Turecko má v čele centrální banky poprvé ženu. Instituci nyní povede Hafize Gaye Erkan, která má zkušenosti z finančního sektoru ve Spojených státech, ale nikoliv z centrálního bankovnictví. Do funkce ji v pátek jmenoval prezident Recep Tayyip Erdogan a podle analytiků lze očekávat, že Turecko začne kvůli vysoké inflaci výrazně zvyšovat úrokové sazby, informovala agentura Reuters.
Erkan je bývalou spoluředitelkou amerického finančního ústavu First Republic Bank a vysokou manažerkou investiční banky Goldman Sachs. Vedení turecké centrální banky se ujímá po Erdoganově znovuzvolení prezidentem a necelý týden poté, co Erdogan signalizoval, že nová vláda bude fungovat jinak než ta předchozí.
Erdogan dosud politiku centrální banky výrazně ovlivňoval a trval na tom, že v době vysoké inflace je potřeba držet základní úrokové sazby nízko, i když tradiční ekonomická teorie v takové situaci doporučuje opak. Za poslední čtyři roky má centrální banka už pátého šéfa, což jen podtrhuje, jakým úkolům bude možná Erkanová teď muset čelit, když bude chtít zajistit trvalý obrat v měnové politice.
Třiačtyřicetiletá Erkan nahradila dosavadního šéfa centrální banky, kterým byl Şahap Kavcioglu. Ten stál v čele Erdogan úsilí o snížení úrokových sazeb, což v roce 2021 odstartovalo historický pád měny. Inflace tak loni dosáhla více než 85 procent a byla nejvyšší za 24 let. Od té doby ale klesá, v květnu se dostala těsně pod 40 procent.
Jmenování Erkan v ústředním věstníku doprovázelo rozhodnutí jmenovat Kavcioglua šéfem úřadu pro regulaci bankovního sektoru BDDK. To u některých investorů vyvolává obavy, že stopy Erdoganova neortodoxního přístupu zůstanou zachovány. Hlavní otázkou pro Erkan bude, zda jí bude poskytnuta nezávislost k tomu, aby mohla prosazovat racionální měnovou politiku, domnívá se profesorka ekonomie na univerzitě Koç Selva Demiralp, která dříve působila jako ekonomka v americké centrální bance (Fed).
Analytici nyní očekávají, že turecká centrální banka zvýší základní úrokovou sazbu z nynějších 8,5 procenta až na dvacet procent, případně ještě výše, v úvahu podle nich připadá i 25 procent. Centrální banka podle nich ke zvýšení úroků přistoupí už tento měsíc. Takový obrat by přišel v době, kdy mnozí analytici očekávají turbulence vzhledem k vyčerpaným devizovým rezervám, velmi vysoké inflaci a vysokým deficitům běžného účtu.
Čisté devizové rezervy centrální banky se v květnu poprvé od roku 2002 ocitly v záporné hodnotě, aktuálně dosahují minus 5,7 miliardy dolarů, tedy více než 125 miliard korun. Kurz liry mezitím dál klesá a tento týden se měna ocitla na dalším historickém minimu. Za dolar se tak platí více než 23 lir, zatímco ještě před pěti lety to bylo méně než pět lir.
