V posledních třech letech v Česku jasně vykrystalizovala jeho energetická budoucnost. Svítit a topit bychom si měli už za dvě dekády jen s pomocí jaderné energie a obnovitelných zdrojů, a to vzhledem k plánovanému uzavírání uhelných elektráren a k roli plynu jen jako přechodného energetického média. Teď jsme této vizi budoucnosti zase o krok blíž.
Další zásadní díl tohoto příběhu se odehrál v uplynulém týdnu, když Skupina ČEZ v úterý ohlásila nákup zhruba dvacetiprocentního podílu v britském výrobci malých modulárních reaktorů Rolls-Royce SMR. Cena transakce nebyla oficiálně zveřejněna, odhady ale hovoří o nižších miliardách korun.
„Je to důležitý okamžik k zajištění energetické bezpečnosti České republiky,“ řekl k dohodě český premiér Petr Fiala. A vzápětí přišel s novou strategií Česka, respektive polostátního gigantu ČEZ.
„Zároveň máme jedinečnou příležitost se podílet na nové technologii modulárních reaktorů. Nechceme technologie jen nakupovat, chceme se na jejich vývoji i výrobě také podílet.“
Doposud se totiž hovořilo jen o tom, že v Česku vznikne první modulární reaktor v jaderné lokalitě Temelín, o kterém ČEZ jednal právě s Rolls-Royce a který by díky oznámenému dealu měl vzniknout do roku 2035.
Plánovaný modulární reaktor v Česku od Rolls-Royce SMR, který zvítězil před konkurenčními nabídkami konsorcia GE Hitachi a společnosti Westinghouse, má mít výkon 470 megawattů a životnost šedesát let.
„Nejde až o tak malý výkon, přibližuje se dukovanským blokům, což slibuje ekonomickou efektivitu při nasazení v energetice i ve velkém průmyslu,“ uvedl k tomu energetický expert Jiří Gavor.
Uzavřená transakce ale mění způsob, jak první reaktor vznikne. Původně ho chtěl ČEZ od Britů jen koupit, nyní se bude podílet na jeho celém vývoji, z čehož mohou profitovat i další české firmy. Podle premiéra totiž dostanou prostor nejen při vývoji zařízení, ale následně i v dodavatelských řetězcích. V tomto kontextu se nabízí například strojírenský kolos Škoda JS, který patří právě ČEZ.
ČEZ novým strategickým partnerstvím s Rolls-Royce SMR získá nejen přístup k vývoji a know-how, ale také k ziskům ze v budoucnu prodaných modulárních reaktorů. A to nejen v Česku, ale i v globální měřítku, zejména pak v Evropě.
S ohlášenou kooperací přišla i nová čísla, kolik malých modulárních reaktorů má v Česku být. Vzhledem k plánovanému růstu spotřeby elektřiny v České republice na jedné straně a k uzavírání fosilních zdrojů by jich Česko do roku 2050 potřebovalo až sedm. Souhrnný výkon by měly mít tři gigawatty, tedy jeden a půl výkonu dnešní jaderné elektrárny Temelín.
Paralelně s nimi ale musí dojít k výstavbě plánovaných nových bloků Dukovan. Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawattů (MW), jsou v jihočeském Temelíně.
Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech na Třebíčsku. V Dukovanech by korejská společnost KHNP měla postavit další dva reaktory. První z nich má být hotový v roce 2036.
Vyjádřeno penězi by stát měl do rozvoje jaderné energetiky v příštím čtvrtstoletí souhrnně investovat řádově biliony korun.
ČEZ už má také vytipované první lokality, kde by měly první malé modulární reaktory v Česku stát. Vedle Temelínu se jedná o dvě nejaderné lokality dnešních uhelných elektráren Tušimice, kde by měl do roku 2038 vzniknout druhý modulární reaktor, a třetí lokalitou jsou Dětmarovice, kde ještě nejsou známy konkrétní plány. Další lokality ČEZ stále posuzuje.
Hypoteticky by malé reaktory mohly české energetice pomoci i v případě, když by nakonec nebyla realizována dostavba bloků v Dukovanech. Nad současným tendrem totiž stále visí mnoho otazníků.
Nejviditelnějšími problémy jsou prozatím nevyjasněný způsob financování druhého bloku a probíhající právní spory, kdy se neúspěšní uchazeči v tendru, francouzská EDF a americký Westinghouse, podali stížnosti proti průběhu a výsledku jaderného tendru.
Pokud by vlivem těchto či jiných okolností došlo k jeho posunutí či dokonce úplnému zrušení, energetická potřeba a tím i hlad po malých modulárních reaktorech v Česku by se rázem zvýšil.
Malé modulární reaktory (SMR) s sebou však oproti těm velkým (CMR) přinášejí i nové výzvy. SMR reaktory sice nabízejí flexibilitu, nižší náklady na výstavbu a kratší dobu výstavby, ale jejich menší výkon znamená, že k dosažení stejného energetického výstupu je potřeba více jednotek. To může zvýšit celkové provozní náklady a přidat dodatečnou byrokracii.
