Opavský Ostroj překonal krize a bude se podílet na výstavbě pražského metra

Opavští strojaři dodávali produkty pro stavbu dálničního tunelu v Norsku, díly pro Evropskou vesmírnou agenturu, urychlovač částic CERN. Firma s více než miliardovým obratem stále hledá nové cesty, jak se přizpůsobit turbulentnímu trhu. Nově se bude podílet například na výstavbě pražského metra D.

Dlouhá léta si v opavské strojírenské společnosti Ostroj mysleli, že jejich historie je spojená se vznikem firmy Eduard Tatzel založené roku 1878. Když ale nedávno procházeli archiv, zjistili, že jejich kořeny jsou mnohem starší. Své jméno firma vystavěla na tradici dvou velkých moravskoslezských strojíren.

„Tu první založil v roce 1878 průmyslník Eduard Tatzel v Opavě. Ta druhá vznikla o šest let dříve jako Strojírna Elbertzhagen & Glassner na místě dnešního obchodního centra Karolína v Ostravě. Na základě dekretů prezidenta Beneše byla na podzim roku 1945 zestátněna a přejmenována na Ostravskou strojírnu a slévárnu. O přesunu do Opavy a výstavbě nového strojírenského podniku rozhodla nedlouho poté vláda,“ popisuje současný šéf Ostroje Aleš Martínek.

Podniku se dlouhá léta dařilo. V jednu chvíli to ale vypadalo, že firma, která prošla znárodněním i následnou privatizací v první polovině devadesátých let třemi bankami, má už svá nejlepší léta za sebou. „Firma víceméně nikam nesměřovala a její perspektiva byla s velkým otazníkem,“ vzpomíná Martínek.

Vše se podle něj změnilo, až když téhož roku 66 procent podniku koupil dnešní majoritní akcionář Vladimír Trochta. „Máme konzistentní vedení a majitel do firmy velmi investuje, což se odráží na naší schopnosti čelit aktuální neutěšené situaci ve strojírenství,“ vysvětluje Martínek, který sám patří mezi řadu minoritních akcionářů.

Firem z oboru, které zvládly ustát covidovou pandemii, dopady války na Ukrajině i následnou energetickou krizi, a navíc zvládají reagovat i na budoucí výzvy, není mnoho. Opavskému strojírenskému kolosu se to ale daří.

„V letošním roce se firma opět vrátila do černých čísel a míří zpět k předcovidovým obratům,“ zmiňuje Martínek, který do firmy nastoupil v roce 2015 na pozici šéfa nákupu a služeb. Předtím působil sedmnáct let ve farmaceutickém průmyslu.

Po čtyřech letech v Ostroji se stal vedoucím divize Důlní stroje. „To byla výzva i pocta zároveň, protože to je pro nás ta nejdůležitější divize, která vždycky produkovala vlastní výrobky,“ komentuje změnu Martínek, který po dalších dvou letech dostal nabídku vystřídat tehdejšího generálního ředitele.

Bez změn to nejde

Za Martínkovy éry došlo v Ostroji ke dvěma zásadním změnám. Firma prostřednictvím nového systému radikálně změnila procesy v organizaci tak, aby více vyhovovaly výrobní firmě, a rozjela dvě „nové“ produktové skupiny.

„Před třemi lety jsme se začali věnovat konstrukci zařízení pro podzemní stavitelství, což je v podstatě oblast, kam se vracíme. V naší spisovně jsme totiž našli materiály z osmdesátých let, podle kterých jsme vyráběli razicí pološtít pro stavbu Strahovského tunelu. Dnes zjednodušeně řečeno vyrábíme mobilní bednění pro stavbu tunelů, které umožňuje betonovat jejich vnitřní obálku neboli ostění,“ vysvětluje Martínek.

Šéf podniku prozrazuje také jeden z posledních úspěchů: „Podařilo se nám přesvědčit firmu Hochtief, aby si nás vybrala jako dodavatele pro stavbu metra D v Praze.“

Výroba zařízení pro stavbu tunelů metra se v podstatě nabízela sama, protože Ostroj od šedesátých let minulého století vyrábí v principu podobná zařízení pro hlubinnou těžbu.

„Tohle je jednodušší, protože při stavbě metra nejste tak hluboko pod zemí jako u hlubinné těžby. Na Ostravsku a Karvinsku se dolovalo uhlí až z kilometrové hloubky,“ uvádí příklad s tím, že tunely pro metro se budují desítky, maximálně stovky metrů pod povrchem, a hlavně se v nich neřeší tolik velká bezpečnostní rizika spojená s možností výbuchu metanu jako v uhelných dolech.

V divizi Důlních a průmyslových technologií musí Ostroj hledat nové příležitosti, protože poslední aktivní důl v kraji provozuje společnost OKD, kam v posledních letech dodávají jen malé objemy náhradních dílů.

„Působíme na polském trhu a snažíme se navázat nové kontakty ve Spojených státech,“ zmiňuje Martínek. Dalším úspěchem v této divizi je i výroba prototypového zařízení na stavbu dálničního tunelu v Norsku, které letos dodali firmě Skanska Slovakia, jež tam tunel staví.

Druhá oblast, do které se nově pustili, je výroba automatizovaných linek pro průmyslové provozy, která zahrnuje různé druhy dopravníků.

Kromě divize Důlních a průmyslových technologií jsou součástí Ostroje i čtyři výrobně-obchodní divize. Divize Strojírna většinou vyrábí podvozkové rámy pro speciální stavební a přepravní prostředky. „Zabýváme se nejen samotnou výrobou zahrnující svařování a obrábění, ale i lakování a montáž, takže výsledkem je hotový výrobek,“ vysvětluje Martínek.

Na podzim zahájili sériovou výrobu samohybných nakládacích plošin pro letecké kontejnery, která slouží k zajištění pozemního provozu na letištích. Jedná se o výrobu realizovanou pro zákazníka s USA, který je dodává svým koncovým zákazníkům například pro letiště na Kanárských ostrovech, ve Vídni nebo v Itálii.

Divize Hydraulika produkuje různé typy speciálních hydraulických válců a zároveň jsou jedním z největších výrobců hřídelí ve střední Evropě, které se používají pro rotory elektrických generátorů pro větrné elektrárny, lodní motory, motory do lokomotiv, do elektromotorů, pro pohon tramvají a trolejbusů. Ve výrobě hřídelí pro generátory a elektroinstalace patří mezi top tři firmy v Evropě.

Pouze třicet procent objemu výroby je určeno pro český trh, zbytek putuje do celého světa, nejčastěji do Německa, Polska, Maďarska, Rumunska nebo USA.

Nejmenší divizí v Ostroji je Galvanovna. Ostatní divize se obratově pohybují mezi třemi sty až čtyřmi sty miliony korun ročně. V loňském roce dosáhl celkový obrat podniku 1,2 miliardy korun. V roce 2021 to přitom bylo jeden a půl miliardy korun. Na podnikových číslech se podepsaly krize z posledních let, přičemž do kladných čísel se jim povedlo dostat až letos.

Jedna divize je ohrožena dodnes

„Zasáhlo nás všechno, co mohlo. Nejvíc asi energetická krize. Válka na Ukrajině byla jen akcelerátorem toho, co jsme si v Evropě způsobili sami tím, jak zacházíme s výrobními zdroji elektrické energie,“ říká Martínek s tím, že náklady za energie v jeho firmě vzrostly během roku 2022 ze 46 milionů na 180 milionů korun.

„Dnes je to sice lepší, ale pořád jsme na dvojnásobku ceny z roku 2021,“ konstatuje a dodává, že v důsledku energetické krize přišli o ziskové marže a museli sáhnout hluboko do svých rezerv.

Stopy na nich zanechala i předcházející pandemie covidu. Kvůli obrovským odstávkám v automobilovém průmyslu, kam dodávají výkovky prostřednictvím divize Kovárna, museli po řadu měsíců nechávat zaměstnance doma na náhradě mzdy. Firma se nevyhnula ani snižování stavu zaměstnanců včetně propuštění. Dnes jich v Ostroji pracuje necelých osm set.

Budoucnost divize Kovárna není zcela jistá kvůli narůstajícím problémům v autoprůmyslu ani dnes. Automobilový průmysl je přitom kvůli sériovosti a velkému objemu výroby těžce nahraditelný.

Z hlediska války na Ukrajině je nejvíc zasáhlo zamrznutí vztahů s Ruskem. „Kvůli válce jsme skončili na ruském trhu, kam jsme dodávali zařízení pro těžbu, a který nám každoročně vydělával 150 až 200 milionů korun,“ zmiňuje Martínek. Společnost se to podle něj snaží kompenzovat novými výrobkovými řadami.

Další krize na obzoru

„Vidíme obrovské poklesy u našich velkých strategických zákazníků, hlavně těch z Německa. V porovnání s loňským rokem jde o pokles v rozmezí třicet až sedmdesát procent,“ upozorňuje šéf Ostroje a dodává, že firmu to dramaticky nepostihlo jen proto, že se jim v mezičase podařilo nastartovat nové projekty a získat nové zákazníky.

Ostroj je přitom jednou z mála firem v daném odvětví, které se momentálně daří, a dokonce nabírá nové zaměstnance. Podle Martínka je to díky tomu, že neustále hledají nové zákazníky, a také díky velkému transformačnímu programu, který nastartovali před dvěma lety. Dalším tajemstvím jejich úspěchu je i sociální odpovědnost.

„Snažíme se být pro velké firmy dobrým partnerem. Máme zavedeny standardy kvality, environmentální i společenské odpovědnosti, jak dovnitř, tak mimo firmu. Letos jsme začali s dvouletým předstihem počítat uhlíkovou stopu podniku. Připravujeme se v předstihu i na nefinanční reporting, který bude součástí ESG legislativy, kde zjišťujeme, že se nemáme za co stydět,“ zmiňuje.

Perspektivu Martínek vidí v nových projektech v investicích, podzemním stavitelství, automatizaci a ve výrobě speciálních a složitých a vysoce kvalitních výrobků. „Je to jediná cesta, pokud nechceme být takzvanou montovnou,“ uzavírá.

Vyhledávání...

Nebyly nalezeny žádné výsledky. Zkuste prosím zadat jiné klíčové slovo!

...nebo si přečtěte rubriky

American Dream!