I když člověk nesleduje dění u našich západních sousedů, jedna zpráva z nedávné doby mu nemohla ujít. Kdysi mocná automobilka Volkswagen je v tak velkých potížích, že chce zavřít několik svých továren. Zpráva, která otřásla i mnoha obory v Česku, je ale jen jednou z řady nepříjemných informací o stavu německé ekonomiky.
Tradičnímu průmyslu měly pomoct miliardové subvence, které plánovala spolková vláda. Jenže ta se před pár dny rozpadla. A s tím i jistota, že pomoc přijde. Místo toho čekají Německo předčasné volby, které by se měly uskutečnit na konci února. Jejich ústřední téma je ale jasné už teď – jak postavit domácí ekonomiku zase na nohy.
Dosavadní vládní koalice, kterou vede sociálně demokratický kancléř Olaf Scholz a které se podle stranických barev vládních stran přezdívá „semafor“, má červenou. Ve stejný den, kdy v USA slavil své vítězství v prezidentských volbách Donald Trump, oznámil v Berlíně Olaf Scholz, že další spolupráce s ministrem financí Christianem Lindnerem z liberální strany není možná.
Důvod? Lindner nechce připustit další navyšování státního zadlužení. A zatímco jeden mluví o inscenovaném sporu a druhý o kalkulovaném pádu koalice, výsledek je jasný. FDP ve vládě skončila a kancléř v polovině prosince požádá spolkový sněm o vyslovení důvěry, kterou nezíská, a tím se otevře cesta pro nové, předčasné volby 23. února.
Kdo v nich uspěje a co to bude znamenat pro německou ekonomiku? Podle aktuálních průzkumů veřejného mínění má největší šance na vítězství křestaňsko-demokratická unie CDU Friedricha Merze s víc než třiceti procenty.
To není příliš překvapivé, mnohem zajímavější je ale fakt, že na druhém místě nejspíš nebudou sociální demokraté, ale pravicově radikální AfD. SPD současného kancléře Scholze je až na třetím místě.
Jak volby dopadnou, a hlavně, jaké strany se dokážou dohodnout na vytvoření vládní koalice, se teprve ukáže. Takřka jisté ale je, že éra sociální demokracie a Olafa Scholze nyní končí a že nové jméno, které nejspíš povede zemi s největší evropskou ekonomikou, zní Friedrich Merz.
Nejspíš tak skončí i plány na masivní podporu domácího průmyslu, do kterého měly přitéct miliardy eur. Takzvaný „Deutschlandfond“, který plánoval ministr hospodářství Robert Habeck ze strany Zelených, měl investovat do obnovy ekonomiky a pomoct jak velkým, tak i malým a středním podnikům v modernizaci a dosažení klimatické neutrality.
Hluboké problémy německé ekonomiky si dobře uvědomuje i šéf CDU Friedrich Merz, který otevřeně říká, že celý systém nefunguje. Místo miliardových subvencí se ale dá čekat spíš opačný přístup. „Potřebujeme daňové zákony, které dostanou firmy na konkurenceschopnou úroveň. Už nejsme atraktivní, protože jsme pro firmy zemí s vysokým daňovým zatížením,“ věří Merz.
V největších potížích je nyní v Německu především tradiční průmysl – výkon firem z automobilového, strojírenského i chemického průmyslu vytrvale oslabuje. Na jedné straně je zasahuje především konkurence z Číny, na druhé straně energeticky náročný průmysl trpí drahými energiemi.
A přestože se jiným oborům, jako je třeba obchod nebo služby, daří lépe, jeden problém řeší všichni – přílišnou byrokracii a celkově složité podmínky pro podnikání.
Lidé z byznysu, obchodních a průmyslových komor proto tlačí na co nejdřívější předčasné volby. „Nejistoty pro firmy jsou s rozpadem vládní koalice ještě větší,“ komentoval prezident Německé obchodní a průmyslové komory Peter Adrian pro Frankfurter Allgemeine Zeitung. Doufá proto, že se v zemi brzy ujme vedení nová vláda.
A podobně to vidí i další. „Vzhledem k politické situaci ve světě a špatnému hospodářskému vývoji v Německu potřebujeme teď co nejrychleji novou, akceschopnou vládu s parlamentní většinou,“ řekl například šéf Německého svazu průmyslu Siegfried Russwurm. Jestli se to splní, bude jasné zhruba za tři měsíce.
