Průmyslová výroba v Česku se loni snížila o 0,4 procenta. Pokles postihl zejména energeticky náročná odvětví jako hutnictví a slévárenství, nepomohlo ani oživení v automobilovém průmyslu. Loňský výsledek je nejhorší od roku 2020, ovlivněného omezeními zavedenými kvůli pandemii covidu-19, předloni průmysl vzrostl o 2,5 procenta. V prosinci meziroční pokles zpomalil na 0,7 procenta po listopadovém snížení průmyslové výroby o 2,7 procenta. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad.
K loňskému výsledku průmyslu v České republice významně přispěly poklesy v odvětvích výroby ostatních nekovových minerálních výrobků a výroby základních kovů, hutnictví a slévárenství, uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.
„Oproti roku 2022 se snížila i výroba elektřiny. Celkový pokles nedokázalo zvrátit ani oživení ve výrobě motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků,“ dodal. Hodnota nových průmyslových zakázek loni meziročně klesla o 1,7 procenta, stouply ale tržby z průmyslové činnosti o čtyři procenta.
Pokles výroby loni v Česku zasáhl většinu průmyslových odvětví. Produkce ostatních nekovových minerálních výrobků, kam patří výroba skla, porcelánu nebo stavebních hmot, se snížila o 17,8 procenta, výroba základních kovů, hutnictví a slévárenství sestoupila o 14,4 procenta.
O desetinu klesla výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, těžba uhlí se snížila o 14,4 procenta. O 16,1 procenta se naopak zvýšila výroba motorových vozidel, o 17,8 procenta stoupla produkce ostatních dopravních prostředků. Růst o 9,3 procenta statistici evidují pro farmaceutický průmysl. Zaměstnanců v českém průmyslu loni ubylo o 1,8 procenta, jejich průměrná mzda vzrostla o 8,7 procenta.
Ve srovnání s listopadem v posledním loňském měsíci průmyslová výroba vzrostla o 2,8 procenta. „Poslední měsíc roku 2023 zakončil průmysl prakticky na úrovni srovnatelné s prosincem roku 2022. Produkce meziročně velmi mírně klesla, hodnota nových průmyslových zakázek se naopak velmi mírně zvýšila. Tahounem produkce i zakázek byl automobilový průmysl. Pokles nejvíce ovlivnila výroba elektřiny, v případě zakázek pak prohloubení propadu ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.
K prosincovému meziročnímu poklesu nejvíce přispěla výroba elektřiny, plynu a tepla, kde se projevily zejména delší plánované odstávky v elektrárnách. Pokračoval pokles produkce skla a stavebních hmot. Podobně jako v ostatních měsících loňského druhého pololetí vzrostla zejména výroba motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků.
Zvýšila se také výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. Hodnota nových zakázek v běžných cenách v prosinci meziročně vzrostla o 0,9 procenta. Zaměstnanců v průmyslu v prosinci meziročně ubylo o 2,2 procenta, jejich průměrná mzda se zvýšila o 7,7 procenta.
