První generace majetek nashromáždila a chce ho ochránit. Nastupující generace už se dívá spíše na investiční možnosti, do kterých by „otcové zakladatelé“ raději nešli.
Berou si svůj svět s sebou a zkušenosti z něj promítají do investování. A tím zástupci mladších, nastupujících generací zásadně mění způsob, jakým family officy, správci jejich rodinného majetku, přistupují k investicím.
Studie z pera společnosti Ocorian se zabývala zkušenostmi 201 portfolio manažerů z rodinných kanceláří po celém světě, kteří dohromady spravují majetek v hodnotě 155 miliard korun. Z výzkumu vyplývá, že mladší nástupci budovatelských generací se do správy rodinného majetku více zapojují, a především kladou důraz na jiné aspekty investičních portfolií.
Zatímco pro mnohé byl svět řízen hlavně generací X, narozenou mezi lety 1965 a 1980, ta má svůj vrchol už za sebou. Statisticky měla ve světové populaci největší zastoupení v roce 2018, od té doby už půjde s podílem jen níže. Přichází tak čas na generaci Y, tedy jedince narozené v posledních dvaceti letech minulého století.
Celé dvě třetiny oslovených správců majetku uvedly jako největší rozdíl mezi generacemi přístup k digitálním aktivům, jako jsou kryptoměny, tokeny, NFT a jiné blockchainové technologie. Další výrazné změny viděly v přístupu k investicím typu venture kapitálu či private equity fondů nebo k „zelenému investování“ podle takzvaných kritérií ESG.
Naopak tradiční, fyzická aktiva jako nemovitosti nebo soukromá letadla je nelákají zdaleka tolik jako jejich předchůdce.
„Upřímně mě nepřekvapuje, že nová generace přistupující ke správě majetku je přitahována tím, co zná. Přiznejme si, že témata jako alokace aktiv, governance a řízení rizik nejsou něco, na co by logicky zaměřila svou pozornost,“ myslí si Oldřich Myslivec z českého Family Officu Partners.
Podle něj ale může přijít střet s realitou ve chvíli, kdy se například digitální aktiva hodnotí stejně přísnými kritérii jako zbytek investičního portfolia. Končí to totiž tak, že se do investičního mixu vlastně vůbec nedostanou.
„Osobně si však myslím, že je nutné vést další generaci k porozumění celému systému právě přes to, k čemu má největší vztah. Ukázat jí provázanost a důležitost dalších částí, jako je komplexní správa portfolia, řízení rizik a přesah do ESG či filantropie,“ doplňuje Myslivec.
Česká díra dvou generací
Tuzemský kontext je nicméně oproti většině toho světového silně posunutý. Ve vývoji rodinných movitých klanů totiž zeje čtyřicetiletá díra komunismu, která přirozený vývoj budování majetků napříč generacemi násilně zpřetrhala.
Zatímco na Západě i jinde tak často firmy přebírá třetí, čtvrtá nebo pátá generace, v Česku se teprve začíná řešit předávání z budovatelské generace na ty další, vznikají první rodinné ústavy a kanceláře.
„Hlavním tématem family officu v Česku je dnes spíše vytváření formálních právních a řídicích struktur, které slouží ke správě majetku, a řešení krize mezigeneračního přesunu bohatství, která je způsobena nepřipraveností dalších generací na odpovědnost související se správou rodinného majetku,“ hodnotí tuzemský stav Pavel Kolář z českého Multi Family Officu.
Jeho poznatky z praxe však prý závěry Ocorianu potvrzují: nastupující generace se chová investorsky výrazně odlišně od té předchozí.
Kolář za tím vidí například pragmatičtější chování zakladatelské generace, která chce těžce nashromážděný majetek především ochránit. Její nástupci jsou už od procesu hromadění odtržení a do investičního uvažování si přinášejí hlavně témata private equity a venture kapitálu.
„Díky tomu jsou při investování odvážnější a chtějí také zkoušet nové věci. Při rozhodování překvapivě často volí investice, které jsou v souladu s jejich hodnotami, jako je udržitelnost a společenská odpovědnost,“ doplňuje Kolář.
