„Není na tom nic složitého, při pohledu na něj musíte prostě cítit, že vás povznáší,“ usmívá se Barbora Půlpanová.
Češka se zkušenostmi z prestižní londýnské aukční síně Christie’s se před dvěma lety rozhodla rozvíjet sběratelství i u nás. Založila vzdělávací program a pro nadšence do umění teď spouští klub a cílí s ním i za hranice. Všechny aktivity spojuje jediná myšlenka – umění podle Půlpánové zlepšuje kvalitu života.
Sama se přitom k práci v umění dostala náhodou. Původně působila v médiích jako redaktorka a moderátorka, později byla tiskovou mluvčí skupiny ČEZ. Díky zkušenostem z oblasti komunikace se dostala i do Christie’s, kde měla na starosti komunikaci vzdělávacích programů. Tam umění doslova propadla.
Foto Eda Babák
„Díky práci jsem se dostala na všechny přednášky, komentované prohlídky i vernisáže i aukce. Začalo mě to zajímat natolik, že jsem se i po večerech sama v umění dále vzdělávala. Byly to intenzivní dva roky,“ vzpomíná Půlpanová, která jako globální manažerka komunikace pro oblast vzdělávání působila v Londýně, New Yorku a Hongkongu a podílela se i na vzniku a řízení klubu mladých sběratelů v rámci prestižního aukčního domu.
Žena, která je dnes také členkou odborné komise investičního fondu Artefin nebo předsedkyní správní rady Nadačního fondu Galerie Smečky, se svoje zkušenosti s fungováním uměleckého trhu nakonec rozhodla přinést zpátky do Česka.
Po návratu z Londýna proto založila takzvaný EduArt Experience, projekt, který má rozvíjet sběratelství nejen v Česku, ale postupně i v celé střední Evropě. V rámci vzdělávacích programů má jejich zakladatelka ambici pomáhat začínajícím sběratelům zorientovat se na trhu s uměním i vytříbit jejich vkus a estetické cítění.
„Snažíme se, aby se lidé setkali s každou složkou uměleckého trhu a sami si tak udělali představu, jak funguje celý umělecký ekosystém,“ vysvětluje Půlpánová. V rámci programů se tak milovníci umění potkávají s umělci, zástupci galerií a uměleckých institucí od pražské Kunsthalle až po aukční síň Kodl, restaurátory i dalšími odborníky – například bývalým kurátorem Tate Britain.
„Věřím, že každý si na trhu dokáže najít to své a mám radost, když sleduji, jak z našeho programu odcházejí nadšenci do umění, kteří mu dokážou propadnout stejně jako já,“ říká šéfka projektu, jehož programy během dvou let fungování prošlo téměř sedmdesát účastníků většinou z byznysu.
Od nadcházejícího ledna navíc platforma kromě vzdělávacích programů pro sběratele otevírá členský klub, který má propojovat nejen nadšence do umění, ale také pomáhat samotným umělcům. Členové klubu se budou společně setkávat, dostávat informace o světovém uměleckém dění, navštěvovat ateliéry umělců nebo absolvovat zvláštní komentované prohlídky.
K dispozici budou také individuální konzultace jejich sbírek a v rámci nejvyššího typu členství sponzorsky podpoří vybrané umělce ze střední Evropy, kteří se bezplatně zúčastní programu o fungování trhu s uměním. Konkrétní umělce vybere mezinárodní poradenský sbor složený z kurátorů ze střední Evropy.
„Dává mi smysl propojovat umělecké scény, které si jsou blízké. Ve střední Evropě najdeme spoustu kvalitních autorů, kteří snadno obstojí v zahraniční konkurenci. Chceme jim dát prostor se zviditelnit a pro sběratele je to zase příležitost dát své sbírce mezinárodní přesah,“ vysvětluje Barbora Půlpanová.
„Náš zájem motivuje umělce k tvorbě a jejich díla zase stimulují nás. Takhle podle nás funguje zdravý umělecký ekosystém,“ domnívá se zakladatelka projektu a doufá, že tuto propojenost dokáže právě díky klubu prohloubit.
„Cítíme, že se sběratelství stává součástí životního stylu dnešních třicátníků a čtyřicátníků, kteří chtějí společně poznávat a povzbuzovat uměleckou scénu,“ vysvětluje Půlpánová. „Tihle lidé neinvestují do umění, jen aby vydělali. Hodnota umění totiž velmi často přesahuje jeho cenu – je to především emocionální a společenská investice.“
