Lehkovážné zacházení se soukromými daty není platformě Facebook, respektive její mateřské společnosti Meta, cizí. Nově chce firma vaše informace využívat k tréninku svých modelů umělé inteligence.
Touhu po využití důvěrných dat tří miliard svých uživatelů projevil Mark Zuckerberg už v únoru po zveřejnění loňských výsledků Mety. „Klíčovou částí našeho plánu je učení se z jedinečných dat a zpětné vazby v našich produktech,“ konstatoval.
„Na Facebooku a Instagramu jsou stovky miliard veřejně sdílených obrázků a desítky miliard veřejných videí, což je podle našich odhadů více než soubor dat organizace Common Crawl,“ připomenul čtvrtý nejbohatší člověk světa, jehož tehdejší vize se pomalu mění v realitu.
Na lištách facebookového rozhraní se čerstvě začala zobrazovat informace o nových zásadách ochrany osobních údajů. Aktualizace, která vstupuje v účinnost k 26. červnu letošního roku, mimo jiné zahrnuje informace o zpracovávání soukromých údajů pro účely učení umělé inteligence.
Technologický gigant si tak nárokuje oprávnění ji trénovat pomocí všech soukromých příspěvků svých uživatelů, včetně rodinných fotografií, videí dětí či domácích mazlíčků.
Podle právničky a specialistky na právo a etiku v umělé inteligenci Alžběty Solarczyk Krausové tím Meta osciluje na hraně. „V nových zásadách říká, že bude svůj systém trénovat na osobních datech uživatelů na základě oprávněného zájmu. Bohužel ale nevysvětluje, proč si myslí, že je oprávněný,“ vysvětluje odbornice a zakladatelka poradenské společnosti Respectful AI.
V minulosti řešil podobný případ Evropský sbor pro ochranu osobních údajů ve vztahu k OpenAI. „Tehdy uvedl, že bude záležet případ od případu. Důležité budou podle něj zejména technické záruky pro ochranu uživatelů. Sbor podotkl, že veřejné profily na sociálních sítích by ke sbírání dat pro trénink systémů neměly být použity,“ připomíná Solarczyk Krausová.
Právě zde se Meta možná dostává do šedé zóny. I s ohledem na snahu evropských orgánů o zpřísnění podmínek pro technologické velikány s důrazem na ochranu soukromí jejich uživatelů se tak Zuckerbergův plán pravděpodobně dostane do jejich hledáčku. Kromě oprávněného zájmu je také otázkou, nakolik postačí využívání dat pro potřeby učení systému umělé inteligence ošetřit zahrnutím do dlouhého výčtu zásad zpracování osobních údajů.
„Výslovný souhlas je potřeba pro zpracování zvláštních kategorií údajů, jako jsou informace o politických názorech, náboženském vyznání a podobně. V tomto případě by dával smysl, pokud by Meta nedokázala či nechtěla data očišťovat od takových informací o uživatelích – a ti na svých profilech sdílejí opravdu hodně,“ konstatuje právnička.
„Pokud Meta navíc oprávněný zájem neodůvodní, pak bude souhlas, minimálně ten běžný, potřebovat. Ale i ten musí být odlišitelný od zbytku textu dlouhých podmínek,“ dodává.
Souhlas by měl být za každých okolností svobodný a společnost jím nemůže podmiňovat využívání samotné platformy. „Uvidíme, zda do budoucna Meta nepřijde s jiným konceptem svého podnikání právě za účelem odůvodnění nutnosti trénovat generativní AI,“ zamýšlí se Solarczyk Krausová.
Jak se tedy proti trénování umělé inteligence i na vašich datech bránit? Samotná platforma zpřístupnila stránku, prostřednictvím které je možné vznést námitku proti použití vašich osobních údajů pro účely vývoje umělé inteligence.
Podané námitky Meta údajně posuzuje v souladu s příslušnými zákony na ochranu údajů a na základě vašeho odůvodnění, které ve formuláři vyžaduje. Podle prozatímních zkušeností uživatelů jsou zatím námitky schvalovány automaticky a obratem, bez nutnosti odůvodnění jakkoli rozvádět.
Podle Alžběty Solarczyk Krausové by dokonce společnost odůvodnění vůbec vyžadovat neměla. „Odůvodnění, proč má společnost nárok na zpracovávání osobních údajů, leží právě na straně Mety,“ tvrdí právnička a nabádá proto, aby se lidé požadavkem nenechali odradit.