V pátek 24. února 2023 uplynul rok ode dne, kdy Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového v dění kolem Ukrajiny přinesl uplynulý týden?

  • Prodloužení obilné dohody. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu ohlásil pokračování dohody umožňující vývoz zemědělských produktů z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Erdogan neupřesnil, o kolik dnů je dohoda s Ruskem a Ukrajinou prodloužena, ale podle ukrajinského ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova jde o 120 dnů. Prodloužení dohody mezitím potvrdil mluvčí OSN, Moskva však trvá na tom, že dohoda bude platit jen dalších šedesát dnů. Kyjev, Turecko i OSN usilovaly o stodvacetidenní prodloužení, což je i lhůta, na kterou byla dohoda původně loni v srpnu uzavřena a poté již jednou prodloužena. Ukrajina také chce, aby se dohoda automaticky obnovovala.
  • Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja podle agentury RIA Novosti upozornil, že Moskva bude uvažovat o dalším prodloužení obilné dohody pouze v případě hmatatelného pokroku při plnění závazků týkajících se vývozu ruských potravin a hnojiv na světové trhy. Prodloužení dohody po 18. květnu bude podle ruského diplomata také vyžadovat, aby banka Rosselchozbank byla opět připojena k systému SWIFT, aby se obnovily dodávky zemědělské techniky do Ruska, aby se zrušila omezení pro pojištění ruských nákladních lodí a aby tato plavidla dostala povolení vplouvat do přístavů, aby opět začalo fungovat potrubí přepravující amoniak z Togliatti do Oděsy a aby Západ odblokoval účty a aktiva ruských výrobců hnojiv.
  • Situace v Bachmutu je nadále složitá, ukrajinští obránci však odrážejí všechny útoky Rusů, kteří se snaží dobýt město na východě země už měsíce, uvedl v pondělí velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj. Podle záběrů, které se podařilo identifikovat americkému Institutu pro studium války, ruské síly v úterý postoupily v jižním Bachmutu. Ruští vojenští blogeři tvrdí, že žoldnéři z ruské soukromé Wagnerovy skupiny se zmocnili závodu Vostokmaš v industriálním komplexu na severozápadě Bachmutu. 
  • Nad Černým mořem se v úterý zřítil americký víceúčelový dron MQ-9 Reaper. Podle americké armády se tak stalo poté, co stroj v mezinárodním vzdušném prostoru srazil ruský bojový letoun Su-27. Rusko však popřelo, že by se jeho stíhačky dostaly do kontaktu s americkým dronem a podle agentury TASS s odkazem na ruské ministerstvo obrany dodalo, že americký stroj spadl v důsledku prudkého manévrování. Washington zničení amerického bezpilotního letounu nicméně připisuje nebezpečnému jednání ruské strany. Americké ministerstvo obrany následně ve čtvrtek zveřejnilo video, které zachycuje, jak se ruské vojenské letadlo přiblížilo k americkému vojenskému dronu a vypustilo v jeho blízkosti palivo. 
  • Výcvik ukrajinských vojáků. Prvních pětapadesát ukrajinských vojáků absolvovalo čtyřtýdenní výcvik v ovládání tanků Leopard 2 ve Španělsku. Podle agentury Reuters o tom informovalo španělské ministerstvo obrany. Španělsko v únoru přislíbilo Ukrajině dodání šesti těchto strojů a uvedlo, že by jejich počet mohlo navýšit na deset. Vojáci podle ukrajinské poslankyně Kiry Rudikové dokončili výcvik i v Německu.
  • Dodávky tanků Leopard. Koalice zemí, které přislíbily poskytnout Ukrajině tanky Leopard, dále roste – devět zemí se zavázalo poslat Ukrajině více než 150 těchto tanků. Na středečním virtuálním zasedání takzvané kontaktní skupiny pro Ukrajinu to uvedl americký ministr obrany Lloyd Austin. Šéf Pentagonu neupřesnil, zda jde o stroje typu Leopard 2 nebo i o starší konstrukce Leopard 1, ani kterých devět zemí tento závazek učinilo. Do koalice zemí ochotných poskytnout Ukrajině tyto stroje se však podle dostupných informací zapojily mimo jiné také Polsko, Norsko, Kanada a Španělsko.
  • Německé tanky Leopard, a hlavně jejich modernější verze Leopard 2, patří k nejpočetnějším a nejkvalitnějším tankům současnosti. Ukrajina o jejich dodávky usiluje už řadu měsíců, snahu ale dlouho blokoval rezervovaný postoj Německa, které má jako výrobce tanku rozhodující slovo. Berlín ale postupně názor měnil a letos ukrajinským silám přislíbil moderní tanky Leopard 2A6 a dodávky povolil i dalším zemím.
  • Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný v Kyjevě jednal o české pomoci při zajišťování potřebných funkcí městské infrastruktury i provozu městských nemocnic. Cílem dalších misí na Ukrajinu budou i kontakty mezi českými a ukrajinskými odborníky v oblasti rehabilitace, lékaři v Česku mají podle Kopečného obrovské know-how. O jednání informoval v úterý kyjevský starosta Vitalij Kličko.
  • Polské úřady rozkryly špionážní síť pracující pro Rusko, informovala ve středu rozhlasová stanice RMF FM, podle níž skupina připravovala sabotážní činnost v Polsku. Polské úřady v souvislosti s odhalením skrytých kamer na důležitých tratích a železničních uzlech zadrželi šest osob. Podle bývalého zástupce šéfa polské vojenské kontrarozvědky Macieje Matysiaka ruské tajné služby patrně shromažďovaly především údaje o počtu transportů, jejich zabezpečení a typu techniky, která se dostává ze Západu na Ukrajinu.
  • Asadova podpora Rusku. Syrský prezident Bašár Asad prohlásil, že ruská vojenská přítomnost v Sýrii by neměla být dočasná a neměla by se omezovat jen na boj proti teroristům. V rozhovoru, který zveřejnila ruská agentura RIA Novosti, Asad také řekl, že by uvítal návrhy na vytvoření nových ruských vojenských základen a zvýšení počtu ruských vojáků v Sýrii. Interview poskytl syrský prezident po středečním jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Kremlu, kde vyjádřil podporu ruské válce proti Ukrajině.
  • Ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými podnikateli prohlásil, že ruská ekonomika získává principiálně novou kvalitu a začíná se rozvíjet podle nového modelu. Napsal o tom list Kommersant, podle kterého se Putin s podnikateli sešel poprvé od loňského vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Prezident jim řekl, že Rusku se podařilo v rychle rostoucích regionech světa kompenzovat uzavření západních trhů, sankce dopadly podle přísloví, že kdo jinému jámu kope, sám do ní padá, a inflace je nižší a úroda větší než v Evropě.
  • Švédsko oznámilo, že se dohodlo s Británií na prodeji čtrnácti kusů svého dělostřeleckého systému Archer. Londýnu nákup umožní darovat Ukrajině několik desítek starších samohybných houfnic AS90. Osm systémů Archer poputuje ze Švédska také přímo na Ukrajinu, informovala ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na vládu ve Stockholmu.
  • Zodpovědnost Ruska za sestřelení letadla. Mezinárodní organizace pro civilní letectví se bude zabývat tím, jestli je Rusko zodpovědné za sestřelení letadla MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny, které si v létě 2014 vyžádalo 298 životů. V sobotu o tom informovala agentura Reuters, která připomíná, že krok iniciovaly Austrálie a Nizozemsko, podle nichž Rusko zodpovědnost za ztracené životy nese. Moskva to popírá.
  • Zatykač na Vladimira Putina v pátek vydal Mezinárodní trestní soud v Haagu kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných ukrajinských území do Ruska. Není pochyb, že Rusko páchá na Ukrajině válečné zločiny, hledání odpovědnosti podporujeme, uvedlo ministerstvo zahraničí USA.
  • Další sankce proti Rusku a jeho spojencům Íránu a Sýrii oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Týkají se dohromady čtyř stovek osob a firem včetně těch, které jsou odpovědné za dodávky íránských bezpilotních letounů Šáhid Rusku. Ukrajinský prezident to oznámil v sobotu ve svém pravidelném večerním videoprojevu.
  • Návštěva Putina na Krymu. Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu přijel navštívit Krym. Návštěva proběhla přesně na deváté výročí od anexe poloostrova od Ukrajiny v roce 2014, informovala ruská státní média. V neděli pak zamířil také do ukrajinského Mariupolu, který Rusko ovládlo loni v květnu.