Nezaměstnanost v Česku v prosinci stoupla na 3,7 procenta, zatímco předchozí tři měsíce stagnovala na 3,5 procenta. O práci se prostřednictvím úřadů práce ucházelo 271 803 lidí, to je o 14 616 více než o měsíc dříve.

Zaměstnavatelé na konci loňského roku nabízeli 288 647 volných pracovních míst. Jejich nabídka byla dál vyšší než počet uchazečů, na jedno volné pracovní místo připadalo v celostátním průměru 0,9 uchazeče. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR.

Analytici nárůst nezaměstnanosti poslední měsíc roku očekávali, opakuje se každý rok. „S příchodem zimy postupně končí sezonní práce zejména v zemědělství či ve stavebnictví, a do evidence se už hlásí ve větším počtu i lidé, jimž skončily termínované pracovní smlouvy a dohody nebo například živnostníci, kteří dočasně přerušili svou činnost,“ uvedl Úřad práce ČR.

Nejvyšší nezaměstnanost v prosinci zůstala stejně jako v předchozích měsících v Ústeckém kraji, kde dosáhla 5,5 procenta. Následuje Moravskoslezský kraj, kde bylo na konci roku bez práce 5,1 procenta lidí. Tyto regiony mají nejvyšší podíl nezaměstnaných osob dlouhodobě, což podle odborníků odpovídá jejich ekonomické situaci. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla v prosinci v Pardubickém, Plzeňském a Zlínském kraji, a to shodně 2,9 procenta.

Nezaměstnanost během loňského roku kopírovala klasickou vývojovou křivku zohledňující sezonní vlivy. „Až do srpna byla v meziročním srovnání nižší než v roce 2021. V září se pohybovala na stejných hodnotách a od října jsme zaznamenávali nárůst, který byl ale velmi mírný a pohyboval se v jednotkách desetin procentního bodu. V absolutních hodnotách ke konci roku mírně vzrostl počet evidovaných uchazečů o zaměstnání a klesl počet volných pracovních míst,“ shrnul generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.

Ze strany zaměstnavatelů stále přetrvává zájem o zaměstnance, převážně v technických a dělnických profesích. Dlouhodobá poptávka je po kvalifikovaných řemeslnících. V následujících měsících nezaměstnanost v souvislosti s útlumem sezonních prací pravděpodobně vzroste. Situace na trhu práce se bude podle ÚP odvíjet mimo jiné od průběhu válečného konfliktu na Ukrajině, aktuální epidemické situace a dopadů energetické krize na zaměstnavatele.