Když deník Financial Times zveřejnil, že koncern Volkswagen odkládá stavbu východoevropské gigafactory a přednost dostane baterkárna v USA, zpráva k aktivitě vyprovokovala šéfa Škody Auto Klause Zellmera i ministra průmyslu Jozefa Síkelu.
Podle Zellmera neexistuje žádná souvislost mezi rozhodnutím o umístění gigafactory v Severní Americe a rozhodnutím o umístění v Evropě. Totéž na Twitteru potvrdil i ministr Síkela.
„O plánu Volkswagenu na projekt továrny na výrobu baterií ve Spojených státech jsme byli dopředu informováni. Dnes ráno jsem se telefonicky spojil s Martinem Jahnem z vedení Škoda Auto, který mi potvrdil, že rozhodnutí o gigafactory v USA nemá vliv na obdobný projekt v Evropě,“ uvedl ministr.
Skupina Volkswagen je podle vyjádření jejího tiskového oddělení i nadále odhodlána vybudovat v Evropě do roku 2030 továrny na výrobu článků o kapacitě přibližně 240 gigawatthodin. Neuvádí však žádný termín, kdy by finální rozhodnutí mělo padnout.
Gigafactory německého koncernu by podle minulých vyjádření měly vznikat na celkem šesti místech. O třech už je rozhodnuto – letos začne fungovat gigafactory ve Švédsku, další za dva roky přibude v Německu a v roce 2026 se gigafactory rozjede ve Valencii na jihu Španělska. Kde budou stát zbývající tři, se zatím řeší.
Automobilka zároveň zmiňuje, že ideální výrobní proces s ohledem na životní prostředí předpokládá synergické seskupení výroby elektromobilů a bateriových článků, zejména s přihlédnutím k počtu závodů na výrobu automobilů ve východní Evropě.
Jinými slovy, střední a východní Evropa bude gigafactory v dlouhodobém horizontu potřebovat. Škoda Auto počítá, že během tří let na trhu vypustí tři nové elektromobily a do roku 2030 zvýší podíl prodejů čistě bateriových elektromobilů v Evropě na padesát až sedmdesát procent v závislosti na vývoji trhu. Automobilka zároveň uvádí, že pokrytí dodávek baterií má i za současných podmínek pokryté do roku 2028.
Kdy – a jestli vůbec – v Česku, Polsku, Slovensku nebo Maďarsku továrna za 120 miliard korun vznikne, ovlivní i Evropská unie, respektive její ochota elektromobilní byznys podpořit. „Česká republika má mezi kandidátskými zeměmi vynikající pozici pro získání gigafactory. Musíme však počkat, co přinese takzvaná nová Zelená dohoda. Koncern ji musí vyhodnotit i z hlediska dotací a investičních pobídek,“ uvedl Klaus Zellmer.
Jestli by mohly podpůrné balíčky v rámci programu Green Deal nabídnout Volkswagenu lepší investiční pobídky v Evropě a v České republice, se teprve uvidí. Podle všeho ale aktuálně vítězí Spojené státy.
„Amerika dnes velmi štědře podporuje zelené investice a hodlá v tomto směru vytrvat. Evropská unie se snaží o reakci, ale ta je stále v přípravě,“ vysvětluje Miroslav Lopour, lídr strategických projektů v energetickém týmu poradenské společnosti Deloitte.
„Jako členské státy si musíme říct, která odvětví jsou strategická – a do těch v globální konkurenci investovat mnohem více, než je dnešní standard. Tuto pozici si ale musí vyjasnit členské státy i jejich občané, aby pak dokázali investora zaujmout,“ zdůrazňuje.
Rozhodnutí Volkswagenu využít v Severní Americe co nejdřív pobídek ve výši deseti miliard dolarů se dá popsat i jako výsledek „dotační války“, která se mezi oběma kontinenty pomalu rozhořívá. Podle experta na velké investiční projekty společnosti PwC Jana Brázdy bude mít nepochybně dopad i do rozhodování dalších firem, které řeší, kde část svých investic uskutečnit.
„Tady zatím Evropská unie stojí daleko za Spojenými státy, už jen kvůli svému omezenému společnému rozpočtu. Můžeme jen doufat, že nová forma podpory v rámci The Green Deal Industrial Plan, který má Unie zveřejnit během tohoto měsíce, bude dostatečná a atraktivní, aby u nás investory udržela,“ doufá Brázda.
Ještě přímější byl minulý týden člen představenstva Volkswagenu Thomas Schmall. Na sociální síti LinkedIn uvedl, že Evropa riskuje prohru v závodu o miliardové investice, o kterých se bude rozhodovat v příštích měsících a letech. Klíčový faktor? Atraktivní podmínky, nabízené americkým protiinflačním zákonem (IRA).
Právě z balíku peněz o objemu 369 miliard dolarů určených na podporu především zelených investic na území USA bude Volkswagen nejspíš čerpat. Evropská komise má v plánu přijít s podobným řešením a Schmall proto evropské politiky vyzývá, aby unijní reakce přišla co nejdříve.
