V České republice bylo během prvního pololetí roku zprovozněno 45 197 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 487 megawattů. Počet instalovaných zařízení je téměř o čtvrtinu vyšší než za celý loňský rok.
Postupně roste průměrná velikost elektráren. Výsledky z pololetí novinářům představila Solární asociace. V ČR je přes sto třicet tisíc fotovoltaických elektráren s výkonem 2,97 gigawattu.
„Aktuální údaje dokazují stále rostoucí zájem o fotovoltaické systémy a jsou pozitivním signálem pro budoucnost obnovitelné energetiky v Česku,“ uvedl výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Růst nadále táhnou domácnosti, téměř 43 tisíc zařízení bylo s výkonem do deseti kilowattů. Kromě malých elektráren ovšem přibývají i rozsáhlejší projekty, ať už jde o střešní elektrárny s výkonem nad sto kilowatt, nebo o velké pozemní zdroje na jinak nevyužitelných plochách.
Třináct nových elektráren s výkonem nad jeden megawatt přispělo k celkovému přidanému výkonu deseti procenty.
Nadále roste zájem lidí o akumulaci energie, skoro 95 procent letos připojených domácích elektráren je vybaveno bateriemi. Podle ředitele Asociace AKU-BAT CZ Jana Fouska je díky tomu Česko jedním z evropských lídrů u domácích fotovoltaik, zcela opačná situace je však u velkých instalací.
“Nadále pokračuje trend výstavby velkých fotovoltaických elektráren prakticky bez akumulace, což je samozřejmě do budoucna velké riziko pro stabilitu elektrizační soustavy a bezpečnost dodávek,“ dodal.
Konkurence na trhu s fotovoltaikami podle Solární asociace i letos roste. Upozornila na to, že obnovitelnými zdroji se zabývá v ČR stále více firem. Často jde o nové subjekty nebo o firmy, které se v minulosti věnovaly jinému oboru. Spolu s tím podle asociace postupně zrychlují instalace, problémy jsou nyní spíše s jejich připojováním do sítě.
I přes další rekordní počet instalací Česko podle Krčmáře pořád dál zaostává za některými okolními státy. Například v Polsku byl během pololetí instalovaný výkon více než trojnásobný.
„Slibný růst však mnohdy brzdí zbytečné bariéry, mezi které patří složité povolovací procesy, omezené možnosti připojení nebo odpor místních občanů či památkářů. Investoři se potýkají také s nejednotným přístupem úřadů,“ podotkl Krčmář. V této souvislosti připomněl například omezení v legislativě upravující agrivoltaiku nebo akumulaci energie.
Na to chce reagovat i ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). „Naším cílem je to změnit, proto měníme legislativu, abychom zjednodušili povolovací řízení pro obnovitelné zdroje energie a abychom jejich využívání zatraktivnili,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
Jedním z kroků by měla být takzvaná komunitní energetika, kterou zavádí novela energetického zákona. Vzniknou energetická společenství, jejich členové mezi sebou budou moci sdílet elektřinu, kterou vyrobí ze společných výroben.
MPO se také kvůli nedostatečným kapacitám v síti a problémům s připojováním chystá v příštích měsících vypsat dotační program na rozvoj distribučních soustav. Z fondu Národního plánu obnovy by na to mělo být vyčleněno 6,4 miliardy korun. Podle Fouska se připravuje také úprava legislativy v oblasti akumulace.
Prudký nárůst počtu nových zdrojů v soustavě vedl už také k prvním potížím v jejím fungování. Provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS odpojil během Velikonoc stovky tuzemských fotovoltaických elektráren na dvě hodiny od sítě. Důvodem byl nevyrovnaný výkon v elektrizační soustavě.
