Meziroční inflace v Česku minulý měsíc mírně oslabila. Spotřebitelské ceny v srpnu stouply o 8,5 procenta, zatímco v červenci byly meziročně vyšší o 8,8 procenta. Růst cen se zpomalil ve většině oddílů spotřebního koše.
Meziměsíčně spotřebitelské ceny stouply o 0,2 procenta, zdražily zejména pohonné hmoty. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
„Na vývoj spotřebitelských cen měly v srpnu nejvýraznější vliv ceny pohonných hmot. Ty již tři měsíce po sobě rostly. Nafta se v srpnu na čerpacích stanicích v průměru prodávala zhruba za 37,40 koruny za litr a benzin Natural 95 za 39,40 koruny za litr.
V případě nafty to byla nejvyšší hodnota od letošního ledna, a v případě benzinu Natural 95 dokonce od listopadu loňského roku,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Meziměsíčně ceny pohonných hmot a olejů vzrostly o 7,7 procenta. Ceny elektřiny a nájemného z bytu stouply oproti červenci shodně o půl procenta, tabákové výrobky zdražily o 1,3 procenta a víno o 1,1 procenta.
Naopak meziměsíční pokles cen zaznamenali statistici u zeleniny, například brambory byly v srpnu levnější o 13,3 procenta. Zlevnila i vejce, drůbeží maso nebo polotučné trvanlivé mléko.
„Zpomalení meziročního cenového růstu nastalo ve většině oddílů spotřebního koše, bylo však částečně kompenzováno zmírněním poklesu cen v oddíle doprava,“ uvedl ČSÚ.
Například cena masa v srpnu meziročně vzrostla o 2,7 procenta, v červenci to bylo o 3,2 procenta.
Zdražení jogurtů zpomalilo z červencových 7,4 na 5,7 procenta v srpnu, vajec z 28,2 na 16,9 procenta nebo zeleniny z 28,9 na 24,5 procenta. Meziročně levnější byla například mouka, polotučné trvanlivé mléko nebo máslo.
Zatímco u nich tempo zlevňování zrychlilo, u pohonných hmot a olejů naopak zpomalilo. V srpnu jejich cena meziročně klesla o 9,1 procenta, v červenci činil pokles 23,9 procenta.
Největší vliv na meziroční růst cenové hladiny mělo v srpnu bydlení. Ceny nájemného z bytu stouply o 7,6 procenta, vodného o 16,3 procenta, stočného o 26,9 procenta, elektřiny o 23,1 procenta, zemního plynu o 34,5 procenta, tuhých paliv o 22,3 procenta a tepla a teplé vody o 37,3 procenta.
Další v pořadí vlivu byly podle statistiků ceny potravin, například brambory zdražily meziročně o 63,5 procenta a cukr o 48,7 procenta. Připlatit si lidé museli i za dovolené, stouply také ceny stravovacích a ubytovacích služeb.
Meziročně ceny zboží úhrnem vzrostly o 9,4 procenta a ceny služeb o 7,1 procenta.
ČSÚ v pondělí zveřejnil také informace o červencovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Vývozní ceny v červenci meziročně klesly o 4,5 procenta a dovozní o 11,6 procenta.
„Došlo zejména k výraznému meziročnímu snížení dovozních cen energií o šestačtyřicet procent, hlavně plynu, ropy a ropných výrobků a elektřiny,“ uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.
„Meziroční směnné relace dosáhly významně pozitivní hodnoty sto osm procent,“ řekl Klimeš.
V meziměsíčním srovnání ceny vyváženého zboží byly nižší o 0,4 procenta, zatímco u dováženého byly o desetinu procenta vyšší.
