Kryptoměny dnes nejsou z pohledu českého práva vnímány jako cenné papíry a zisk z jejich prodeje nebo směny tak musíte danit i v případě, kdy jste kryptoaktivum drželi déle než tři roky. To se ale může již od příštího roku změnit. Záleží na tom, jak se čeští poslanci postaví k závěrečnému čtení pozměňovacího návrhu zákona, který se skrývá pod tajemným sněmovním tiskem číslo 694.
Kryptoaktiva jsou v Česku trochu v paradoxní situaci. Na základě evropského nařízení MiCA mají být standardním, regulovaným investičním nástrojem, jenže podle současné tuzemské legislativy zároveň zůstávají nehmotným majetkem. Neplatí pro ně však takzvaný časový test, jaký známe například u cenných papírů, kdy je příjem z prodeje akcií po třech letech držby osvobozen od daně.
Virtuální měny se také na rozdíl od akcií musejí danit, i když vaše roční příjmy z jejich prodeje, nebo dokonce jen směny (například nákup za krypto) nepřesáhly hranici sto tisíc korun.
Tento paradox ještě více vynikl letos v lednu, kdy se na trhu objevila první americká spotová bitcoinová ETF, tedy na kryptoaktivu založený akciový produkt, na který se časový test vztahuje, na jeho podkladové aktivum však nikoli.
V Poslanecké sněmovně nicméně od května leží návrh zákona – jde o sněmovní tisk 694 – obsahující pozměňovací návrh, který chce osvobodit od daně z příjmů fyzických osob prodej a směnu kryptoaktiv. Tisk úspěšně prošel prvními dvěma čteními a nyní jej mezi 22. říjnem a 1. listopadem čeká třetí, závěrečné čtení.
Pokud návrh zákona, který sám o sobě implementuje nové předpisy Evropské unie v oblasti digitalizace finančního trhu, projde v současné podobě, budou kryptoaktiva v české legislativě podléhat v podstatě stejným pravidlům jako akcie. Nový zákon by měl platit již od 1. ledna 2025.
V jednom bodě by dokonce kryptoměny získaly oproti akciím drobnou výhodu.
Nová pravidla samozřejmě obsahují určité výjimky. Hranice příjmů osvobozených od daní by například končila na částce čtyřicet milionů korun hrubých příjmů ve zdaňovacím období. Limit by se navíc sčítal společně s příjmy z úplatného převodu cenných papírů a firemních podílů.
V jednom bodě by dokonce kryptoměny získaly oproti akciím drobnou výhodu. Týká se zmiňovaného časového testu. Podle návrhu by totiž v případě osvobození úplatného převodu kryptoaktiv nedocházelo k přerušení časového testu v případech, kdy vydavatel mění kryptoaktivum za jiné kryptoaktivum bez jakéhokoli dalšího omezení.
U akcií zákon o daních z příjmů až tolik velkorysý není. Zde platí, že k přerušení časového testu (doba držení pro osvobození od daně při úplatném převodu) během výměny jedné akcie za jinou nedochází pouze v případě, že mají obě stejnou jmenovitou hodnotu. U kryptoaktiv, která jsou zároveň investičním nástrojem a plní i směnnou funkci, však dává podobné zvýhodnění smysl.
Uživatelé kryptoměn by se nicméně neměli radovat předčasně. Je totiž možné, že poslanci celou navrhovanou úpravu ještě změní. Objevil se například nápad, že by tříletý časový test neplatil zpětně, ale až pro kryptoaktiva získaná po nabytí účinnosti zákona.
Česká kryptoměnová asociace proto na začátku tohoto týdne spustila kampaň, jejímž prostřednictvím se snaží tlačit na poslance, aby úpravu zákona schválili v současné podobě.
