Šestice největších tuzemských bank, které budou za letošní rok platit daň z mimořádných zisků, vydělala v prvním čtvrtletí 2023 celkem 14,8 miliardy korun. Ve stejném období loni to bylo 15,6 miliardy korun. Vyplývá to z výsledků bank. Hlavním důvodem snížení zisku o 800 milionů je podle analytiků meziroční pokles čistých úrokových výnosů, který zasáhl většinu bank. Mohlo k tomu mírně přispět i zavedení daně z neočekávaných zisků, dodali.
Čistý zisk skupiny ČSOB v prvním čtvrtletí klesl meziročně o 22 procent na 3,6 miliardy korun. Komerční bance stoupl o 1,4 procenta na 3,6 miliardy korun. Monetě Money Bank klesl o 5,8 procenta na 1,2 miliardy korun. České spořitelně zisk vzrostl o třetinu na 3,3 miliardy korun, UniCredit Bank v Česku a na Slovensku stoupl o devatenáct procent na 2,2 miliardy korun. Raiffeisenbank v Česku klesl o 28 procent na 864 milionů korun.
„Z oznámených odvodů na mimořádné dani lze soudit, že stát vybere méně, než se dříve očekávalo. Zatímco stát dříve doufal ve výběr jen z bankovního sektoru 33 miliard korun, nyní očekávám, že se celkový odvod bank bude pohybovat v řádu nižších jednotek miliard,“ uvedl analytik XTB Tomáš Cverna. Za případným menším než očekávaným výběrem mimořádné daně budou podle něj stát právě úrokové výnosy.
Jelikož Česká národní banka zastavila svůj cyklus zvedání sazeb, chybí finančním domům růstové impulzy, doplnil analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Naopak vzhledem ke konkurenčním tlakům podle něj přeceňují depozita, což má za následek nárůst úrokových nákladů. V prostředí vyšších sazeb taktéž ochabuje produkce nových úvěrů. Některé peněžní ústavy dokázaly reagovat na škrty na straně provozních nákladů, což dopad horších výnosů z úroků na čistý zisk tlumilo, dodal.
Komerční banky napříč evropskými ekonomikami v loňském roce využívaly zvyšování úrokových sazeb ve svůj prospěch, když klientům nabízely nižší úroky, než jaké získaly na úložkách u centrální banky nebo na úvěrech pro klienty, uvedl Cverna. Navzdory tomu, že se úrokové sazby mohou v ekonomice držet na vyšší úrovni delší dobu, neočekává pokračování agresivního zvyšování jako v roce 2022. To zmenší manévrovací prostor pro banky a způsobí tlak na čisté úrokové marže, dodal.
Těchto bank se týká takzvaná windfall tax, kterou schválila vláda jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o dvacet procent. Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.
