Skupina Švec zaměstnává ve slovenských Vrábľoch a okolí více než čtyři sta padesát lidí. Nabízí jim benefity, za které by se nemusel stydět ani Tomáš Baťa – a některé by ho možná překvapily.
Zakladatel skupiny a většinový majitel Ľubomír Švec je v aktuálních nominacích slovenského EY Podnikatele roku. Na otázku, co jeho firmy produkují, odpovídá lakonicky: spokojené lidi.
„Naším produktem nejsou primárně výrobky, ale spokojení zaměstnanci. Nesnažím se tedy budovat firmu, protože bych to sám nedokázal. Raději se starám o zaměstnance a ti za mě firmu vybudují,“ říká pětadevadesátiprocentní vlastník skupiny, který při vyjmenovávání referencí vytahuje z rukávu esa jako Volkswagen, Mercedes, BMW, Schindler nebo Jaguar Land Rover.
Podle předběžných výsledků dosáhla Švecova skupina v roce 2023 obratu přibližně 37 milionů eur (v přepočtu 915 milionů korun) a letos ho chce zvýšit na 44 milionů eur (v přepočtu přes miliardu korun). Meziročně se jí daří růst o dvacet až třicet procent a zvyšovat přidanou hodnotu na zaměstnance. A když naopak plnění vizí vázne, okamžitě zatáhnou za ruční brzdu.
„V roce 2015 se naše křivky výnosů a nákladů na zaměstnance začaly přibližovat, takže jsme se museli s lidmi domluvit a dát jim méně. Pokud nevyrábíme dostatečně, nemůžeme ani rozdávat. Zaměstnanci to pochopili, spojili se a začali pracovat efektivněji. Následně začaly růst tržby i mzdy,“ vzpomíná Švec.
„Máme otevřené účetnictví a každý ví, jaké jsou naše náklady a výsledky. Lidé vidí, jestli si máme z čeho rozdávat,“ dodává.
Skupina Švec Group sdružuje čtyři společnosti a jedno podnikatelsko-inovační centrum. Zaměřuje se na zpracování plechů a působí zejména v automobilovém, potravinářském, elektrotechnickém, chemickém a stavebním průmyslu.
Mohlo by se zdát, že strojaře ke kolům firma tak snadno nepřivábí, ale opak je pravdou. „Když jsme začínali, odměna byla padesát centů za kilometr, ale postupně se lidé rozjezdili a loni dostali pětadvacet centů za každý kilometr do práce a zpět. V případě elektrokola polovinu,“ říká Švec.
Vloni jezdil do práce na kole každý šestý zaměstnanec skupiny a na prémiích si díky tomu přilepšili o 17 500 eur (432 tisíc korun). Za dobu existence odměny najezdili zaměstnanci 227 tisíc kilometrů a rozdali si 69 tisíc eur.
„Dělám to hlavně proto, že čím má člověk lepší kondici a čím je zdravější, tím víc si může užívat i víc pracovat. Jednoduše řečeno, svaly mají více energie než tuk,“ vysvětluje úspěšný podnikatel.
Motivace k přesednutí z auta na kolo není jedinou výhodou, kterou šéf strojírenské firmy nabízí: kupuje pro své zaměstnance ovoce z Emilových sadů, buduje pro ně fitness centra, pořádá zdravotní besedy, proplácí jim akce jako například Mezinárodní maraton míru nebo štafetový závod Od Tater k Dunaji, a dokonce jim půjčuje auto s plnou nádrží na páteční lyžařské výlety.
Zmíněný Tomáš Baťa je inspirací nejen pro Ľubomíra Švece – ten pro své zaměstnance nakoupil tisíc knih o legendárním českém podnikateli a rozdal je jako povinnou četbu. Kromě sledování tržeb, zisků nebo produktivity práce chce baťovský vzor převést i na měření parametrů, jako je duševní a fyzický rozvoj, pracovní vztahy, samostatnost, smysluplnost práce a služba druhým.
„Naší největší konkurenční výhodou jsou lidé. Když se budou mít dobře oni, bude se mít dobře i firma,“ uzavírá lakonicky.