Nejlepší hokejová soutěž planety naplno rozjíždí novou sezonu. NHL je čím dál rychlejší a tento trend hodlá zkopírovat i byznysově. Kluby jsou připraveny utrácet a těží z toho i Češi.

První dva zápasy ročníku 2024–2025 hostila pražská O2 arena. Upřímně, herně duely New Jersey Devils a Buffalo Sabres nenadchly, ovšem doprovodná show ukázala, že je NHL o několik úrovní před zbytkem hokejového světa. Mediálně, marketingově i byznysově. Tady je pět pohledů na právě začínající společnou řeč gólů a dolarů.

Češi mezi bohatými

V letošním žebříčku nejlépe placených sportovců Česka, který Forbes pravidelně sestavuje, bylo ve vrchní desítce hned sedm zástupců NHL – včetně premianta Davida Pastrňáka (310 milionů korun ročně) a druhého Tomáše Hertla (234 milionů korun ročně). To jasně ukazuje, že ohledně výplat tuzemských es válcuje NHL i renomované fotbalové ligy.

Zatímco v nich se opravdové české hvězdy hledají čím dál hůř, Pastrňák se v NHL zařadil mezi vůbec nejvýraznější tváře ligy a v probíhající sezoně má osmý nejvyšší plat ze všech. Také Hertl má velké renomé, proto ho letos získal ambiciózní tým Vegas Golden Knights.

Životní kontrakt se rozbíhá rovněž beku Filipu Hronkovi z Vancouveru (aktuálně 7,25 milionu dolarů na sezonu), významně si polepšil také Martin Nečas z Caroliny (6,5 milionu dolarů na sezonu) a nejlépe v kariérách na tom jsou Ondřej Palát z New Jersey (4,95 milionu dolarů na sezonu) i Pastrňákův spoluhráč Pavel Zacha (4,75 milionu dolarů na sezonu).

Čechů sice v NHL oproti nedávné minulosti ubývá, ale ti, kteří setrvali a vydobyli si vůdčí pozice, těží z toho, že liga je připravena utrácet.

Další peníze navíc

Možnosti jednotlivých klubů určuje takzvaný platový strop, souhrnná částka, kterou mohou vynaložit na platy. Ta aktuálně činí 88 milionů dolarů a podle slov šéfa soutěže Garyho Bettmana by mohla v dalším ročníku vzrůst přibližně na 92,5 milionu dolarů.

„Zatím to jsou předčasná čísla,“ upozornil sice Bettman, ale od konce pandemie je trend jasný, balík pro kluby roste. A z toho těží primárně hráči. Platový strop má dolní hranici 65 milionů, obecně ale většina účastníků bojuje spíš s tím, že by ráda utratila ještě víc.

„Generální manažeři jsou nadšení z toho, že mají najednou větší flexibilitu,“ řekl Bettman po posledním navýšení. „A celé se to děje proto, že příjmy NHL jsou na tom tak dobře, jak poslední roky říkáme.“ To momentálně znamená částku přes šest miliard dolarů ročně.

Rekord se blíží?

Letošní finalisté Edmonton Oilers mají v kádru dva naprosto mimořádné hokejisty a německého útočníka Leona Draisaitla si v září pojistili gigantickým kontraktem na 112 milionů dolarů na osm let, tedy na čtrnáct milionů dolarů na sezonu. To je pro NHL nové maximum. Tento rekord se však dost možná zrodil jen proto, aby mohl být záhy překonán.

Ještě větší renomé má totiž Draisaitlův ofenzivní parťák Connor McDavid. Kanadskému kapitánovi Oilers a podle všeobecné shody nejlepšímu hráči planety vyprší stávající smlouva v létě a v Edmontonu už rozjeli vyjednávání.

Počítá se s tím, že McDavid dostane ještě víc. Momentálně nemůže nikdo brát více než dvacet procent celkového platového stropu, to by znamenalo částku blížící se osmnácti milionům dolarů na sezonu. Teoreticky ale může být ještě vyšší, pokud ji Oilers rozloží do budoucnosti, pro kterou se počítá s vyšším rozpočtem.

„Roli pro mě bude hrát úplně všechno. Rodina, loajalita, naše schopnosti vítězit,“ řekl McDavid ohledně nové smlouvy. Po finálové porážce s Florida Panthers ho mnohem více zajímá, aby Edmonton pod jeho vedením konečně dobyl Stanley Cup. Jeho pozice je však zároveň tak unikátní, že se ve vyjednáváních nemusí držet při zemi.

Na Amazonu ve stopách F1

McDavid před mikrofony platí za zdrženlivého, nijak zvlášť atraktivního respondenta. Proto hokejové fanoušky málem poslaly ze židle záběry, na kterých v šatně Oilers po druhé finálové prohře křičí na spoluhráče a nijak nešetří pověstným anglickým f-word.

Tuto možnost nabídla divákům dokumentární minisérie Faceoff: Inside the NHL, která se v šesti epizodách průlomovým způsobem dívá za kulisy. A nejen na finálové drama a McDavidovy slzy po porážce. Třeba Pastrňák v ní dojemně mluví o smrti otce i svého syna Vigga, který zemřel v pouhých šesti dnech. Jiné superhvězdy probírají rodinné vazby či to, jak bojují s vážnými zraněními.

Motivace je zřejmá – přitáhnout další diváky tak, jak se to povedlo formuli 1. V její renesanci totiž sehrál významnou roli oceňovaný projekt Netflixu, jenž polidštil jezdce pod přilbami a na streamovací platformě přiblížil F1 i těm, které burácení motorů obvykle nezajímá.

Zahnat ten nejčernější mrak

Je to právě dvacet let, co fanoušci hokeje v Česku prožívali nekončící Vánoce. Sezona 2004–2005 se totiž v zámoří škrtla a hvězdy v čele s Jaromírem Jágrem nastupovaly v extralize. Důvodem byla výluka kvůli neshodě nad novou podobou kolektivní smlouvy mezi ligou a hráčskou asociací NHLPA. Šlo o nejčernější moment novodobé historie NHL.

Výsledkem jednání byl mimo jiné právě systém platových stropů. A od těch časů se změnilo skoro vše. Od hokeje samotného, který místo bitek a srážek oslavuje rychlost a šikovnost, až po podobu soutěže, jež přivítala tým z Las Vegas, rozšířila se do Seattlu a nyní v ní místo Arizona Coyotes bude působit Utah Hockey Club, zástupce natěšeného sportovního trhu v Salt Lake City.

Aby to mohlo pokračovat, bude však brzy třeba nová kolektivní smlouva, ta stávající vyprší v září 2026. „Jsme optimisté, jednání by měla začít zkraje roku 2025,“ řekl Bettman na nedávném setkání šéfů klubů.

Pokud vše klapne, půjde o jeden z nejvýraznějších momentů příští sezony. Protože by zaručil, že i česká esa budou dále moci jednat o nových a ještě lepších smlouvách – a že ledový cirkus NHL čekají jen dobré časy.