Spojené státy začaly uplatňovat základní, desetiprocentní clo při dovozu zboží ze všech zemí světa. Od 9. dubna vstoupí v platnost další, individuální sazby. Nová tarifní politika, kterou Bílý dům označuje za „vyrovnání nespravedlivých podmínek“, může změnit podmínky pro exportéry i investory. Dotkne se i Česka? A jak na ni budou muset zareagovat tuzemské firmy, které se zámořím obchodují?
Ředitel společnosti Linet Group Tomáš Kolář konstatuje, že zvýšení nákladů na export o dvacet procent bude znamenat nižší zisky.
„Pro Linet to v okamžitém dopadu znamená snížení zisku o vyšší miliony eur,“ říká Kolář s tím, že obecně danou situaci nelze zatím považovat za finální a bude hodně záležet nejen na dalším vývoji mezi USA a EU, ale i na reakci ostatních ekonomik a případných sekundárních efektech, které mohou americká cla vyvolat.
Zároveň Linet pracuje na sadě opatření, jimiž plánuje celní zátěž svých produktů snížit.
Pro českého výrobce křišťálového skla Preciosa jsou Spojené státy rovněž významným trhem – generuje tam přibližně třetinu tržeb. Nová cla bezpochyby ovlivní podnikání Preciosy v USA, protože povedou ke zdražení, které se částečně promítne do koncových cen.
„Přesto věříme, že naše dlouhodobé vztahy a konkurenční výhody – kvalita, zkušenosti, servis a schopnost nabídnout komplexní řešení – pomohou tyto výzvy zvládnout,“ komentuje aktuální vývoj Lucie Karlová, šéfka Preciosy.
„V našem segmentu cena sice hraje roli, ale není hlavním rozhodovacím faktorem. Navíc očekáváme, že dopady cel zasáhnou plošně celý trh, včetně lokálních výrobců, kteří často nakupují komponenty v zahraničí,“ odhaduje Karlová.
Přesouvat výrobu do Spojených států Preciosa neplánuje. „Naše síla spočívá v unikátním know-how a komplexním zázemí v Česku, které nám umožňuje poskytovat maximální přidanou hodnotu, a tuto výhodu nechceme tříštit. Plně podpoříme náš tým v USA, abychom zajistili co nejplynulejší přechod na novou situaci a udrželi naši silnou pozici na trhu,“ plánuje Karlová.
Preciosa bude také intenzivněji pracovat na rozvoji v Severní Americe, včetně možné expanze směrem ke Kanadě a Mexiku. Zároveň chce nadále pokračovat v globální expanzi, aby rozložila riziko a posílila svou růstovou strategii. „Máme alternativní trhy, které mohou případné výpadky v USA včas nahradit,“ tvrdí Karlová.
Foto Jiří Turek a Jana Jabůrková
Protekcionistická opatření USA dolehnou podle slov jejího finančního ředitele Romana Trbuška i na společnost Kion Group, která vyrábí vysokozdvižné vozíky či skladové vybavení. „Pocítíme je především skrze naše zákazníky z automobilového průmyslu,“ přiznává Trbušek.
Podle Trbuška to povede k tomu, že sílící konkurence především asijských výrobců bude hledat uplatnění pro své produkty v Evropě, tedy i v Česku. „Musíme se tak zaměřit na zvyšování efektivity, kontrolu nákladů a snižování jednotkových nákladů, abychom byli i nadále silnou konkurencí na domácím trhu,“ vyzývá finanční ředitel Kionu.
Rovněž on se domnívá, že bude hodně záležet i na tom, jak se k americkým clům postaví ostatní subjekty.
Leon Jakimič, zakladatel nadnárodní společnosti Lasvit, která se věnuje výrobě a instalaci designových svítidel, zatím žádné velké kroky v souvislosti s novými cly neplánuje. „Americký trh pro nás představuje čtvrtinu obratu. Výrobu v USA nicméně určitě nezvažujeme,“ konstatuje Jakimič. Lasvit měl v roce 2023 obrat 1,3 miliardy korun.
Zavedení dvacetiprocentních cel na dovoz oceli, hliníku a výrobků z nich do USA, platných od 1. března 2025, se přímo dotklo většiny náhradních dílů, především pro sekce mechanizovaných výztuží, které vyrábí opavská strojírenská společnost Ostroj.
Od dubna navíc vstoupila v platnost další cla na dovoz z Evropské unie, která se pravděpodobně promítnou i do jejích hotových produktů – konkrétně hydraulických válců a mechanizovaných výztuží.
„V tuto chvíli je ještě brzy na přesné vyhodnocení dopadů na objem vývozu, ale už nyní je jisté, že zvýšené náklady budeme muset zohlednit v cenách. Navzdory novým podmínkám pokračujeme v rozjednaných zakázkách beze změn. Pro letošní rok tedy zatím neuvažujeme o zásadních opatřeních, ale situaci pečlivě sledujeme,“ říká Aleš Martínek, generální ředitel Ostroje.
Brněnská firma Mejzlík Propellers, která vyrábí dronové vrtule, zatím s reakcí vyčkává. Nemyslí si totiž, že jde ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa o trvalé opatření, ale spíš o nějakou formu politického tlaku na ostatní země.
„Myslím si, že není ani v jeho, ani v zájmu USA, aby zahájil obchodní válku s celým světem. Nechme se ale překvapit,“ podotýká Jan Hruška, spolumajitel Mejzlík Propellers.
Foto Tomáš Škoda
Hlavní konkurence této české firmy je z Číny a podle Hrušky pořád platí, že protičínský sentiment je větší než strach jejich odběratelů z potenciálního navýšení ceny kvůli clům, což platí zejména pro obranný průmysl.
„Naštěstí jsme nikdy nebojovali nízkou cenou a náš produkt je v krátkodobém horizontu těžko nahraditelný a pro naše zákazníky kritický,“ míní Hruška.
Na druhé straně firma Mejzlík Propellers přiznává, že už zaznamenala opatrné otázky svých zákazníků, jestli neplánuje přesun nějaké výrobní kapacity za oceán nebo o něm alespoň neuvažuje.
„Ačkoli jsou náklady na práci v USA vyšší, vlivem cel se může otevřít prostor pro případné nové konkurenční hráče. Celkově jsou z našeho trhu slyšet hlasy, které, ač s Trumpovým postojem nemusí souhlasit, otevírají otázku produktů, jež budou kompletně ‚made in USA‘. Pokud nebudeme mít plán, jak být tohoto možného přerodu součástí, můžeme přijít o část jednoho z našich nejdůležitějších trhů,“ upozorňuje Hruška.
Zatím ovšem nepanikaří. „Čekáme, jak se následující dny a týdny vyvrbí, a komunikujeme s trhem o možných následcích a dalších krocích. Naše situace je zřejmě o něco méně kritická, jelikož na americkém trhu nemáme prozatím přímou konkurenci, která by nás mohla okamžitě ohrozit,“ dodává.
Český výrobce vířivek a celoročních bazénů USSPA sice do Ameriky nevyváží, takže cla se ho přímo nedotknou, pokud ale dojde na odvetná evropská opatření vůči USA, zdraží se mu část vstupů, které pocházejí z USA, a to by se mohlo projevit na koncových cenách.
„Daleko významněji by se ale zdražil dovoz kompletních vířivek ze Spojených států, což by naopak představovalo výhodu a nové příležitosti pro nás coby etablovaného evropského výrobce,“ myslí si Kateřina Kadlecová, ředitelka USSPA.
Přesto se Kadlecová na současné dění v USA a dosavadní vládnutí Trumpova kabinetu dívá negativně. „Ta politická nekultura, absolutistická gesta a soustavné podrývání světového řádu Donaldem Trumpem a jeho suitou je něco, co může zničit mnohem víc, než jen nějaké obchodní vztahy,“ varuje podnikatelka.
Situace se dotkne i českého výrobce müsli cereálií Emco, protože už roky dodává bezlepkové tyčinky do největšího amerického maloobchodního řetězce Walmart.
„Rozhodli jsme se, že na zavedení cel aktivně zareagujeme a část nárůstu cen pokryjeme na úkor své marže. Naším cílem je udržet náš produkt na regálech do doby, než budou cla (snad) zrušena či snížena,“ vysvětluje Martin Jahoda, šéf a majitel Emca.
Negativní dopady na své podnikání očekává i šéfka společnosti Kornfeil, vyrábějící pekařské pece, Martina Kornfeilová. „Očekáváme pokles zájmu o naše produkty, ale jsem duší optimistka a věřím, že k uvalení cel v plném rozsahu nedojde,“ soudí Kornfeilová.
Optimisticky se na nová americká cla naopak dívá prodejce ojetých automobilů Direct auto, který je součástí miliardové skupiny Direct podnikatele Pavla Řeháka. „Pro nás by to mohla být příležitost, pokud by se nová auta stala o něco méně dostupnými,“ předpokládá Jáchym Knedlhans z Direct auta.
