Více než desetina českých školáků má sklon k rizikové konzumaci energetických nápojů, v některých regionech je to dokonce pětina. Tisíce dětí tak ohrožují problémy, které se mohou zásadně podepsat na jejich zdraví. Téma už nerezonuje jen mezi odbornou veřejností, ale dostalo se rovněž za dveře Poslanecké sněmovny. Zákonodárci aktuálně zvažují, že prodej energetických nápojů omezí, což v Česku vyvolalo v posledních dnech bouřlivé debaty.

Eliška Selinger, specialistka na veřejné zdraví se zaměřením na výživu a udržitelné stravování, omezení energetických nápojů schvaluje. Podle mezinárodní výzkumné studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků (HBSC) obliba těchto produktů mezi dětmi a dospívajícími neustále stoupá.

„Energetické nápoje nemají žádné zdravotní benefity, není důvod, proč by je děti nebo dospívající měli pít. Jejich konzumace je zároveň spojena s celou řadou rizik, takže se logicky nabízí otázka, proč si je mohou bez omezení koupit,“ říká v rozhovoru pro Forbes lékařka Selinger.

V čem vidíte největší rizika energetických nápojů?


Zaprvé, energetické nápoje jsou sladké. Typicky obsahují velké množství takzvaného volného cukru – tedy cukru, který není vázaný v celistvých potravinách, jako je ovoce nebo mléčné produkty, případně obsahují umělá sladidla. Návyk na sladkou chuť a samozřejmě i volný cukr v nich obsažený pak jednoznačně přispívá k rozvoji nadváhy a obezity. Obezita je rizikovým faktorem celé řady dalších nemocí, včetně cukrovky nebo některých druhů rakoviny. Cukr v nápojích způsobuje rovněž zubní kazy.

Jsou v nápojích zastoupené i nějaké další nežádoucí látky?


U dětí se obáváme zejména efektu kofeinu, taurinu a dalších stimulačních látek, které nápoje obsahují. Děti jsou k jejich účinku citlivější než dospělí. Kromě akutních problémů, například dechových obtíží nebo poruch srdečního rytmu, pak jejich konzumace také může narušit spánkový režim dítěte. HBSC studie například zjistila, že české děti, které konzumují energetické nápoje, mají trojnásobně vyšší pravděpodobnost, že nenaplní spánková doporučení. Spánek je ale pro vývoj dětí a dospívajících velmi důležitý a nenahraditelný. Kromě cukru a stimulačních látek tyto nápoje obsahují také různá barviva či ochucovadla.

Výrobci do nápojů přidávají i různé vitaminy, mimo jiné, aby vyvolali dojem zdravotní prospěšnosti. Obsah pár vitaminů, které navíc z nápoje přijímat vůbec nepotřebujeme, ale rozhodně nevymaže negativní dopady obsaženého cukru.

Jaká by tedy měla být tolerovaná dávka kofeinu?


Pokud se budeme bavit o zdravé dospělé osobě, tak podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin je možné za bezpečný považovat celodenní příjem kofeinu do čtyř set miligramů, tedy asi 5,7 miligramu na kilogram váhy s tím, že bezpečná dávka na jednorázové požití je asi tři miligramy na kilogram váhy, což je zhruba dvě stě miligramů u dospělého.

U dětí a dospívajících je situace ale jiná – tam je maximální dávka tři miligramy na kilogram. Jinými slovy, třeba dvanáctileté dítě vážící čtyřicet kilogramů by nemělo za den vypít více než 120 miligramů, což je méně, než je v některých baleních energetických nápojů, a dva nápoje jsou přes limit určitě. Navíc je potřeba brát v potaz, že taurin obsažený v nápojích účinky kofeinu ještě posiluje.

A když se zaměříme na další složku, tedy volný cukr?


Volného cukru by podle Světové zdravotnické organice neměl dospělý člověk zkonzumovat více než padesát gramů za den, optimálně méně a klidně žádný. Toto množství je často překročeno i v jednom balení energetického nápoje, a to ani nemluvíme o tom, že volný cukr je i v dalších produktech. Pro děti je doporučené maximální množství samozřejmě opět výrazně nižší než u dospělých a energetické nápoje obsahující cukr ho tak překročí téměř určitě.

Co vše může pití energetického nápoje s lidským organismem udělat?


Volný cukr v nápojích je prostě nadbytečným příjmem energie, protože cukr v tekuté podobě nevyvolává pocit sytosti. Jinými slovy, sníme stejně, ale k tomu ještě navíc vypijeme ten volný cukr a ta energie se z těla bohužel nevypaří a není úplně moudré předpokládat, že ji vyběháme. To samozřejmě platí nejen pro energetické nápoje, ale všechny nápoje s volným cukrem, včetně třeba ovocných džusů.

Kofein a stimulační látky pak jsou v nápoji právě proto, abychom nespali – což samozřejmě může v případě vyšší konzumace vést i k tomu, že neusneme, ani když chceme. Zejména u dětí a adolescentů jsou pak v literatuře popsány i změny v chování, způsobené opět stimulačními látkami a rozhozeným spánkovým režimem.

Zákaz prodeje je jednoduché opatření, u kterého víme, že sníží dostupnost energetických nápojů pro nejrizikovější skupiny.

Jak je to s mícháním těchto nápojů s alkoholem? Ublíží tělu více?


Kofein a stimulační látky v energetickém nápoji mohou „překrývat“ efekt alkoholu. Dospívající tak může mít pocit, že je opilý méně, než je, a vypít tedy alkoholu o to více. To, že je vysoká konzumace energetických nápojů silně spojena s častější opilostí mezi mladistvými, pak bohužel opět potvrzují i data ze zmiňované HBSC studie.

Je tedy podle vás omezení prodeje energetických nápojů nutné? A bude mít ten správný efekt? Nebo by pomohla spíše osvěta?


Osvěta je samozřejmě důležitá, ale není samospásná. Dospívající jsou stále ve vývinu a teprve se vyvíjejí i jejich rozumové schopnosti. Nemají a nemohou mít schopnost adekvátně posoudit rizika nebo dlouhodobé dopady svého chování, a i proto je jako společnost chráníme více než dospělé. Rodiče se mohou snažit, ale zkrátka nemají dítě pod dohledem 24 hodin denně a z praxe víme, že často ani nemohou tušit, že jejich dítě nápoje konzumuje, protože je zkrátka nepije doma. A to ani nemluvím o tom, že pro adolescenta zkrátka rodič není už úplně autorita.

Myslím, že zákaz prodeje je jednoduché opatření, které je již dobře vyzkoušené v zahraničí, a u kterého tedy víme, že sníží dostupnost energetických nápojů pro nejrizikovější skupiny. Zároveň ale je třeba mít realistická očekávání. Samotný zákaz celý problém nevyřeší a opatření ve veřejném zdraví vždy nejlépe fungují v kombinaci. U energetických nápojů se mezi další možné kroky nabízí mimořádné zdanění těchto produktů nebo regulace marketingu cílícího na děti.