Zavádění energetických společenství je v Česku zatím na úplném začátku, odborníci se však dosud neshodnou na jejich přínosu v praxi. Podle některých z nich jsou očekávání větší, než jaká bude realita.
Upozorňují přitom hlavně na ekonomické faktory, kdy se sdílení nemusí vyplatit. Další oboroví zástupci naopak vidí v komunitní energetice velký potenciál, který může vést ke zvýšení energetické soběstačnosti. Vyplývá to z komentářů odborníků. Zakládání energetických komunit zavedla loňská novela energetického zákona, první z nich by mohly začít fungovat v polovině roku.
„Je důležité pečlivě vyhodnotit ekonomické, sociální a subjektivní důvody pro účast v komunitním sdílení elektřiny,“ zdůraznil obchodní ředitel UCED Václav Skoblík. Podle něj má komunitní energetika potenciál pozitivních změn v energetickém sektoru, zároveň však vidí řadu problémů. Jako jeden z klíčových zmínil rozdělování nákladů mezi členy komunity.
Obyvatelé s vyšší spotřebou totiž budou podle Skoblíka získávat větší prospěch na úkor těch s nižší spotřebou. Pro průmysl je pak komunitní energetika podle Skoblíka naprosto nevhodná.
„Výroba elektřiny fotovoltaickými panely totiž nesplňuje potřeby průmyslových provozů. Navíc distribuce energie mimo dobu výroby může být problematická. V době výroby elektřiny solárními elektrárnami v poledních hodinách je cena elektřiny velice nízká až záporná,“ vysvětlil.
Další problémy Skoblík vidí také se vznikem nepředvídatelných přebytků při zapojení solárů do vlastní spotřeby, zejména v létě. „Přebytky mohou mít na trhu nízkou prodejní cenu a v dlouhodobém horizontu mohou představovat ekonomický problém. Cena přebytků bude zcela jistě mnohem nižší než cena elektřiny dodané přímo do distribuční soustavy,“ tvrdí Skoblík.
Pochybnosti o rozjezdu komunitní energetiky v Česku má i výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Podle něj jsou očekávání větší, než bude skutečný přínos.
Potenciál vidí u obcí a jejich objektů. V rámci dalších komunit je však zatím spíše skeptický. „Není mi jasné, proč by někdo sdílel se sousedy elektřinu, když může vlastní vyrobenou elektřinu prodat distributorovi sítě nebo obchodníkovi.“
Podle zástupců z oboru moderní energetiky má naopak komunitní energetika velký potenciál. „Sdílení elektřiny z vlastních bezemisních zdrojů bude dlouhodobě přispívat ke zvyšování energetické soběstačnosti a tím i snižování nákladů na elektřinu,“ řekl nedávno expert na komunitní energetiku Svazu moderní energetiky Martin Ander.
Podle expertky na energetické právo organizace Frank Bold Laury Otýpkové může Česko v příštím roce očekávat boom komunitní energetiky. Podle Hnutí Duha v současnosti uvažují o založení energetického společenství stovky subjektů.
Podle člena rady UKEN a předsedy Enorkom Opavsko Jiřího Krista by do roku 2030 mohla být do nějaké formy komunitní energetiky zapojena až třetina obcí a polovina občanů.
Všichni se však shodují na tom, že práce na zavádění energetických společenství v Česku přijetím novely energetického zákona nekončí. Podle některých expertů novela stále obsahuje chyby, které by mohly být problémem pro zakládání společenství. Apelují zároveň na rychlé nastavení dalších podmínek pro fungování energetických komunit.
