Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek podle očekávání přikročila k dalšímu snížení úroků, aby podpořila ekonomiku eurozóny. Depozitní sazbu zredukovala o čtvrt procentního bodu na 3,25 procenta.
Sazbu pro hlavní refinanční operace snížila také o čtvrt bodu, a to na 3,4 procenta. Prezidentka ECB Christine Lagarde uvedla, že inflace se dostává čím dál více pod kontrolu. Zároveň ale poukázala na slabý výkon ekonomiky eurozóny a na rizika pro budoucí hospodářský vývoj.
ECB nyní poprvé za třináct let snížila úrokové sazby na dvou zasedáních za sebou. „Hospodářský růst v Evropě je pomalý a inflace se vrátila k cílové úrovni, takže by bylo překvapením, kdyby nepokračovali ve snižování úroků,“ uvedl podle agentury Reuters analytik Robert Farago ze společnosti Hargreaves Lansdown.
Analytik Dean Turner z UBS Global Management předpověděl, že ECB úroky pravděpodobně sníží také na svém prosincovém zasedání. „Pak očekáváme sérií snížení úroků na každém zasedání až do června. Než ECB snižování přeruší, měla by depozitní sazba sestoupit na dvě procenta,“ dodal.
Lagarde uvedla, že nové údaje signalizují, že ekonomická aktivita zaostává za očekáváním. Předpověděla nicméně, že ekonomika časem zesílí, protože rostoucí reálné příjmy umožní domácnostem zvýšit spotřebu. Poukázala však na faktory, které by mohly mít na hospodářský růst negativní vliv, například na geopolitická rizika spojená s válkou na Ukrajině a konfliktem na Blízkém východě.
ECB předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Letos v červnu pak zahájila snižování úroků, když svou depozitní sazbu zredukovala o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. V září tuto sazbu snížila o další čtvrtinu procentního bodu na 3,5 procenta.
„Rozhodnutí zredukovat sazby jen pět týdnů po předchozím (zářijovém) snížení, od kterého přišlo pouze málo nových ekonomických údajů, signalizuje, že v ECB se musely výrazně zvýšit obavy ohledně hospodářského růstu v eurozóně,“ uvedl analytik Carsten Brzeski ze společnosti ING.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v září podle dnešních údajů evropského statistického úřadu Eurostat zpomalil na 1,7 procenta ze srpnového tempa 2,2 procenta. Inflace se tak poprvé od poloviny roku 2021 dostala pod dvouprocentní cíl ECB.
„Aktuální informace o inflaci ukazují, že proces dezinflace je na dobré cestě,“ uvedla ECB. „Inflační výhled je také ovlivněn nedávnými překvapivě nižšími údaji, pokud jde o ukazatele hospodářské aktivity,“ dodala.
Česká měna v bezprostřední reakci vůči euru posílila až k úrovni 25,21 koruny za euro. „Pár minut po zveřejnění se obchodovala poblíž 25,24 korun za euro,“ poznamenal analytik XTB Tomáš Cverna.
