Umělá inteligence už firmám šetří práci, čas i peníze. Jenže účet za tuhle efektivitu může přijít později. Štěpán Húsek z technologicko-konzultační společnosti Meonzi na technologickém festivalu Forbes Next Big Thing upozorňuje, že nejrychleji mizejí právě juniorské pozice, zatímco zkušených lidí bude s nástupem slabších ročníků ubývat.
V Česku dnes podle čísel, která Štěpán Húsek z Meonzi ukázal na konferenci Forbes Next Big Thing, pracuje zhruba 5,2 milionu lidí. Do jejich práce stále výrazněji vstupuje umělá inteligence a v technologických firmách už mění i to, koho vůbec potřebují nabírat.
Nejrychleji je změna vidět u juniorních pozic. V softwarovém vývoji se týká třeba testerů, dopadá ale i na práci s daty, rešerše nebo přípravu podkladů pro další rozhodování. Úkoly, na kterých mladší zaměstnanci tradičně začínali a učili se od zkušenějších kolegů, dnes zvládnou modely během chvíle.
„V celé Evropě i v České republice dnes vidíme, že se juniorů nabírá výrazně méně,“ říká Húsek.
Podle statistiky, kterou při vystoupení prezentoval, bylo kvůli AI ve firmě zrušeno 43 procent juniorních pozic. Seniorní pracovníci si mezitím díky stejné technologii výrazně polepšili v produktivitě. Následně odkazuje na studii McKinsey, podle níž může zkušený člověk vybavený AI zvládnout svou práci až o třicet procent rychleji a efektivněji.
Pyramida se mění v obelisk
Húsek spojuje proměnu pracovního trhu ještě s jedním trendem. Česká populace stárne a mladších ročníků ubývá. Podle jeho statistik se dnes rodí přibližně polovina dětí oproti roku 1976.
Hlavní část ekonomického výkonu dnes vytvářejí lidé zhruba mezi třiceti a šedesáti lety. Po nich ale přijdou početně slabší ročníky, takže firmy budou vybírat své budoucí specialisty a manažery z podstatně menšího počtu lidí než dnes.
Húsek pro tuto změnu používá obraz firemní pyramidy. Dole stojí velká skupina juniorů, z ní postupně vyrůstá menší počet specialistů a seniorů. AI však to spodní patro drtí a pyramida se podle něj začíná podobat spíš obelisku.
„Musíme juniory zapojit tak, aby z nich vyrostl dostatek seniorů, kteří tu práci jednou převezmou a dokážou ji dělat,“ upozorňuje. Z jeho pohledu proto nestačí spočítat, kolik lidí může firma díky AI ušetřit letos nebo příští rok. Potřebuje si současně hlídat, zda má zítra komu předat know-how.
AI nahrazuje inteligenci. Zkušenost zůstává
Technologické revoluce podle Húska dlouho nahrazovaly především fyzickou sílu a opakované činnosti. Umělá inteligence zasahuje jinam. „Nahrazuje inteligenci. A to je obrovský zlom,“ říká.
Model může během chvíle připravit analýzu, návrh řešení nebo odpověď na složitou otázku. Přidaná hodnota člověka se proto podle Húska stále víc přesouvá jinam.
„AI vám vždycky dá nějakou odpověď, ale je potřeba dobře strukturovat dotazy a dobře validovat, co máte na výsledku. A to většinou junioři nedokážou.“
Zkušenost získaná během let práce proto podle něj zatím zůstává jednou z nejcennějších věcí, které firmy mají. Hrozbou je její postupné mizení ve chvíli, kdy přeruší cestu, po níž se předávala mladším lidem. Húsek tento problém vztahuje i na širší svět takzvaných bílých límečků, kde AI přebírá stále větší část dosavadní juniorské práce.
Jeho recept pro Meonzi je proto poměrně konkrétní. „Nemůžeme odstranit juniory. Musíme je zapojit, byť ne v takovém množství, jak jsme byli zvyklí, naučit je pracovat s AI a předat jim zkušenost,“ uzavírá a varuje tak před účtem, který by při krátkozrakém přístupu mohl dorazit později.
