Průměrný dluh po splatnosti českých domácností loni klesl meziročně o 2100 korun na 37 100 korun, nicméně je stále vysoce nad průměrem v porovnání s lety 2018 až 2021. Stejně jako v předchozích letech mají dluhy po splatnosti spíše muži, a to šestapadesát procent. Ti mají také vyšší závazky, v průměru 40 100 korun. Vyplývá to z dat inkasní společnosti KRUK.
Nejvíce Čechů s dluhy po splatnosti pochází z Moravskoslezského kraje, kde jde o více než patnáct procent českých dlužníků s průměrným dluhem 34 100 korun. Následuje Ústecký kraj s třinácti procenty dlužníků a průměrným dluhem 35 700 korun a Středočeský kraj s jedenácti procenty dlužníků a průměrným závazkem 38 300 korun.
Nejvyšší průměrný dluh po splatnosti z celé republiky mají dlužníci z Prahy, 45 100 korun. Nejméně dlužníků z celé republiky má kraj Vysočina, čtyři procenta, s průměrným dluhem 37 600 korun.
„Snížení inflace spojené s uklidněním situace na energetických trzích mírně ulevilo českým domácnostem, nicméně tlak na rodinné rozpočty přetrvává. Češi se v reakci na uplynulé nepříznivé ekonomické období učí aktivně pracovat s rozpočtem, vytvářejí si finanční rezervy a hledají si ve složité finanční situaci nové zdroje příjmů. Pasivita v případě neschopnosti splácet své závazky může mít zdrcující dopad a vést až k exekuci,“ uvedla generální ředitelka společnosti KRUK Jaroslava Palendalová.
Češi mají finanční závazky po splatnosti především v produktivním věku. Více než osmadvacet procent českých dlužníků je ve věku mezi pětatřiceti až čtyřiačtyřiceti lety. Druhou nejzastoupenější věkovou kategorií s dluhy po splatnosti jsou dlužníci ve věku pětačtyřicet až čtyřiapadesát let, tvoří pětadvacet procent.
Jen jedno procento dlužníků spadá do věkové kategorie osmnáct až čtyřiadvacet let. Téměř třináct procent dlužníků je ve věku přes pětašedesát let.
Z analýzy dat vyplývá, že počet dlužníků s dluhy po splatnosti v seniorském věku meziročně vzrostl ze sedmi na třináct procent. Senioři jsou velmi zranitelnou skupinou, která je ve zvýšené míře ohrožena problémy se splacením dluhů a případně i exekucemi.
Jejich příjem s odchodem do důchodu poklesl, často se potýkají s nedostatečnou finanční gramotností, a jsou tak snadným cílem nekalých obchodních praktik. „Výjimkou nejsou ani půjčky kvůli dětem a následné překvapení, když děti své závazky nesplácejí,“ dodala Palendalová.
Více než polovina dlužníků svoje závazky zatím ani nezačala splácet, nejvíce jich pochází z Prahy a Karlovarského kraje. Čtvrtina dlužníků má více než jeden dluh po splatnosti.
