České aerolinie (ČSA) v říjnu oslavily úctyhodných devětadevadesát let. Dárek ale nedostaly, spíš naopak. Pátá nejstarší stále fungující aerolinka na světě totiž přišla o poslední letadlo, které vlastnila.
Svoji jedenáctiletou kariéru u ČSA zakončil Airbus A319 s registrací OK-REQ letem na letiště Saint Athan v jižním Walesu, kde ho čeká rozebrání na náhradní díly.
Nostalgickou otočkou nad letištěm a nízkým průletem nad ranvejí se s letounem rozloučili piloti, zásadní ránu ale jeho prodej znamená pro flotilu tradičních aerolinek, v níž tak zůstalo jediné letadlo – pronajatý airbus A320 OK-HEU.
Teď – po nedávném vystoupení z insolvence – se může aerolinka s bohatou historií doslova odpíchnout ode dna.
A to hned za pár měsíců, kdy by měly podle Vladimíry Dufkové, mluvčí letecké skupiny Smartwings, ve flotile ČSA přibýt další tři Airbusy A320 na leasing a během roku 2024 by pak měla společnost obdržet čtyři nové Airbusy A220. Prestiž tradiční české aerolinky ale i tak zůstává dalekou minulostí…
Rok 1923
K založení státní společnosti, tehdy ještě pod názvem Československé státní aerolinie (ČSA), dochází na podzim roku 1923. Spíše než o ziskovou společnost pod vedením prvního ředitele Karla Huppnera jde v době, kdy si leteckou dopravu mohou dovolit jen vysoce privilegovaní, o jakýsi nástroj národní prestiže.
Vždyť tržby ČSA v prvních dvou letech provozu nepokrývají ani jedno procento nákladů.
Rok 1930
Zatímco sedm let od svého založení provozují ČSA pouze vnitrostátní linky na trase mezi domovským letištěm v pražských Kbelích, Bratislavou a Košicemi, začátkem třicátých let začínají nahrazovat domácí stroje Aero modernějšími britskými letadly z dílny firem De Havilland a Farman.
Ty také obsluhují první zahraniční linky ČSA do Záhřebu, Dubrovníku nebo Bukurešti a do Moskvy – mimochodem už pod dnes známou značkou OK, která nahradila dřívější L. Ve třicátých letech ČSA dále rozšiřují flotilu, například o francouzské letouny Savoia-Marchetti.
Forbes Digital Premium
1. 11. 20224 min