Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax, a na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny 64,5 miliardy korun. Vyplývá to z materiálů pro čtvrteční jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, které na svých internetových stránkách zveřejnilo ministerstvo financí.
Ministerstvo tak zlepšilo odhad z dubna, kdy očekávalo inkaso z obou mimořádných opatření 40,3 miliardy korun. Zákon o státním rozpočtu na letošní rok očekával celkový výnos windfall tax i odvodu sto miliard korun.
Proti dubnu se zvýšil především očekávaný výnos windfall tax. Nový odhad předpokládá, že na ní stát vybere 46 miliard korun, zatímco v dubnu předpokládalo ministerstvo financí výnos 28 miliard korun. Původně ale rozpočet předpokládal inkaso 85 miliard korun.
Naopak u odvodu z nadměrného zisku počítá ministerstvo s vyšším výnosem než při sestavování rozpočtu. Nynější odhady předpokládají inkaso 18,5 miliardy korun, v zákonu o státním rozpočtu to bylo 15 miliard korun. V dubnu ministerstvo čekalo výnos 12,3 miliardy korun.
Státní rozpočet zatím nevykázal žádné příjmy z daně z neočekávaných zisků. Zálohy za první tři čtvrtletí jsou splatné v září. Na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny odvedly firmy do rozpočtu do konce července 13,4 miliardy korun.
Materiál ministerstva financí předpokládá, že odvod z nadměrného zisku dosáhne příští rok dvě stě milionů korun, v roce 2025 už bude nulový. Na windfall tax by měl stát příští rok inkasovat sedmnáct miliard korun a v roce 2025 deset miliard korun.
Ministr financí Zbyněk Stanjura ale v polovině srpna uvedl, že vláda zváží zda bude tuto daň v nadcházejících dvou letech uplatňovat. Zákon ji zavedl jako mimořádné opatření s dobou platnosti nanejvýš tři roky.
Materiály pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy očekávají pro letošek také zvýšení inkasa většiny daní. Výjimkou jsou spotřební daň z tabáku, kde by výnos měl klesnout o 600 milionů korun na 58,8 miliardy korun, a majetkové a silniční daně, kde by se inkaso mělo snížit na 600 milionů korun z loňských 1,8 miliardy korun.
Na dani z příjmu fyzických osob by měl stát vybrat 230 miliard korun, zatímco loni to bylo 195,5 miliardy korun. Inkaso daně z příjmu právnických osob by se mělo zvýšit na 305 miliard korun z loňských 235,3 miliardy korun. Výnos daně z přidané hodnoty by měl vzrůst na 570 miliard korun proti loňským 536,2 miliardy korun. Proti dubnu ministerstvo zlepšilo odhad výnosu přímých daní, naopak odhad inkasa daně z přidané hodnoty klesl.
Daňové příjmy se odhadují na úrovni veřejných rozpočtů. Řada daní je přitom tzv. sdílených, což znamená, že výnosy z nich se rozdělují mezi státní rozpočet, obce a kraje. Schválený rozpočet pro letošní rok, který počítá s deficitem 295 miliard korun, předpokládá daňové příjmy 947,2 miliardy korun bez sociálního zabezpečení.
