Po revoluci sepsala vůbec první smlouvu na prodej podniku v Československu a od té doby byla u celé řady pozoruhodných obchodních případů.
Jedna z nejvlivnějších žen v Česku a strůjkyně jedné z nejstarších advokátních kanceláří u nás Vladimíra Glatzová je zkrátka nedílnou součástí československého byznysu.
„Devadesátky byly naprosto divoké. Kvalifikační předpoklady pro založení privatizačního fondu byly vysoká škola a milion korun. Žádné jiné ani být nemohly, zkušenosti s tím nikdo neměl. Tak přišel Viktor Kožený, který nabízel všem, kteří mu svěří kuponovou knížku, zdesetinásobení vkladu. Což tenkrát bylo zcela legální. A to je stinná stránka devadesátek, naprostá absence regulace,“ vypráví Vladimíra Glatzová v rozhovoru pro naše předplatitele.
Během něj jsme se pochopitelně dotkli i konkrétních dealů, z nichž za zmínku stojí snahy PPF spojit svá finanční aktiva v čele s Air Bank s Monetou. Tam Glatzová zastupovala fond Petrus Advisers, který v jednu chvíli držel v Monetě téměř deset procent a proti transakci, respektive snahám PPF, hlasitě brojil. Na to Glatzová vzpomíná následovně:
Co se ve třetím díle pořadu Closer dále dozvíte?
- Jak se v advokátním světě dostat na vrchol
- Jak náročné je ve špičkové advokacii pracovní tempo
- Jak se za 30 let zkultivoval český byznys
- Na co nejbohatší Češi potřebují špičkové advokáty
- Zda Vladimíra Glatzová někdy narazila v mužském byznysu na skleněný strop
- Proč je třeba dávat nejvyšší pozor na počet nul
