Jedna jediná masová koule vystavená v amsterodamském muzeu vědy a techniky vyvolala na konci března po světě pořádný rozruch. „Megakarbanátek“ o velikosti míče na házenou totiž pochází z dávno vyhynulého mamuta srstnatého. Přesněji řečeno, je to uměle vypěstované maso obsahující mamutí DNA.
Kouli vypěstovali vědci z australského startupu Vow, který se specializuje na kultivaci buněk a umělou výrobu udržitelnějších druhů masa.
Maso dávno ztraceného druhu firma oživila, aby s patřičnou pompou demonstrovala potenciál masa vypěstovaného z buněk. „Vybrali jsme si mamuta srstnatého, protože je symbolem ztráty diverzity a klimatických změn,“ říká spoluzakladatel společnosti Vow Tim Noakesmith.
Masová koule splnila účel – přitáhla pozornost a vyvolala debatu. Přitom ani nikdo neví, jak maso chutná. „S touto bílkovinou jsme se nesetkali už tisíce let. Takže netušíme, jak by náš imunitní systém reagoval, kdybychom ho snědli,“ vysvětluje Ernst Wolvetang z Australského institutu pro bioinženýrství a nanotechnologie na Queenslandské univerzitě.
Vědci při výrobě masa použili sekvenci DNA mamutího myoglobinu, tedy svalové bílkoviny zodpovědné za chuť a chybějící genové vazby doplnili o DNA slona, nejbližšího žijícího příbuzného mamutů. Vložením vzorce do ovčích kmenových buněk pak replikovali a během několika týdnů vypěstovali dvacet miliard buněk potřebných k syntéze masa. Podle Ernsta Wolvetanga bylo nakonec vytvoření hybridního proteinu až „směšně snadné a rychlé“.
Kuřecí, hovězí i vepřové z laboratoří
Australský startup Vow se jinak zaměřuje na pěstované drůbeží, hovězí a vepřové. „Vyrábíme maso, které je chutnější, výživnější, udržitelnější a v konečném důsledku dostupnější než to, co jíme dnes,“ píše společnost na svém webu.
Zjednodušeně řečeno: buňky odebrané z živého zvířete jsou kultivovány v laboratoři, kde se z nich pak pěstuje tkáň připomínající strukturu běžného masa. „Hledáme buňky, které lze snadno vypěstovat, jsou chutné a výživné. Následně tyto buňky mícháme, abychom vytvořili doopravdy lahodné maso,“ doplňuje výkonný ředitel Vow George Peppou.
Sám svoji firmu definuje jako různorodý tým inovátorů, inženýrů, vědců, umělců, gurmánů a hledačů chutí. A taky rebelů, kteří porušují pravidla a mají velké sny a nekonečné odhodlání. Právě takové lidi láká, aby se podíleli na oboru budoucnosti, ať už přímo v laboratořích, nebo v marketingu, projektovém řízení, či back office.
ilustrační - Benemeat, 9. prosince 2022, foto: Jan Rasch
Startup vstoupil na trh před třemi lety a už po dvou letech v prvním oficiálním investičním kole naraisoval přes 49 milionů dolarů od velkých hráčů na poli private eqiuity a venture kapitálu, jako jsou Aramco, Blackbird, Prosperity7 Ventures nebo Toyota Ventures a další.
I díky tomu firma vloni v Sydney otevřela laboratoř, kde je schopna produkovat třicet tun umělého masa ročně. A už plánuje další „fabriku“ s až stokrát větší kapacitou.
Její experti zkoumali potenciál více než padesáti živočišných druhů, například i alpaky, buvola, krokodýla, páva nebo různých druhů ryb. První laboratorně vypěstované maso, které Vow pošle na trh, je ale z křepelky japonské. Míří s ním do restaurací v Singapuru – první země, která prodej uměle pěstovaných masných výrobků oficiálně schválila, a přilákala tak první výrobce.
Bilionový byznys nedá spát investorům
Přestože schvalovací proces pro buněčné masné výrobky na dalších trzích teprve běží, do masa vypěstovaného z buněk míří stovky milionů dolarů a na trhu se objevují další firmy, jako je třeba Prolific Machines, který v prvním investičním kole získal 42 milionů dolarů a na dlouhém seznamu investorů se chlubí například jmény miliardáře a filmového producenta Marka Cubana nebo modelky a herečky Emily Ratajkowski.
Další americká společnost Upside Foods loni otevřela svou továrnu v Kalifornii, ve které plánuje produkovat dokonce víc než 180 tun kultivovaného masa ročně. I ona na další vývoj naraisovala desítky milionů. A miliony investoři pumpují i do dalších startupů: Německý Bluu Seafood v laboratoři vyvíjí mořské plody a rybí maso, nizozemská Meatable to zkouší s vypěstovanými klobásami a americké SCiFi Foods, Eat Just či Novel Farms zase s hamburgery, kuřetem a vepřovou panenkou.
Naše vize je nasytit lidstvo, ale technologie, které vyvíjíme, dokážou ještě mnohem víc.
Závod o ovládnutí budoucích trhů tak odstartoval velmi svižně. A že je o co závodit: globální trh s umělým masem by měl podle odhadů vyrůst až na půl miliardy dolarů do roku 2030 a o deset let později utrhnout už víc než třetinu celkového globálního byznysu s masem, který do té doby vyroste až ke dvěma bilionům dolarů.
Maso vypěstované bez zabíjení bude přebírat hlavní roli už proto, že velkovýroba přirozeným způsobem je značně náročná a je spojena s nemalou ekologickou zátěží – průmyslové chovy vyčerpávají půdu, spotřebovávají spoustu vody a zodpovídají za patnáct procent všech současných emisí oxidu uhličitého. Navíc do roku 2050 se počet obyvatel planety přiblíží k deseti miliardám, které bude potřeba udržitelně nasytit.
Vypěstované párky a hamburgery z Prahy
Do globálního závodu se hlásí i český zástupce – pražský biotechnologický startup Bene Meat Technologies Romana Kříže, který už pracuje na vlastních hamburgerech a párcích ze zkumavky.
„Rozhodovat bude to, kdo dokáže produkty vyrobit levně, eticky a v souladu s legislativou,“ říká k boji o globální úspěch podnikatel, který na vývoj kultivovaného masa získal 130 milionů korun.
Roman Kříž totiž v kultivovaném mase vidí obrovský potenciál, přestože velkoprodukci zatím brání vysoké náklady na pěstování a tím i vysoké ceny výsledného produktu – kilo kultivovaného masa vyjde v současnosti na pět až deset tisíc korun. „Je pro nás důležité dostat na trh něco, co lidi nakrmí a bude mít cenu kolem sto korun za kilogram,“ podotýká Kříž.
Podle jeho odhadů má reálnou šanci na úspěch asi třetina současných konkurentů, které má Bene Meat po celém světě.
Spoluzakladatel kalifornské firmy Prolific Machines Deniz Kent mu na dálku přitakává: „V současnosti už v oboru existují stovky společností, většina z nich ale zemře, protože nenajdou způsob, jak vyrobit maso dostatečně levně. Jen ty, které cestu najdou, přežijí,“ uvedl Kent vloni pro TechCrunch.
Expert na kmenové buňky svůj startup zakládal v roce 2020 spolu s fyzikem Maxem Huismanem a inženýrem strojového učení Declanem Jonesem. Zhruba ve stejné době se do vývoje umělého masa pustil i Roman Kříž.
Jeden z někdejších studenských vůdců sametové revoluce vystudoval práva a krátce poté se svým tátou začal podnikat v obchodu s obalovými materiály. „Mám rád, když za sebou vidím výsledky. A v tomhle pro mě bylo právo příliš neuchopitelné,“ vysvětluje svoji podnikatelskou dráhu.
Nejsložitější je vyrobit prokrvený steak
Před třemi lety ale našel nové životní poslání. Kamarád se mu zmínil, že umělé maso je ve světě obrovské téma a Romana Kříže to nadchlo. „Zjistil jsem, že se objevují rostlinné náhražky masa, které není tak těžké vyrobit, ale skutečné maso to není. Vedle toho existuje opravdové kultivované maso, pěstované ze zvířecích buněk, jen mimo tělo zvířete. A to mi přišlo jako zajímavá výzva,“ líčí zakladatel Bene Meat.
Postupně vybudoval tým, který dnes čítá kolem sedmdesáti lidí. A společně začali hledat cestu za svatým grálem potravinového inženýrství. Vybrali si hovězí maso, a buňky pro jeho vývoj tak odebírají z krav. Jelikož biopsie na živých zvířatech je legislativně složitý proces, prozatím tkáň získávají na jatkách těsně po porážce.
„Zajímají nás kmenové buňky, ze kterých vznikají buňky svalové, tukové a pojivové tvořící 98 procent svalové hmoty. Množíme je v bioreaktorech, kde následně upravíme podmínky tak, aby se z kmenových buněk staly buňky cílové,“ popisuje Kříž.
ilustrační - Benemeat, 9. prosince 2022, foto: Jan Rasch
„Ideální stav je, když se odebraná buňka rozdělí alespoň padesátkrát. V takovém případě vám z jedné buňky o velikosti řádově deset až dvacet mikrometrů vznikne hmota, která odpovídá množství masa z jednoho zvířete.“
Nejsložitější je zatím vývoj steaku. „Vázne na tom, že i když dokonale zvládneme proces kultivace buněk, neumíme vzniklou 3D strukturu prokrvit. A neumí to nikdo na světě. Masová tkáň je protkaná kapilárami a buňky, které jsou dál od nich, umírají. Máme podaný předběžný patent na možné řešení, ale aktuálně se tomu tolik nevěnujeme,“ přibližuje podnikatel.
Chceme lidi, kteří mají zápal pro věc
Se svým týmem se zatím spíš soustředí na jednodušší vývoj zvířecího krmiva z umělých svalových vláken, které je podobné třeba kuřecím nugetkám. Už letos v Bene Meat chtějí spustit zkušební výrobní linku a věří, že pokud to legislativa umožní, do tří let by mohly být tyto produkty na trhu.
„Cesta k cíli rozhodně nebude jednoduchá, kultivované maso je pořád pole neorané,“ ví dobře Roman Kříž. I proto zvolil poněkud netradiční přístup k náboru lidí. Sází hlavně na mladší zaměstnance, kteří mají drajv a nezastaví se, když „něco nejde“. Zápal pro věc je pro něj důležitější než zkušenosti, primárně loví v řadách studentů a absolventů a celkový věkový průměr lidí v Bene Meat je tak kolem třiceti let.
Ostatně i jeden ze spoluzakladatelů Jiří Janoušek s firmou začínal v době, kdy byl teprve v maturitním ročníku. „Dal mi na něj typ můj syn, který s ním dělal mezinárodní přírodovědeckou olympiádu, kde získali první místo. Dnes Jirka studuje Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy a zároveň je vedoucí biolog Bene Meat,“ líčí Kříž, jehož firma spolupracuje i se zkušenými akademiky a renomovanými institucemi, jako je Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd nebo biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev.
Bene Meat nemá klasické pracovní pozice ani jasně vymezenou řídicí strukturu. Zaměstnanci fungují ve vzájemně propojených týmech. A firma staví především na vnitřní motivaci lidí.
„Při pohovorech mě zajímá hlavně, čím jsou uchazeči posedlí, co chtějí dělat a k čemu je to přirozeně táhne. Nehledám jasně definované ozubené kolečko, které zapadne do stroje, ale člověka, který nás posune blíž k cíli,“ popisuje zakladatel Bene Meat.
Tím cílem je postavit vzorovou výrobní linku o kapacitě deset tun masa denně. A následně svou technologii nabízet partnerům po celém světě. „Naše vize je nasytit lidstvo, ale technologie, které vyvíjíme, dokážou ještě mnohem víc. Díky ním se dají eticky vyrábět kožené věci, je možné je využít k likvidaci odpadu nebo výrobě léčiv. Kam až dojdeme, se ale teprve uvidí,“ uzavírá Kříž.
Tento článek je součástí projektu, který vznikl ve spolupráci Forbes Česko a skupiny BTL. V následujících měsících vám díky ní na příbězích úspěšných inovátorů představíme 11 nejžádanějších profesí budoucnosti, u nichž nešlápnete vedle, pokud se jim začnete věnovat. Nebo k nim nasměrujete svoje potomky.
Jaké profesní obory budou v budoucnu nejžádanější? Které jsou ty nejinovativnější? A kdo má odvahu investovat do neznáma a razit cestu lidstvu k úplně novým možnostem? Každý měsíc vám přineseme dva nové profily osobností, díky kterým můžete zjistit, co je podmínkou úspěchu v dohledné budoucnosti.
