Česká pošta vyjednala s bankami pro letošní rok zvýšení úvěrového rámce z dosavadních 3,25 miliardy na 4,75 miliardy korun.
Zatímco od ČSOB a UniCredit Bank má Česká pošta zajištěné úvěrové limity na provozní financování, Raiffeisenbank a ING Bank poskytly financování na období do úhrady nákladů za poskytování univerzální služby.
Tuto náhradu platí České poště stát za veřejnoprávní služby poskytované podle udělené poštovní licence. Její platba ale podléhá notifikaci Evropské komise, která trvá řadu měsíců.
„I když jsme loni nasadili důsledné krizové řízení a předpokládáme snížení ztráty České pošty pod osm set milionů korun, což je v meziročním srovnání zásadní zlepšení, ke stabilizaci provozního financování na letošní rok přispěly hlavně potvrzené úvěrové rámce od předních českých bank,“ uvedl ředitel divize sdílených služeb České pošty Ondřej Škorpil.
Vyjednávání o nových úvěrových smlouvách s bankami trvalo několik měsíců a zahrnovalo pečlivé zkoumání finanční situace podniku.
Pošta prochází v letošním roce transformací, jejímž cílem je dlouhodobá stabilizace jejího hospodaření, oddělení komerčních a veřejnoprávních služeb a posílení její role jako kontaktního místa mezi občanem a státem.
Významným mezníkem bude oddělení komerčních a veřejnoprávních služeb, plánované na 1. ledna 2025. O prostředky na financování transformačních aktivit bude Česká pošta žádat vládu na základě jasné specifikace jednotlivých aktivit.
Česká pošta se v minulosti dostala do nepříznivé finanční situace. „Dosavadní kroky, které Česká pošta na cestě ke zlepšení svého hospodaření dělá, nás přesvědčily k poskytnutí úvěrového rámce na další období. Financování jsme poskytli za předpokladu, že transformace bude v České poště úspěšně pokračovat, a to včetně finanční podpory konkrétních transformačních kroků ze strany státu. Situaci v České poště proto pečlivě monitorujeme,“ uvedl člen představenstva Raiffeisenbank František Ježek.
Ke zlepšení svých výnosů připravuje Česká pošta rozšíření nabídky produktů a služeb na svých pobočkách, například prostřednictvím spolupráce s některými státními institucemi, a na nákladové straně pokračuje v optimalizaci svých provozních nákladů a modernizaci procesů. Státní podnik rovněž dále pokračuje v prodeji svého nepotřebného nemovitého majetku.
