Míra inflace v Turecku stoupla na 64,86 procenta z prosincové hodnoty 64,77 procenta, oznámil to v pondělí turecký statistický úřad. Vyšší byly zejména ceny v restauracích a kavárnách, dražší byla také zdravotní péče. Zlevnily naopak oděvy a obuv. Meziměsíčně pak ceny v Turecku zrychlily růst na 6,70 procenta.
Zástupci turecké centrální banky minulý měsíc avizovali ukončení cyklu zpřísňování měnové politiky. Guvernérka centrální banky Hafize Gaye Erkan však minulý týden na svůj post překvapivě rezignovala, tak je další postup tvůrců měnové politiky nejistý.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan následně do čela banky jmenoval Fatiha Karahana, který dosud působil jako viceguvernér. Karahan v neděli uvedl, že centrální banka bude připravena jednat, pokud se výhled inflace zhorší.
Loňským jmenováním Erkan do funkce guvernérky centrální banky Erdogan ustoupil od svého dlouhodobého odporu ke zvyšování úrokových sazeb, který vedl k prudkému růstu inflace a k odchodu investorů z Turecka.
Za jejího působení banka zvýšila základní úrokovou sazbu postupně až na pětačtyřicet procent z počátečních osmi a půl procenta, aby srazila inflaci, která je v Turecku zdaleka nejvyšší v Evropě.
Nejvyšší meziroční růst cen statistici registrují za prosinec v kategorii hotely, kavárny a restaurace, kde se ceny meziročně zvýšily o 92,3 procenta. Následuje vzdělání, zdravotní péče a doprava, ceny v kategorii potraviny a nealkoholické nápoje meziročně vzrostly o 69,7 procenta.
Inflace v Turecku prudce vzrostla po měnové krizi na konci roku 2021 a v říjnu následujícího roku se dostala na pětaosmdesát a půl procenta, což bylo maximum za čtyřiadvacet let. Turecká lira loni vůči dolaru oslabila přibližně o sedmatřicet procent.
Další postup centrální banky by se mohl vyjasnit tento čtvrtek, kdy bude Karahan prezentovat čtvrtletní zprávu o inflaci. Bude přitom odpovídat na dotazy ekonomů a novinářů.
