelné. Hlavní problém je, že velká část lesa je nedostupná.
My jsme ale v rámci národního parku udělali řadu preventivních zásahů. Podél silnice mezi Hřenskem a Mezní Loukou jsme na každé straně vykáceli pás suchých stromů a odvezli je a stejně požár tu silnici bez problémů přeskočil. Silně fouká a i v případě zelených stromů, které byly postiženy korunním požárem, vítr rozžhavené listy a větve přenesl několik set metrů jinam a zakládal tam další a další ložiska, která už byla nezvládnutelná.
Jak dlouho potrvá, než se příroda z požáru vzpamatuje?
Příroda si pomůže velmi rychle. Teď čerstvě po požáru bude působit velmi stresově z pohledu člověka, ale máme zkušenosti z Hřenska, kde byl požár přes dvacet hektarů, že ten ozdravný proces nebude dlouhý. Příští a přespříští rok už se to tady bude částečně zase zelenat.
A pomůžete jí, nebo to necháte čistě na ní?
Máme lokality, kde budeme výsadbu aktivně podporovat, jinde to necháme samovolnému vývoji. Les by si pomohl úplně všude, ve střední Evropě není problém, že by se nedokázal obnovit sám. Dokonce některé cenné otevřené lokality v rámci České republiky, kde jsou stepní nebo luční společenstva, se musí lesu spíš bránit. Ale dlouhodobě v parku pracujeme s jedlí, která tady přirozený potenciál nemá, takže u ní určitě výsadbu budeme provádět.
Máte nějakou hypotézu, proč požár vznikl?
Spekulujeme o ní od začátku. Jsme přesvědčeni, že roli sehrál lidský faktor. Bouřka u nás nebyla několik týdnů, takže jediné vysvětlení je, že někdo šel do oblasti bivakovat, udělal si ohýnek a špatně ho uhasil. Odumřelý les nezačne hořet od nedopalku cigarety, tam musí dlouhodobě působit vysoké teploty. A navíc lokalita, ve které oheň vznikl, není v blízkosti turistické cesty a lidé tam běžně nechodí.
Jak moc mohou plameny ublížit skalám?
Žárem dochází k tomu, že skály mohou praskat, může se zhoršit jejich stabilita a mohou se uvolnit nějaké kameny a balvany. To samé se může dít kvůli tomu, že shoří stromy, které je držely svými kořeny. Jakmile se podaří požár uhasit, uděláme průzkum skalních cest, které byly na požářišti, a zmonitorujeme jejich stav. Až pak budeme moci cesty otevřít i pro turisty.
Jak jsou na tom zvířata?
Je štěstí, že skončilo období hnízdění, takže ptáci odletí a přesunou se jinam. U ostatní zvěře se dá předpokládat, že prostě utekla, když ucítila ve vzduchu kouř. Je to příroda, a když jí dáme prostor a čas, tak se zase vrátí.
