Civilní plavidlo plující pod liberijskou vlajkou šlo ke dnu po ruském vzdušném úderu na oblast poblíž Oděsy. Ani to však nezastavilo provoz černomořského koridoru, odkud se vyvezlo přes 200 tisíc tun zemědělských produktů. Překážky a sankce překonával i ruský export, zejména ten energetický. Co přinesl týden v dění kolem ukrajinského konfliktu?
- Zásah civilní lodi. Rusko při vzdušném úderu na jeden z přístavů v jihoukrajinské Oděské oblasti zasáhlo civilní loď plující pod liberijskou vlajkou, přičemž zahynul lodivod. Uvedlo to operační velitelství Jih ukrajinské armády, které rovněž zveřejnilo na sociálních sítích snímky poškozené lodi. Tři filipínští členové posádky plavidla a jeden pracovník přístavu utrpěli zranění, dodala armáda.
- Provoz přístavu nepřerušen. Útok, který zasáhl civilní plavidlo, lodní dopravu ukrajinským černomořským koridorem nepřerušil. Přístavy v Oděské oblasti opustilo údajně šest plavidel s 231 tisíci tunami zemědělských produktů a mířící k Bosporské úžině. „Pět lodí čeká na vplutí do přístavů, aby byly naloženy. Provoz ukrajinským koridorem pokračoval navzdory systematickým útokům Ruska na přístavní infrastrukturu,“ poznamenal ukrajinský vicepremiér a ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov.
- Ruské miny v Chersonské oblasti. Rusové pokládají miny v okolí kritické infrastruktury v okupovaných částech Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, tvrdí ukrajinská vojenská rozvědka. Miny podle ní rozmisťují proto, aby mohli infrastrukturu zničit v případě, že by z oblasti ustoupili. Výbušniny prý ruské síly rozmisťují u regulačních stanic plynových potrubí nebo elektrických rozvoden.
- Stopy vedou k Ukrajině. Loňské poškození německo-ruských plynovodů Nord Stream v Baltském moři koordinoval velitel ukrajinských speciálních sil, jak napsal americký deník The Washington Post a německý magazín Der Spiegel. Podle nich jde o zatím nejpřímější signál spojující ukrajinské vojenské a bezpečnostní činitele s kontroverzním sabotážním činem, který západní představitelé označili za nebezpečný útok na evropskou energetickou infrastrukturu. Podmořské exploze loni v září poničily plynovod Nord Stream 1, který byl do přerušení dodávek ze strany Ruska o měsíc dříve hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do Německa a dalších zemí včetně Česka.
- Třináct milionů tun ruského LNG pro Evropu. Evropa sice snížila dovoz ruského zemního plynu, ale její dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) zůstává stabilní. Letos od ledna do konce října Evropa nakoupila zhruba třináct milionů tun ruského LNG. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku to znamená pokles o 2,3 procenta, jak vyplývá z dat společnosti LSEG. Zkapalněný zemní plyn nepodléhá evropským sankcím uvaleným na Rusko a v blízké době není ani v plánu mezi ně LNG zahrnout. Jeho globální vývoz by však mohly zkomplikovat sankce, které Spojené státy uvalily na závod Arctic LNG 2.
- Miliardová ropná skulinka. Kreml získal na svou vojenskou kampaň téměř miliardu eur prodejem ropných produktů, a to navzdory unijním sankcím, jak napsal server Politico. Podle něj to Rusku umožnila ropná společnost Lukoil a Bulharsko, využívající mezery v sankčních pravidlech. Bulharsko má do konce roku 2024 výjimku ze zákazu dovozu ruské ropy, na kterém se loni v červnu shodly členské státy EU. Bulharsko je totiž značně závislé na rozsáhlé ropné rafinerii Lukoilu na černomořském pobřeží, neboť pokrývá osmdesát procent státní potřeby pohonných hmot a představuje desetinu hospodářského výkonu. Tyto faktory podle webu Politico zajistily ruské firmě v Bulharsku mimo jiné značný politický vliv.
- Bulharská tranzitní přirážka. Maďarsko vyzvalo Evropskou komisi, aby vyšetřila, zda má Bulharsko právo zpoplatnit tranzit ruského plynu. Krok, k němuž se Sofia uchýlila v říjnu, považuje Budapešť za nezákonný a nepřátelský. Vláda premiéra Viktora Orbána oznámila, že se proti němu bude bránit. Ohrožuje podle ní dodávky energií před zimou, informovala agentura Bloomberg.
- Globální energetická bezpečnost v ohrožení? Západní bojkot ruských energií a zavedení cenového stropu na ruskou ropu vážně poškodily světovou energetickou bezpečnost, prohlásil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Snahu odklonit se od energií z Ruska označil podle agentury TASS za chybnou kalkulaci a evropské státy nazval vazaly Spojených států. „Tyto kroky vedly k rozpadu historicky utvářených dodavatelských a odběratelských řetězců, k drahému přetvoření energetických toků a k navýšení transakčních a logistických nákladů,“ sdělil Lavrov. Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se letos meziročně snížily o 34,5 procenta na 5,576 bilionu rublů (zhruba 1,3 bilionu korun), uvedla agentura Reuters.
