Jak se stane, že se z tradičního šlechtického rodu s několika staletími tradic stane kulturní brand, který stojí za blockchainovým mecenášstvím, interaktivním muzeem hudby nebo moderně pojatými eventy na historických hradech a zámcích?
Paradoxně docela samozřejmě. Jde o logické pokračování smýšlení, které mají Lobkowiczové od svých začátků: nevnímat se jako majitelé, ale jako správci kulturního dědictví.
Od šlechtického rodu k rodinné firmě
Když byli v polovině dvacátého století komunisty vyhnáni do USA, bylo to po nacistické okupaci podruhé, co jim byly zkonfiskovány rozsáhlé majetky a stala se z nich vcelku obyčejná bostonská rodina. Lobkowiczové v té době nečekali, že za pár desítek let dostanou šanci napravit historickou křivdu.
Návrat Williama E. Lobkowicze v devadesátých letech do Česka a k ukradenému dědictví nebyl zrovna jednoduchý, ale od začátku měl jasno, že chce pokračovat v kulturní tradici rodu.
Lobkowiczký palác
Historii ale nejde otočit. A tak se zrodil nápad, jak směřovat do budoucnosti – a změnit šlechtický rod se sedmisetletou historií v rodinnou firmu. Brand s názvem House of Lobkowicz.
„Ve všem, co děláme, čerpáme ze zkušeností rodiny. Kombinujeme přitom hodnoty, jako jsou rodina, vzdělání a víra, s důrazem na občanskou svobodu, byznysové a kreativní myšlení, které jsme si osvojili jako uprchlíci a přivezli zpět do naší vlasti,“ říká zakladatel House of Lobkowicz William E. Lobkowicz.
Tradice i zážitky budoucnosti
Motto House of Lobkowicz říká: „Sdílíme minulost, tvoříme budoucnost.“ Minulost je v tomto případě mimořádně rozsáhlá a zahrnuje desítky tisíc kulturních artefaktů, včetně originálů Beethovenových symfonií nebo Rubensových, Bruegelových či Cranachových obrazů, knihovnu o 65 000 svazků či pět významných památek. A je jediná cesta, jak toho dosáhnout – přizpůsobit se době skrze aktivní tvorbu, nikoli pasivní uchovávání.
A co ta budoucnost?
Pro House of Lobkowicz znamená mimo jiné nadšení moderními technologiemi. Co můžou přinést kulturním památkám, ukazuje třeba rodný dům Antonína Dvořáka ve středočeské Nelahozevsi.
Za posledních pět let v něm díky House of Lobkowicz vznikla rozsáhlá interaktivní instalace s důrazem na hudbu a zvuk, která ilustruje život na vesnici 19. století. Jaké vlivy určovaly dětství hudebního génia, který dobyl celý svět? To může díky muzeu prozkoumat dnes klidně malé dítě i letitý senior, a navíc celoročně.
Rodný dům Antonína Dvořáka
Historické památky se ale dají využít nejen muzeálně. Díky prioritě House of Lobkowicz otevřít se světu si můžete dopřát i zážitky jako třeba svatbu či firemní konferenci doslova na Pražském hradě. Jak je to možné?
Díky renovovaným prostorám Lobkowiczkého paláce, které jsou jak k pronájmu na všemožné soukromé akce, tak dávají prostor i progresivním kulturním subjektům, jako jsou třeba Designblok nebo Prague Philharmonia. To všechno je možné díky nesmírně variabilním prostorům tohoto místa (a dokonce se tu i cvičí jóga).
Mecenášství jednadvacátého století
Jelikož je House of Lobkowicz rodinná firma, dostávají v ní prostor celé generace. William R. Lobkowicz, syn Williama E. Lobkowicze, přináší své nadšení pro blockchainové technologie a inovuje skrze ně tradiční šlechtickou činnost – mecenášství.
Po úspěšné konferenci Non-Fungible Castle navázal s aktuálním projektem Proof of Patronage, který umožňuje zájemcům stát se moderními mecenáši. Můžou si vybrat konkrétní dílo, na jehož restauraci přispějí. Obratem získají veškeré informace o díle, dokumentaci o průběhu jeho oprav, snímek finálního stavu a především „zhmotnění“ svého mecenášství v podobě NFT.
Inspirací nebyl nikdo menší než Beethoven, jehož ručně psané potvrzení z roku 1821 dokládá, že Ferdinand Josef, 8. kníže z Lobkowicz, byl jeho mecenášem, a William je bere jako předobraz možností dnešních blockchainových technologií.
Umění, zábava… i víno!
Rozsah aktivit House of Lobkowicz je nesmírný a zahrnuje desítky dalších projektů. Kromě inovativní povahy je spojuje i otevřenost. V kulturní sféře například směrem ke studentům – ti z VŠUP tak dostali možnost navštívit lobkowiczké sbírky a reinterpretovat je ve svých módních kolekcích.
Lobkowiczové také spolupracují s ČVUT, aby s pomocí futuristických laserových technologií (LiDAR) převedli hrad Střekov a další kulturní památky do podoby precizních 3D scanů.
Veřejnosti jsou otevřeny všechny památky Lobkowiczů, včetně nádherného renesančního zámku v Nelahozevsi, gotického hradu Střekova, barokního roudnického zámku s více než dvěma sty komnatami.
Všechny tyto prostory kromě různých expozic a programů pro školy i rodiny nabízejí i možnost soukromých pronájmů. Chcete uspořádat festival, natočit film v historických kulisách nebo oslnit teambuildingem jako na královském dvoře? Nikdy to nebylo tak jednoduché jako teď.
Pomyslnou třešničkou na dortu (nebo spíš jahodou ve sklence sektu) je pak zámecké vinařství v Roudnici, které je se svými sedmi sty lety nejstarším funkčním vinařstvím v Česku. O jeho kvalitách svědčí mimo jiné to, že se vína z jeho produkce podávala na slavnostní večeři Václava Havla s královnou Alžbětou. Chcete ochutnat něco podobného?
Zajistěte si exkurzi, na kterou nezapomenete – alespoň pokud těch lahví neotevřete až příliš. Vést šlechtický rod jako brand, jak se ukazuje, znamená v jednadvacátém století být otevřený ke společenské poptávce a kreativní, ale nikoli destruktivní k vlastnímu dědictví.
Slovy samotných Lobkowiczů: „Chceme, aby si koncový uživatel u každé z našich aktivit mohl říct, rod Lobkowiczů mě spojuje s minulostí a to mě inspiruje k vytváření vlastní budoucnosti.“
