Po osmnácti letech ve Španělsku a Singapuru se vrátil zpátky domů do Česka. Jaké to je? Hostem podcastu Jak být lepší je chemik Martin Pumera, jeden z vůbec nejcitovanějších českých vědců.
Přes devět stovek vědeckých publikací z něj dělá jednoho z nejznámějších tuzemských vědců. Poslední čtyři roky dostává dopisy od Nobelova výboru a navrhuje jména na nejvýznamnější vědecké ocenění na planetě.
Přesto Martin Pumera smysl své práce popisuje velmi jednoduše: „Baví mě zkoumat nové věci a baví mě koučovat lidi.“ Po mnoha letech na zahraničních univerzitách ho rodina přitáhla zpátky do Česka. A taky chuť věnovat se českým studentům.
Vede čtyřicetičlennou výzkumnou skupinu na Vysokém učení technickém v Brně (VUT) v rámci CEITEC, což je Středoevropský technologický institut. Pod názvem Energie budoucnosti a inovace zastřešují projekty, které se týkají nanorobotů, elektrochemických výzkumů nebo nejnověji vesmírných technologií.
„Pro mě je důležité zůstat relevantním vůči rychle se měnícímu vědeckému světu a prorážet cestu. Mám rád to objevování. A nejlépe směrem, kterým nikdo jiný nebádá,“ vysvětluje v podcastu Jak být lepší.
„Co dělám jinak, že mám více článků než jiní? Nejspíš je za tím odlišný systém práce,“ přemýšlí muž, který se svým týmem do vědeckého světa pošle každým rokem padesát nových textů.
Proč nakonec žádné Čechy ve skupině nemá? Jak si studenty vybírá? Kdy pozná, že učí dobře? A proč si na brněnském VUT připadá jako na americké univerzitě? Poslechněte si v novém dílu podcastu Jak být lepší.
