Hodnota globálního trhu s kořením může do konce roku vzrůst z loňských 79 miliard na 126 miliard dolarů, tedy 2,7 bilionu korun. Vyplývá to z průzkumu, na který se odvolává BBC. Trendu většího zájmu o koření a bylinky nahrávají mimo jiné domácí kuchaři, kteří se při vaření odvažují více experimentovat.
„Koření je klíč,“ říká britská televizní šéfkuchařka a autorka kuchařských knih Parveen Ashrafová, známá také jako „královna koření“. „Oživuje jídlo, dodává mu chuť,“ vysvětluje.
Pokud je někdo velkým fanouškem kořeněných jídel, pak je nákup koření něco, co považuje za samozřejmost, píše BBC. Expert na koření Donald Pratt ale říká, že poptávka po bylinkách a koření v posledních letech silně vzrostla. Podle Pratta, který dodává ingredience americkému potravinářskému gigantu McCormick, tedy největší společnosti s kořením a bylinkami na této planetě, stojí za současným trendem řada faktorů.
Sofistikovaněji si lidé podle Pratta začali v kuchyni počínat i díky pandemii. O vaření se zajímá také mladá generace, která zkouší nové chutě, a roli hrají i zvýšené obavy o zdraví. „Touha jíst zdravěji je celosvětovým trendem. Takže více domácího vaření z přírodních surovin a nahrazování soli, cukru a tuků příchutí z bylinek a koření,“ uvádí Pratt.
Z hlediska jednotlivých zemí je největším producentem koření Indie. Je také jeho největším vývozcem, ve finančním roce 2021 až 2022 dosáhla hodnota jejího vývozu 4,1 miliardy dolarů, tedy 88,5 miliardy korun. Mezi další významné exportéry koření patří Indonésie, Čína, Vietnam a Brazílie.
Navzdory rostoucímu vývozu jsou ale například farmáři v Indii a na Srí Lance velmi špatně placeni, říká zakladatelka firmy Diaspora Sana Džaveríová Khadriová. Její společnost obchoduje s kořením a sídlí v Bombaji. Podnikatelka se zasazuje o to, aby se mzda farmářů zvýšila zhruba ze 300 až 350 rupií denně (78 až 91 korun) na 500 až 600 rupií za den tím, že nakupuje jinak, než velí tradice, tedy přímo od farem s vynecháním prostředníků.
