Akcie Czechoslovak Group (CSG) ve středu poskočily o více než pět procent. Nicméně jejich závěrečný kurz 13,46 eura za kus je stále hluboko pod lednovou cenovkou 25 eur z debutu na amsterodamské burze. Je také výrazně níž než očekávání investičních bank, jejichž analytici tento titul pokrývají. Zde panuje ohledně CSG značný optimismus.
Český příběh největšího zbrojařského IPO v historii v posledních měsících poněkud ztratil svůj lesk. Koncem ledna cena akcií CSG v rámci prvotní nákupní mánie v jednu chvíli vystřelila až na 35,5 eura za kus, nyní je o zhruba šedesát procent levnější.
Kdybychom náš žebříček nejbohatších sestavovali v tento konkrétní moment, majiteli CSG Michalu Strnadovi by v něm první příčka určitě nepatřila. Padající akcie skupiny z něj naopak udělaly prvního Čecha v historii, který zvládl „zchudnout“ o zhruba 400 miliard korun.
CSG v uplynulých měsících hasila jeden reputační požár za druhým. Její veřejný obraz zůstává pošramocen útokem shortsellerů z amerického Hunterbrooku, problematickým odkupem podílů minoritního akcionáře Petra Kratochvíla nebo pokračujícím, respektive eskalujícím, sporem o další osud kopřivnické automobilky Tatra Trucks. V ní má CSG rozepře s dalším minoritním akcionářem: společností Promet Group.
CSG čelí po vstupu na burzu vlně negativní publicity (rozklikněte pro podrobnosti)
Investiční společnost Hunterbrook Capital je aktivistický shortseller z USA. Vybírá si mezi veřejně obchodovanými společnostmi takové, u kterých dokáže z veřejně dostupných dat vyhrabat co možná nejvíce „špinavého prádla“, vše zveřejní v reportu a otevře proti firmě krátkou pozici – vsadí na pokles jejích akcií.
V květnu Hunterbrook zamířil svůj hledáček na CSG a nařkl ji mimo jiné z toho, že si v burzovním prospektu přifoukla objem výroby dělostřelecké munice. Ve skutečnosti má většinu těchto „muničních“ tržeb generovat přeprodávání a repasování nábojů nakoupených různě po světě, často ještě ze sovětské éry. CSG se proti tomu ostře ohrazuje, podle skupiny jde o „zásadní nepochopení“ jejího průmyslového modelu.
Spor s Petrem Kratochvílem
Petr Kratochvíl byl dlouholetým manažerem CSG. Bývalý generální ředitel výrobce pozemní techniky Excalibur Army uplatnil vůči skupině opci a žádá vykoupení svého desetiprocentního podílu v dceřiné firmě CSG Land Systems a 8,9procentního podílu v další dceřince MSM Group. Odvolává se na znalecký posudek, který podíly nacenil na zhruba 34 miliard korun. Podle CSG jde o nereálnou částku – ta reálná má být přibližně desetkrát nižší.
„Petr uplatnil svou put opci a v akcionářské smlouvě je jasně stanovený způsob, jak vypočítat hodnotu jeho podílu, jaké mají být zpracované posudky, v jakých lhůtách apod. Víc o tom hovořit nemůžu, jsme vázáni mlčenlivostí. Ale mohu vás ujistit, že budeme postupovat v naprostém souladu se smlouvami a s Petrem se po právu vypořádáme,“ uvedl k tomu Michal Strnad.
Údajné vazby na slovenskou vládu
Server Seznam Zprávy přišel se zjištěním, podle kterého měl Strnad skrze investiční platformu Fingood platit miliony korun ročně advokátní kanceláři slovenského ministra obrany Roberta Kaliňáka. Slovensko si zároveň od CSG objednalo dělostřeleckou a tankovou munici za desítky miliard eur.
„Fingood nevlastním. Že jsem jim historicky pomáhal a spolufinancoval je, je fakt. Jenže je to zcela nespojitelné s tím, co dnes píše pan Kroupa (autor zjištění, pozn. red.), který se chytá nesmyslů a snaží se z toho uvařit něco, co by se hezky četlo. Podle informací, jež mám, je původ kauzy v tom, že když chtěl Fingood vstupovat na slovenský trh, najal si tam jednu z mnoha právních kanceláří. A byla to právě kancelář ministra Kaliňáka, který ale tou dobou, v roce 2021, nebyl v politice. Daná kancelář dělá s FinGoodem doteď, mají jim platit nějaký paušál v tisících eur, v globálním pohledu relativně směšnou částku za to, že jim dělají smlouvy a právní podporu, nicméně detaily neznám a ani nemohu znát,“ reagoval Michal Strnad.
Agentura NSPA (NATO Support and Procurement Agency) dočasně zakázala španělské muničce Fábrica de Municiones de Granada (FMG) účast v aliančních zakázkách. Důvodem je podezření z podvodu a korupce. CSG vlastní muničku FMG ze 100 procent od roku 2020, zákaz platí od července 2025. Konsorcium evropských investigativních novinářů (platformy Follow the Money, La Lettre, Le Soir a Knack) v březnu 2026 upozornilo na to, že CSG tuhle informaci ve svém burzovním prospektu vynechala.
Michal Strnad to má za nafouknutou marginálii. „Řešíme to aktivně a transparentně od prvního dne, bankám i právníkům jsme vše popsali a vysvětlili předtím, než jsme na burzu vstupovali. Je to imateriální kauza, nemá dopad na byznys. Jde o jednu z desítek entit, jež ve zbrojním průmyslu máme. Podle našich informací navíc FMG není u NSPA suspendovaná proto, že by naše společnost udělala něco špatně. Je to proto, že jeden konkrétní úředník této agentury je vyšetřován za nesrovnalosti ve své vlastní práci. Jenže shodou okolností řešil nákupy i s námi. Vyšetřují ho za pochybné zakázky a spadli do toho všichni dodavatelé, které měl v portfoliu. Vůbec nás to ale nepoznamenalo byznysově, vždyť do NSPA dál dodává celá řada našich dalších certifikovaných entit,“ řekl.
Analytici zahraničních finančních institucí po zveřejnění reportu od Hunterbrooku mírně snížili své cílové ceny. Například v J.P. Morgan ji zkrouhli ze 40 eur na 34, v Jefferies z 35 na 30 a v Deutsche Bank z 34 na 30. Nicméně žádný z analytiků nezměnil své doporučení ke koupi na neutrální či prodejní. A jejich průměrná cílová cena je na více než dvojnásobku aktuální hodnoty akcií CSG.
„Jsme svědky renesance obranného sektoru, která v Evropě nebyla celé dekády. Jedním rysem této renesance je obnova pozemního vojska a posílení protiletecké obrany, což hraje do karet zejména středoevropským zbrojařům, kteří jsou na tyto segmenty zaměření. CSG mezi ně patří a ve svém hospodaření ukazuje nejenom rychlý růst tržeb, ale i velmi nadprůměrné provozní marže,“ konstatuje analytik J&T banky Pavel Ryska.
Optimismus panuje i v české Patria Finance, která akcie CSG pokrývá také. „Domníváme se, že aktuální tržní cena akcie reflektuje zejména nervozitu investorů ohledně možného zpomalení růstu obranných výdajů. V případě CSG se navíc promítá i dodatečná riziková přirážka spojená s otázkami kolem uplatněné put opce minoritního akcionáře Kratochvíla či skutečného rozsahu výrobních kapacit, na které upozornil Hunterbrook,“ říká její analytik Cuong Manh Le.
Oceňuje transparentnost CSG, jejíž management při posledním konferenčním hovoru s investory tato rizika probíral. „K výrobním kapacitám dokonce poskytl podrobnější informace než v minulosti,“ uvedl Le.
„Z pohledu nedávno zveřejněných výsledků CSG oznámila solidní čísla hospodaření, která překonala tržní odhady, a management zároveň potvrdil svůj střednědobý výhled. Nadále předpokládáme, že při pokračujícím růstu hospodaření se bude současný diskont vůči vnitřní hodnotě společnosti postupně snižovat,“ dodal.
CSG vykázala v prvním letošním kvartálu tržby 1,54 miliardy eur (37,3 miliardy korun, meziročně o 13,8 procenta více) a zisk EBITDA 411 milionů eur (9,9 miliardy korun, meziročně o osm procent více). Její backlog – objem již nasmlouvaných zakázek – vzrostl na sedmnáct miliard eur.
Skupina trh pravidelně zásobuje oznámeními o nových miliardových kontraktech, které se jí podařilo uzavřít. V posledních měsících to byla zakázka na munici pro FBI, na zapalovače pro velkorážovou munici pro dvojici zákazníků ze zemí NATO nebo na systémy protivzdušné obrany pro zákazníky v jihovýchodní Asii.
Oproti tomu je zde protivítr v podobě širšího trendu akciových výprodejů mezi zbrojaři napříč Evropou. Po několika letech výjimečných zisků přichází vystřízlivění, k němuž momentálně přispívá uklidnění situace v Íránu a vyhlídka na jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Pavel Ryska ho považuje za standardní tržní korekci.
„Jedním ze spouštěčů byla obava investorů, že kvůli efektivitě dronových útoků budou vlády kupovat méně drahých zbrojních systémů, neboť ty mohou být snadno zničeny levnými drony. Tato obava je podle mě přehnaná, efektivita dronů se bude spíše snižovat díky nasazování nejrůznějších protidronových prostředků, které jsou nyní rychle vyvíjeny. V USA navíc ochladlo prvotní očekávání, že dojde k prudkému navýšení rozpočtu Pentagonu o desítky procent, jak požadoval Donald Trump,“ říká Ryska.
Posledním výrazným impulsem, který akcie zbrojařů sestřelil, bylo nedávné rozhodnutí německé vlády zrušit plán výstavby šesti protiponorkových válečných lodí třídy F126. Stopka pro obří projekt za dvanáct miliard eur, jenž měl být největší německou námořní zakázkou od druhé světové války, investorům připomněla, že navzdory rostoucím rozpočtům na obranu si mohou vlády své vzletné vyzbrojovací plány kdykoli rozmyslet.
„Německá vláda se rozhodla místo toho pořídit osm fregat MEKO-200. Důvodem mělo být nejen časové zpoždění, ale také výrazný růst nákladů projektu. To podle nás naznačuje, že jde spíše o problém konkrétní zakázky než o signál omezování investic do obrany. Domníváme se, že kvůli zhoršenému bezpečnostnímu prostředí a dlouhodobé podinvestovanosti evropských armád budou evropské státy i nadále vynakládat významné prostředky na modernizaci a posilování svých obranných kapacit,“ říká Le.
„Základní teze o růstu výdajů na obranu v Evropě a tím pádem významných zakázkách pro zbrojaře se podle mého názoru nemění,“ potvrzuje Ryska.
