Na dálku pozná, zda je v místnosti současně otevřené okno a puštěné topení. A jedno z toho umí i zavřít. Software, který vyvinula česká firma Flowbox, i takhle šetří peníze a čas. Veškeré technologie, které spotřebovávají nebo vyrábějí energii, soustředí do jedné řídicí platformy.
Firma, která před dvěma lety získala na Disraptors Summit titul Evropský startup roku, má dnes přes čtyřicet milionů korun tržeb, zaměstnává kolem čtyřiceti lidí a za sebou má tři sta instalací. Mezi její klienty patří průmyslové podniky, velké budovy nebo přímo města.
„Držíme si know-how v celé řadě oborů. Snažíme se, aby se energie, která se někde vyrobí, zužitkovala efektivně,“ shrnuje Tomáš Rendla, jeden z vlastníků firmy a také její CEO.
Flowbox založil před dvanácti lety Petr Vaněk a Rendla do společnosti vstoupil o šest let později nejdřív jako investor. Firmu plánoval sledovat jen zpovzdálí, ale nakonec se do procesu budování sám zapojil a dnes ji vede. Flowbox má čtyři vlastníky a Rendla drží největší nadpoloviční podíl.
Z původní myšlenky, kdy chtěla firma nabízet autonomní řízení energií pro rodinné domy, přešla nakonec hlavně na průmyslové zákazníky nebo veřejné stavby.
„V první fázi monitoringem zjišťujeme, kde dochází nejčastěji k plýtvání. Většinou jde třeba o souběžné topení a chlazení, zbytečné svícení nebo nevyužívání odpadního tepla. Na to se pak zaměříme,“ přibližuje Rendla. Na dálku tak ovládají vše od vzduchotechniky po osvětlení a využívají i zbytkové teplo ze strojů. Platforma sleduje běžný provoz, takže může i včas odhalit jakékoli anomálie a pomoci je vyřešit.
Zejména poslední roky se mezi technologie nově zařazují i alternativní zdroje jako fotovoltaika, kterou Flowbox umí sledovat také a energii využívat s ohledem například na očekávané počasí nebo vývoj spotových cen.
„Před energetickou krizí většina zákazníků řešila optimalizaci výroby, digitalizaci, měli jsme většinu klientů z oblasti průmyslu. S energetickou krizí začali řešit především úspory energií,“ konstatuje Rendla, podle nějž se sledují mnohem více i emise.
„Už to není jen o tom, že někdo něco vyrobí za určitou cenu, ale že to v dodavatelsko-odběratelském řetězci vyrábí s přiměřenou uhlíkovou stopou, což se týká hlavně velkých průmyslových výrobců,“ vysvětluje šéf Flowboxu, který má sám k čisté energii blízko: ve volném čase se věnuje bezmotorovému létání, které se v jeho rodině prý dědí.
Začínal s ním jako čtrnáctiletý už v roce 1988, kdy poprvé seděl sám v kluzáku. Dnes má nalétáno už téměř sedm tisíc hodin a jeho ambicí je strávit ve vzduchu v přepočtu minimálně rok.
Foto Petr Kollman
Foto Petr Kollman
Občas se stává, že nedoletí, kam chce – a občas přistane i mimo vytyčený cíl. Zase se tak prý dostane na místa, kam by se třeba nikdy nepodíval, a potká zajímavé lidi. Řádově se s kluzákem pohybuje ve výškách do tří tisíc metrů nad mořem a primárně využívá termické proudění.
Plachtaři nejsou v České republice žádnou vzácností, ve světovém měřítku patří země zhruba k páté až sedmé na světě v absolutním počtu pilotů. „Věnuje se tomu u nás asi tři a půl tisíce lidí. Ostatně máme i jednu z nejhustších sítí malých letišť, po Německu, Anglii a Francii,“ připomíná Rendla, který je rovněž spoluorganizátorem letošního mistrovství Evropy v bezmotorovém létání.
To se uskuteční v srpnu v Táboře a účast už potvrdilo přes sto závodníků z téměř třiceti zemí. Před šesti lety navíc Česko hostilo i mistrovství světa, které se k nám vrátí v příštím roce. Sám Rendla už byl se svým kluzákem téměř všude a kromě Evropy létal i v Austrálii, Africe nebo USA.
„Ale mám rád Českomoravskou vrchovinu, kde žiju,“ uzavírá byznysmen, kterému létání údajně pomáhá i v podnikání – dodává nadhled a přináší nápady.
