Výroba surové oceli v Česku v letošním prvním čtvrtletí činila 642 tisíc tun, meziročně klesla o tři sta tisíc tun. Oproti prvnímu čtvrtletí loňského roku se snížila také spotřeba oceli v Česku, a to o 130 tisíc tun na 1,37 milionu tuny. O zhruba pětinu klesl vývoz ocelových výrobků z Česka, a byl tak jeden z nejnižších od krize v roce 2009.
Naopak dovoz mírně vzrostl o přibližně dvě procenta. Vyplývá to z dat Ocelářské unie. Důvodem poklesu je podle unie zejména nízká poptávka, se kterou se odvětví potýká takřka dva roky. Negativní dopady na celý průmysl mají ale i stále vysoké ceny energií, dozvuky vysoké inflace či nejistá geopolitická situace.
Kromě surové oceli o devatenáct procent meziročně klesla výroba dlouhých výrobků, tedy například tyčové oceli využívané zejména ve stavebnictví a strojírenství. Výroba dlouhých výrobků je obecně považována pro české ocelářství za klíčové a v prvním čtvrtletí se tohoto typu výrobku vyrobilo 479 tisíc tun.
„Ruku v ruce se snižující se výrobou surové oceli jde i snižující se výroba konečných výrobků. Vyjma kolejnic, tlustých plechů a štětovnic, jejichž produkce spíše stagnovala, se významně propadla výroba všech ostatních konečných výrobků,“ uvedla unie ke zveřejněným datům.
Nejvýrazněji meziročně klesla výroba širokých ocelových pásů ze sedmdesáti osmi tisíc tun na pět tisíc tun. O téměř dvacet tisíc tun klesla také produkce nejvíce vyráběného válcovaného drátu, kterého se v prvním čtvrtletí vyrobilo 266 tisíc tun.
Přestože v meziročním srovnání spotřeba a vývoz ocele meziročně klesly, v porovnání s posledním čtvrtletím loňského roku vykazují hodnoty mírný růst.
Spotřeba oceli v Česku mezičtvrtletně vzrostla o dvanáct procent, vývoz o čtyři procenta a v prvním čtvrtletí činil 830 tisíc tun. Současně ale také mezičtvrtletně vzrostl dovoz, o téměř dvanáct procent na 1,68 milionu tuny.
Podle dat Ocelářské unie české hutě loni vyrobily 3,4 milionu tun surové oceli, což je dosud nejnižší množství ve statistikách unie. Ve srovnání s rokem 2022 produkce klesla o pětinu. Nižší byla i spotřeba oceli, která se dostala na nejnižší úroveň od vrcholu finanční krize v roce 2009.
Na loňský pokles objemu výroby oceli v Česku a Evropské unii měla podle zprávy vliv nízká poptávka, ale i systémové problémy evropského průmyslu pramenící z vysokých cen energií, inflace, geopolitické situace ve světě a obecně špatné makroekonomické situace na klíčovém německém trhu.
