Strojírenská firma Huisman ve Sviadnově na Frýdecko-Místecku se může pochlubit světovým prvenstvím hned několikrát. Před deseti lety navrhla a vyrobila dva největší plovoucí jeřáby na světě a nedávno vyrobila i jeden z největších suchozemských jeřábů, který se používá pro instalaci větrných elektráren v Dánsku. A pak je tu něco, v čem ji už nikdo asi nepřekoná. Podílela se na námořní výzvě století.  

K převozu 225 metrů vysokého jeřábu s nosností 3300 tun (pro představu: je to hmotnost šestnácti boeingů 747) z výrobního areálu ve Sviadnově u Frýdku-Místku do Dánska bylo potřeba 150–nákladních vozidel. Byla to pravděpodobně stejně velká výzva, jako takový jeřáb navrhnout a vyrobit. Pro společnost Huisman je to ale výzva zcela běžná. Vyrábí totiž jen velké a těžké věci, které si díky špičkovému inženýrskému oddělení dokáže i sama naprojektovat.

Firma Huisman Czech Republic se čtyřmi stovkami zaměstnanců je dceřinou společností téměř stoleté holandské společnosti Huisman, na jejímž budování se podílí už třetí generace majitelů z rodiny Roodenburgů. Společnost Huisman začínala v Holandsku v roce 1929 jako malá strojařská společnost, která se zabývala výrobou jeřábů a manipulační techniky. Dnes holandská mateřská společnost spravuje pobočky po celém světě, přičemž hlavní výrobní kapacity jsou v Česku a Číně.

V Česku společnost začínala v roce 1996 jako firma HK konstrukce, kterou založili čtyři společníci, z nichž jeden byl právě Joop Roodenburg, majitel společnosti Huisman. „Společnost, která tady původně vznikla jen jako vedlejší projekt, se postupně rozvíjela, a když Joop Roodenburg pochopil, že má potenciál, stoprocentně ji převzala holandská společnost Huisman,“ popisuje začátky společnosti současný generální ředitel Huisman Czech Republic Karel Pavlíček, který dříve řídil chemičku Spolana Neratovice nebo společnost Lanex.

Od té doby společnost rostla za podpory investic od holandské matky velmi rychle. „Zatímco v roce 1997 jsme měli zhruba třicet zaměstnanců a obrat v řádech nižších desítek milionů korun, v roce 2005 už to bylo 220 lidí a obrat 550 milionů korun,“ porovnává Karel Pavlíček.

Jedním z největších milníků bylo pro Huisman rozhodnutí, že se v Česku bude i konstruovat. I díky tomu jsou dnes schopni vyrobit kompletní produkt. „Limituje nás jen to, že nejsme u moře, protože ty produkty odsud musíme nějak odvézt. Bohužel původní sliby, které čeští politici dávali panu Roodenburgovi ohledně kanálu Odra–Labe–Dunaj, byly velmi utopistické,“ konstatuje Pavlíček.

Obrat společnosti se pohybuje mezi sedmi sty miliony a 1,2 miliardy korun v závislosti na tom, jakému projektu se zrovna věnují. V loňském roce to bylo 1,144 miliardy korun. Každý projekt totiž trvá dva až tři roky a paralelně jich ve Sviadnově dělají v průměru šest.

Česká stopa ve světě

Gró společnosti jsou zdvihací a manipulační zařízení pro stavbu větrných elektráren v moři. Často jsou to různé typy jeřábů používané i na lodích. Před deseti lety ve Sviadnově například navrhli projektovou dokumentaci pro dva největší plovoucí jeřáby na světě pro plavidlo Sleipnir.

I přesto, že to původně nebylo v plánu, část výroby se nakonec přesunula přímo do Sviadnova, kde se vyrábělo čtrnáct kontejnerů pro elektrokabinety, části příhradových konstrukcí ramene jeřábu a navijáky. „Tato výroba zahrnovala přibližně 1200 tun materiálu, přičemž jednotlivé části konstrukcí dosahovaly délky až dvanácti metrů. Se zdvihací kapacitou dvakrát deset tisíc tun zůstávají tyto kolosy na moři i po deseti letech nepřekonané. 

Druhým velkým segmentem, kterému se Huisman věnuje, jsou zařízení pro těžbu ropy a plynu. Jsou to vrtné soupravy, které vrtají až do šesti kilometrů. „Vrtné soupravy jsme dodávali například do Texasu na vrtání břidlicového plynu. Dodáváme je třeba Shellu. I když dnes už se to z těžby ropy a plynu posouvá spíš ke geotermální energii,“ vysvětluje Pavlíček. V rámci tohoto segmentu vyrábějí i zařízení pro pokládání podmořské infrastruktury, potrubí, kabelů atd.

Ve Sviadnově také vyvinuli simulátor na ovládání vrtné soupravy, kde se operátoři učí reagovat na různé nepředvídatelné situace.

Novým segmentem je také přístavní logistika, tedy jeřáby, které se používají pro manipulaci s nákladními kontejnery v přístavech. 

Historicky ovšem v Huismanu vyráběli i mnoho jiných produktů. Většinou tak reagovali na nějakou krizi. „Náš majitel je velký vizionář, který se nebojí pouštět se do nových projektů,“ zmiňuje šéf českého Huismanu. Výrazným segmentem byl svého času zábavní průmysl. Pro největší zábavní parky na světě vyráběli gigantické horské dráhy i vyhlídková kola. 

„V jednom období to byl velký boom. Každé velké město chtělo svůj zábavní park. Když v roce 2015 přišla ropná krize a Huisman musel přehodnotit, jakým směrem se bude ubírat, bylo to pro nás ideální řešení,“ vysvětluje. A krize to rozhodně nebyla malá. Od roku 2015 musel Huisman snížit počty zaměstnanců ze sedmi set lidí na dnešních čtyři sta zaměstnanců. „V jednu chvíli se dokonce přemýšlelo o tom, zda to firma vůbec přežije,“ říká Pavlíček. 

Zábavnímu průmyslu se věnovali jen do covidu. Pak zájem o zábavní atrakce opadl a dnes už to jsou jen ojedinělé zakázky.

K raritním zakázkám patřila i výroba speciálních rozpěrných háků, takzvaných drapáků, pomocí kterých holandská firma Mammoet před dvaceti lety vyzvedávala ze dna Barentsova moře ruskou jadernou ponorku Kursk. „Mammoet je sice částečně konkurence, ale firmy v offshore byznysu hodně spolupracují. Dodali jsme jim tenkrát 26 drapáků, s jejichž pomocí pak byla ponorka se stále aktivním jaderným pohonem bezpečně vytažena na hladinu,“ vysvětluje Pavlíček.

„Když jsem v roce 2023 nastoupil do firmy na pozici generálního ředitele, i mě překvapilo, že existují takové firmy jako Huisman, kde míra inovací a rozvoje je i na dnešní dobu standardizace obrovská. Naši lidé jsou opravdu unikátní v tom, jaké věci tady dokážou vyvinout a vyrobit,“ chválí mezi řečí své zaměstnance Pavlíček. 

Kromě výzkumu, výroby a vývoje, kterému se ve Sviadnově věnuje přes osmdesát inženýrů, kteří často projektují výrobky i pro čínskou sesterskou společnost, pomáhají zákazníkům výrobky také uvést do provozu a zajišťují i následný servis. Ten se vzhledem k velikosti produktů odehrává u zákazníka.

„Naši pracovníci vyjíždí na servisní práce k zákazníkovi do různých koutů světa a taková údržba na lodích se může protáhnout na několik týdnů. Je to ale náročné, protože každá loď je extrémně vytížená,“ nastiňuje Pavlíček, jaká dobrodružství u nich někteří zaměstnanci mohou zažít.

V tom, co ve Sviadnově dělají, jsou jedineční na světě. Stejná firma na světě neexistuje. Konkurenci mají pouze v jednotlivých segmentech. I když třeba v segmentu výroby zařízení pro pokládání potrubí příliš konkurentů nemají. „Jsme jedni z mála na světě, kdo to dělá,“ vyzdvihuje Pavlíček. A tak kromě Ruska na světě patrně není místa, kde bychom stopu českého Huismanu nenašli.

Jediné, co firmu aktuálně trápí, jsou lidé. „Čas nám přináší nové generace, které mají jiné preference. Sehnat dělnické profese je problém. Odborné profese nám pro změnu přetahuje automobilový průmysl. Automobilový průmysl je z pohledu pracovního prostředí náročnou cestou, která může omezovat kreativitu a adaptabilitu lidí,“ říká Pavlíček. 

Mají podle něj dobře nadefinované procesy, které zapadají do sériové výroby. „My na rozdíl od autoprůmyslu nejsme sériová výroba. Každý náš produkt je unikátní a přistupujeme k němu individuálně,“ vysvětluje.

V následujících letech chce společnost rozvíjet segment přístavní logistiky. „Máme velké celosvětové ambice. Zároveň rozšiřujeme digitalizaci a automatizaci výrobních procesů, zejména svařování. Chceme se tím připravit na to, že v budoucnu nebudou kvalifikovaní lidé. Přesto u nás běží velká náborová kampaň, protože očekáváme více zakázek,“ nastiňuje budoucí vývoj společnosti Pavlíček.