Německá společnost Zalando v úterý u soudu napadla Evropskou komisi kvůli tomu, že ji komise v souvislosti s novými a přísnými pravidly Evropské unie pro internetový obsah zařadila do stejné kategorie jako společnosti Google či Meta Platforms. Někteří analytici mají za to, že příklad Zalanda budou následovat patrně i velké americké technologické firmy.
Podle unijního Aktu o digitálních službách, který vstoupil do platnost v loňském roce, bylo Zalando označeno za „velmi velkou internetovou platformu“, protože má více než pětačtyřicet milionů uživatelů. Mezi internetové platformy s globálním dopadem řadí Brusel dále například pět dceřiných společností Alphabetu (mimo jiné Google Maps, Google Play či Google Shopping), dvě divize Mety (Facebook, Instagram), LinkedIn spadající pod Microsoft, Twitter, AliExpress ze skupiny Alibaba, Booking.com, Wikipedii anebo čínský TikTok.
Německá společnost Zalando napadla metodiku Evropské komise a obrátila se na Soudní dvůr Evropské unie se sídlem v Lucemburku, tedy na nejvyšší evropský soud. Komise podle ní nezohlednila hybridní povahu obchodního modelu Zalanda a skutečnost, že nepředstavuje systémové riziko šíření škodlivého nebo nezákonného obsahu od třetích stran.
„Evropská komise nesprávně interpretovala počty našich uživatelů a nevzala na vědomí náš převážně maloobchodní obchodní model,“ uvedl šéf německé firmy Robert Gentz. „Počet evropských uživatelů, kteří se připojují k našim partnerům, je hluboko pod prahem, který Akt o digitálních službách stanovil pro to, aby Zalando spadalo do kategorie velkých internetových platforem,“ dodal.
Společnost Zalando uvedla, že uživatelé jejího maloobchodního podnikání, kteří v loňském roce tvořili čtyřiašedesát procent hrubého objemu zboží, by neměli být započítáni, protože Akt o digitálních službách se nevztahuje na maloobchodní služby. Počet průměrných aktivních měsíčních uživatelů dvou programů, v jejichž rámci značky, maloobchodníci a kamenné prodejny prodávají přímo svým zákazníkům, vyčíslila na jednatřicet milionů.
„Dodržování Aktu o digitálních službách není trestem. Vyzývám všechny platformy, aby jej vnímaly jako příležitost k posílení hodnoty své značky a pověsti důvěryhodného webu,“ uvedl v prohlášení eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton.
Evropský blok přijal pravidla regulující provoz internetu loni s cílem posílit dohled nad překotně se vyvíjejícím virtuálním prostředím, zlepšit dodržování práv uživatelů a omezit vliv největších firem. Platformy ze stanoveného seznamu musí pravidelně dokládat, jak plní své povinnosti. V případě porušení pravidel jim hrozí pokuta ve výši až šesti procent globálního celoročního obratu.
