V případě, že se potvrdí předpoklad letošních mimořádných příjmů státu přibližně přes sedmnáct miliard korun, bude ministr financí Zbyněk Stanjura prosazovat pro rok 2025 zrušení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax.
Stanjura to v sobotu uvedl na sociální síti X. V loňském listopadu šéf státní kasy uvedl, že o prodloužení platnosti daně za rok 2025 kabinet neuvažuje. Takzvanou windfall tax uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky.
„Vždy jsem konzistentně říkal, že mimořádné příjmy z windfall tax a odvodů z výroby elektřiny mají pokrýt pouze mimořádné výdaje vlády na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií. Pokud se potvrdí předpoklad letošních mimořádných příjmů přibližně sedmnáct miliard korun, které tak souhrnně v letech 2023 až 2024 pokryjí mimořádné výdaje, a obě položky budou rozpočtově neutrální, budu v koalici prosazovat zrušení windfall tax pro rok 2025,“ uvedl v sobotu na svém profilu Stanjura.
Důvodem zavedení této mimořádné daně byly neočekávané příjmy energetických, petrochemických a těžebních společností v důsledku razantního růstu cen energií, v případě bank se jednalo o výrazné zvýšení úrokových sazeb.
Producenti energie navíc platí odvod z příjmů za dražší elektřinu než vládou stanovené limity podle jednotlivých zdrojů energie. Stanjura v listopadu loňského roku uvedl, že stát vybere na dani z neočekávaných zisku miliardy korun. Původně předloni ministerstvo financí odhadovalo výnos za bankovní sektor třiatřicet miliard korun.
V letošním lednu ministerstvo financí informovalo, že windfall tax státu vynesla 39,1 miliardy korun. Dominantně se na příjmech z windfall tax podílely energetické firmy, které odvedly 34,4 miliardy korun. Firmy ve zpracovatelském průmyslu zaplatily 2,7 miliardy korun, těžební společnosti jednu miliardu korun a banky sedm set milionů korun.
Stát na mimořádných opatřeních zavedených kvůli vysokým cenám energií loni vybral zhruba šedesát miliard korun. Ministerstvo původně očekávalo inkaso z opatření celkem sto miliard korun, v srpnové predikci příjmů odhad snížilo na čtyřiašedesát a půl miliardy korun s ohledem na vývoj cen energií.
