Kandidát americké Republikánské strany do listopadových prezidentských voleb Donald Trump obhajuje svůj plán podpory americké ekonomiky. Chystaná opatření podle něj nezvýší federální deficit, jak tvrdí kritici. Trump to řekl v úterý v rozhovoru s agenturou Bloomberg.

Zavést se chystá například vysoká cla na dovoz vybraného zboží jak od spojenců, jako je třeba Evropská unie, tak ze zemí, které Spojené státy považují za své rivaly, jako je kupříkladu Čína.

„Všem nám jde o růst. Přivedeme firmy zpět do naší země,“ řekl bývalý prezident v rozhovoru, který poskytl v Ekonomickém klubu v Chicagu.

Šéfredaktor agentury Bloomberg News John Micklethwait Trumpovi ocitoval projekce rozpočtových analytiků, podle nichž Trumpovy plány do roku 2035 zvýší v USA federální dluh o 7,5 bilionu dolarů (zhruba 174 bilionů korun). To by byl více než dvojnásobek částky, o kterou by se podle analytiků deficit za stejné období zvýšil, pokud by volby vyhrála kandidátka Demokratické strany Kamala Harris a své plány v ekonomice začala naplňovat.

Kritici Trumpova plánu na podporu ekonomiky argumentují jednak tím, že je v obchodní oblasti příliš protekcionistický, a také tím, že by rozladil spojence Washingtonu a nakonec by americké ekonomice uškodil. Trump ale tyto výtky odmítá a trvá na tom, že jeho obchodní politika zajistí v USA oživení výroby a přinese dostatek příjmů, což zmírní obavy z růstu deficitu. „Pro mě je nejkrásnějším slovem na světě ‚clo‘,“ prozradil Trump.

Někteří experti na obchodní politiku tvrdí, že Trumpova cla by mohla uškodit americké ekonomice, ohrozit pracovní místa a zvýšit spotřebitelské ceny. Na to má ale Trump odpověď. „Vše, co musíte udělat, je postavit své továrny ve Spojených státech. Pak nebudete mít žádná cla,“ sdělil. „A já souhlasím, že to bude mít obrovský účinek, pozitivní účinek, ne negativní,“ dodal.

Trump zopakoval, že uvalí vysoké clo na vozidla smontovaná v Mexiku a dovezená odtud do Států, v tomto případě by clo mohlo činit až dvě stě procent. Řekl také, že zavede cla na auta dovážená ze zemí, jako je Německo, aby přinutil zahraniční firmy vyrábět v USA.

Když Micklethwait Trumpovi řekl, že tyto plány by mohly rozladit spojence, které Spojené státy potřebují, aby mohly soutěžit s Čínou, Trump na to odpověděl slovy: „Naši spojenci nás využívají více než naši nepřátelé.“

Když byl Trump v letech 2017 až 2021 prezidentem, zavedl represivní cla na dovážené pračky, solární panely, ocel, hliník a další zboží z Číny i z Evropy.

Agentura Reuters k Trumpovu rozhovoru s šéfredaktorem Bloombergu poznamenala, že byl o dost jiný, než bývají podobné rozhovory, a chvílemi i trochu napjatý. Trump o svých ekonomických plánech dosud hovořil například v televizi Fox News, která je k němu obecně přátelštější a kde jej zpovídali novináři Maria Bartiromo a Larry Kudlow.

Oba zastávají konzervativní hodnoty, Bartiromo dříve působila například v televizích CNN či CNBC, zatímco Kudlow je analytik, politický komentátor a novinář a byl mimo jiné Trumpovým ekonomickým poradcem, když byl Trump v úřadu prezidenta.

V místnosti, kde šéfredaktor Bloombergu vedl v úterý s Trumpem rozhovor, byli i Trumpovi podporovatelé. Ti Trumpa často povzbuzovali, když hovořil, zatímco na některé Micklethwaitovy otázky nesouhlasně bučeli.

Trump v rozhovoru obhajoval také otevřenější konzultace s americkou centrální bankou, ačkoli platí, že centrální banky jsou nezávislé. Politici se většinou vyhýbají byť jen komentářům k tomu, co centrální banky dělají a jak rozhodují, aby je nemohl nikdo obvinit, že se snaží rozhodování centrální banky ovlivňovat. Z Trumpova úterního rozhovoru se ale zdá, že exprezident své dřívější komentáře trochu zmírnil.

„Myslím, že mám právo říct, že si myslím, že by měly jít trochu nahoru, nebo dolů,“ uvedl Trump s odkazem na stanovování úrokových sazeb, což patří k základním úkolům centrálních bank. „Nemyslím si, že by mi mělo být dovoleno, abych to nařizoval, ale myslím, že mám právo vyjádřit se k tomu, zda by úrokové sazby měly jít nahoru, nebo dolů,“ doplnil. Na otázku, zda by odvolal současného šéfa Fedu Jeroma Powella, Trump neodpověděl.

Rozhovor se týkal široké škály témat mimo ekonomiku, přičemž Trump svým charakteristickým způsobem odmítal přímo odpovědět na některé otázky, měnil témata nebo kritizoval šéfredaktora Micklethwaita. Na otázku, zda od svého odchodu z Bílého domu mluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, Trump odpověděl: „To nekomentuji, ale řeknu vám, že pokud ano, pak je to chytrá věc. Pokud mám vztah k lidem, je to dobrá věc, ne špatná věc.“

Na otázku, zda by Spojené státy bránily Tchaj-wan, pokud by jej napadla Čína, Trump přímo neodpověděl. „Ten důvod, proč to (Čína) dělá nyní, je ten, že to neudělá později,“ řekl.

Když dostal otázku, zda by se pokusil rozdělit technologickou firmu Google, Trump naznačil, že je to proti němu „zmanipulované“, což ale podrobněji nevysvětlil. „Něco bych udělal,“ odpověděl. Google je v USA obviňován, že zneužívá svého dominantního postavení na trhu, proto padly i návrhy, zda není lepší firmu rozdělit a tím její tržní sílu omezit.

Trump rovněž znovu obhajoval své činy po volbách v roce 2020 a odmítl říct, zda přijme výsledky letošních voleb a zda bude souhlasit s pokojným předáním moci, pokud by prohrál. Trval i na tom, že po prohraných volbách v roce 2020 došlo k pokojnému předání moci. Nad událostmi z 6. ledna 2021, kdy jeho stoupenci vzali útokem budovu Kapitolu, aby znemožnili oficiální vyhlášení výsledků voleb, Trump jen pokrčil rameny.