Na konci listopadu světem otřásla zpráva o úmrtí amerického miliardáře a bývalého generálního ředitele společnosti Zappos Tonyho Hsieha. Okolnosti jeho smrti stále vyvolávají spoustu otázek. Forbes posbíral svědectví více než dvaceti jeho přátel a rodinných příslušníků, která mapují poslední měsíce jeho života.
Tony Hsieh se během léta přestěhoval z Las Vegas do horského městečka Park City v Utahu. Hned poté tam začal ve velkém skupovat domy a budovat vlastní komunitu – jakési město ve městě plné umělců a podnikatelů.
V srpnu za ním do Park City přijela na návštěvu jeho blízká přítelkyně Jewel. Podnikatel slavnou písničkářku pozval, aby jí během týdenní návštěvy ukázal svůj nový domov.
Záhy po příjezdu Jewel uspořádala soukromý koncert pro asi 50 návštěvníků z řad Hsiehových známých a přátel. Zpěvačka, několikrát nominovaná na cenu Grammy, seděla před hořícím krbem a zpívala pro pár vyvolených, zatímco za okny pozorovala výhled na majestátní pohoří Wasatch Range. Podle popisu jednoho z účastníků byl koncert magickým zážitkem.
Následujícího dne však Jewel náhle odjela a krátce poté poslala Hsiehovi dopis. Jelikož se podnikatel v rámci digitální očisty naprosto odstřihl od e-mailu i telefonu, napsala ho rukou.
„Budu upřímná,“ psala písničkářka v dopise, jehož obsah sama sdílela s redakcí Forbesu. „Myslím si, že na tom nejsi dobře a že nejsi duševně v pořádku. Myslím, že bereš příliš mnoho drog a uzavíráš se do sebe. Lidé, kterými se obklopuješ, jsou buď naprostí ignoranti, nebo ti vědomě pomáhají se zabít,“ pokračovala.
Tony Hsieh zemřel o tři měsíce později 27. listopadu následkem požáru jeho domu v Connecticutu. Bylo mu pouhých 46 let.
Hned po jeho úmrtí se strhla vlna zármutku, kterou svět byznysu nezažil od úmrtí Steva Jobse před devíti lety. Bill Clinton, Ivanka Trump, Jeff Bezos a tisíce dalších osobností sdíleli své vzpomínky na Tonyho Hsieha.
Fotografie a videa, které zaplavily internet, ukazují podnikatele, který ovlivnil miliony lidí po celém světě. Vzpomínky na něj jsou plné štědrosti, lidskosti a vizionářství. A dávají dohromady obraz muže, jehož životní misí bylo vytvářet štěstí.
To se projevovalo různými způsoby. Třeba v Hsiehově společnosti Zappos, online obchodě s obuví a oblečením, který je proslulý svou vstřícnou reklamační politikou a všudypřítomnou mantrou „zákazník je na prvním místě“. Nebo třeba v části centra Las Vegas, kde do ošuntělé čtvrti investoval 350 milionů dolarů a přetvořil ji v tepající centrum umění, kultury a technologie.
Celou tu cestu za štěstím pak Hsieh shrnul ve své knize Štěstí doručeno: Příběh firmy, která vytváří štěstí, pak peníze. Ta se krátce po svém vydání v roce 2010 stala číslem jedna v žebříčku nejprodávanějších knih podle New York Times.
Svou cestu za štěstím Hsieh shrnul v knize Štěstí doručeno: Příběh firmy, která vytváří štěstí, pak peníze. Zde na snímku z roku 2010. | Foto Getty
Avšak zatímco svým jednáním uměl Hsieh milionům lidí vykouzlit úsměv na rtech, v soukromí bojoval s chatrným duševním zdravím a závislostmi.
Podle svědectví přátel a rodiny nabraly jeho duševní problémy v uplynulém roce rychlý spád. Významnou roli v tom sehrála celosvětová pandemie a s ní spojená izolace, která mu velmi zasáhla do každodenního života. Ten byl obvykle naplněný akcí, zábavou a večírky plnými alkoholu. Během izolace se však k alkoholu přidaly drogy a Hsieh začal mít problémy se spánkem a trpěl pocity úzkosti a osamělosti.
Celá situace vygradovala v srpnu, kdy byl oznámen jeho odchod z firmy Zappos, kterou Hsieh založil. Tu sice v roce 2009 koupil Amazon za 1,2 miliardy dolarů, avšak Hsieh i nadále působil na pozici generálního ředitele.
Odchod z milované firmy byl pro jeho přátele a rodinu signálem, že je něco opravdu hodně špatně. Několik z nich se pokusilo zasáhnout a pomoci mu vystoupit z bludného kruhu alkoholu, drog a depresí.
Místo do pomocné náruče rodiny a přátel však Hsieh utekl do Park City, kde se obklopil lidmi, které sotva znal. A draze jim za to platil. Se jměním v přibližné hodnotě 700 milionů dolarů nabízel lidem, kteří byli ochotni se za ním do Park City přestěhovat, dvojnásobek jejich platu, ať už byl jakýkoli.
Jejich jediným úkolem bylo, aby se s ním přesunuli do Utahu a „byli šťastni“, jak uvedly dva nezávislé zdroje s osobní znalostí Hsiehových posledních měsíců.
„Ke konci to bylo jako v té pohádce. Král byl nahý, ale patolízalové neřekli ani slovo,“ uvedl jeden jeho blízký přítel, který se to snažil v průběhu posledních měsíců s pomocí rodiny změnit. Neúspěšně. „Všichni ti lidé tu nabídku přijali, ačkoli museli vidět, že je nemocný,“ říká. Podle něj tím jasně přispěli k Hsiehově drogové závislosti.
„Tolik mu záleželo na lidském kontaktu, lidském štěstí. A přitom pociťoval takovou prázdnotu,“ pokračoval blízký přítel. „Být sám pro něj bylo velmi těžké.“
Přivydělával si prodejem pizzy
Hsieh vyrůstal s rodiči a dvěma mladšími bratry v San Francisku. Rodiče se do Ameriky přistěhovali z Tchaj-wanu, otec byl chemický inženýr a matka sociální pracovnice. Nejspíš právě od rodičů získal neobvyklou kombinaci empatie a schopnosti řešit technické problémy, která se stala základem jeho úspěchu.
Vystudoval počítačovou vědu na Harvardu. Přivydělával si prodejem pizzy na studentských kolejích a jedním z jeho nejčastějších zákazníků byl Alfred Lin. Ten se později stal jeho nejlepším přítelem a obchodním partnerem.
Hned po promoci v roce 1996 Hsieh s Linem založili LinkExchange, digitální reklamní společnost, kterou od nich o dva roky později koupil Microsoft za 265 milionů dolarů. Tonymu Hsiehovi bylo v té době pouhých 24 let. „Nikdy jsi neviděl překážky, viděl jsi pouze příležitosti,“ napsal Alfred Lin po Hsiehově smrti v dojemném dopise na rozloučenou.
Hsieh měl odjakživa sklon k závislostem, ale v mládí byly jeho závislostí nápady. Po prodeji LinkExchange spolu s Linem založili kapitálový fond, aby mohli financovat další své projekty.
V té době ho kontaktoval Nick Swinmurn. Ještě o něco mladší než Hsieh, Swinmurn mu zanechal na telefonu hlasovou zprávu, kde zmínil svůj nápad založit online obchod s botami. Nápad to byl na svou dobu velmi odvážný. Předpokládal, že si zákazníci koupí boty, aniž by si předem vyzkoušeli, zda jim sedí či zda v nich vypadají dobře.
Bývalý výkonný ředitel společnosti Zappos Fred Mossler (vlevo) a spoluzakladatel společnosti Zappos Nick Swinmurn (uprostřed) s Tonym Hsiehem. | Foto Fred Mossler
ShoeSite, později přejmenovaná na Zappos, byla klíčovou firmou v Hsiehově kariéře. Nejprve do firmy investoval hodně ze svých peněz a po krátké době úplně převzal její řízení. A už od samého počátku bylo jasné, že firma Zappos není obyčejná prodejna bot.
Hsieh si cenil názoru svých zaměstnanců a to se projevovalo ve firemní kultuře. Když se jich například v roce 2005 dotázal, jaké jsou podle nich hlavní hodnoty firmy, z řady odpovědí vyplýval jeden společný jmenovatel: vášeň. „Následujte svou vizi,“ řekl Hsieh v rozhovoru pro Forbes v roce 2008. „Peníze a zisky pak přijdou samy.“
V té době byla podobná firemní kultura něčím nevídaným, avšak zákazníci na ni slyšeli. Nebáli se kupovat boty online, protože jim firma dávala možnost je bez udání důvodu vrátit až jeden rok od nákupu, vše navíc probíhalo příjemně a s úsměvem. Společnost překotně rostla, z jednotek milionů na počátku tisíciletí se objem prodeje vyšplhal na hodnotu 252 milionů dolarů v roce 2005.
A firmy si všiml Amazon. Ten byl v té době zrovna uprostřed transformace z internetového knihkupectví na univerzální online prodejnu. Učinil Zappos nabídku na odkup, avšak strany se nedohodly a Amazon spustil svou vlastní konkurenční prodejnu obuvi.
O čtyři roky později se Amazon pokusil Zappos koupit znovu a tentokrát už Hsieh s prodejem za 1,2 miliardy dolarů souhlasil pod podmínkou, že zůstane nadále ve vedení společnosti.
Tony Hsieh na snímku v sídle společnosti Microsoft v roce 2008 s dalšími technologickými manažery, jako je ředitelka Barnes & Noble.com Marie Toulantis (vlevo), generální ředitel Overstock Patrick Byrne (druhý zprava) a ano, také Bill Gates. | Foto AP
Jeff Bezos, majitel Amazonu, do chodu Zappos příliš nezasahoval, viděl ve Hsiehově neortodoxním způsobu vedení firmy spíš příležitost k inspiraci. A Hsieh dál rozvíjel svůj vliv a potenciál. Napsal bestseller. Experimentoval s mnohdy až revolučními či anarchistickými způsoby řízení společnosti, kdy například zrušil celou firemní hierarchii a všechny manažerské pozice, takže si byli všichni zaměstnanci rovni a každý zodpovídal jen sám za sebe.
V té době také začal pracovat na projektu Downtown v Las Vegas, který měl za cíl vybudovat komunitu s někdy až utopickými znaky a který začal přitahovat pozornost celého světa. „Tonyho nikdy nezajímaly boty,“ prohlásil Fred Mossler, bývalý manažer Zappos. „Jeho cílem nebylo nic menšího než zlepšovat lidský úděl.“
Bál se dospět jako Petr Pan
Jedna věc je zřejmá: Tony Hsieh měnil životy těch, kdo mu vstoupili do života. Bývalá novinářka Cathy Brooks s ním kdysi dělala rozhovor do svého podcastu. Když na něj o pár let později narazila na konferenci a mezi řečí si mu postěžovala, že si přijde v životě ztracená a bez cíle, pozval ji i s jejím psem na návštěvu do Vegas.
„Dodal mi odvahu skočit,“ říká Brooks, která Hsiehovi tehdy na ubrousek načrtla svůj podnikatelský plán. „A dnes stojím uprostřed svého byznysu. Ještě nedávno tu bylo asfaltové parkoviště, teď je tu krásná zelená louka se cvičištěm pro psy.“
Podobných příběhů bychom nalezli ve Vegas plno. Hsieh se obklopoval lidmi, kteří měli nápady, chtěli tvořit – a chtěli se bavit. Život v komunitě Downtown byl jedna nekončící party, Hsieh popíjel svůj oblíbený fernet kdykoli a prakticky s kýmkoli, ať už to byl přítel, klient, či třeba novinář.
Jeho inspirativní osobnost však měla i temnou odvrácenou stranu.
Tony Hsieh se svým přítelem a bývalým manažerem firmy Zappos. | Foto Fred Mossler
V období pouhých 18 měsíců v letech 2013 a 2014 spáchali tři zakladatelé startupů spojovaných s projektem Downtown v Las Vegas sebevraždu. Okamžitě se objevily dohady, že to bylo zaviněno přílišným tlakem, který na ně byl v rámci projektu vyvíjen.
Hsieh však v reakci na dotazy ohledně těchto nešťastných událostí uvedl, že takový počet sebevražd jen odpovídá průměrnému počtu sebevražd v celém Las Vegas.
„Kdokoli jiný by byl v takové chvíli považován za bezcitného sociopata, ale on se to jen snažil pochopit skrz data,“ uvádí na jeho obranu Paul Bradley Carr, novinář a Hsiehův blízký přítel. „Myslím, že Tony pohlížel na lidské štěstí jako na vědecký problém k vyřešení, algoritmus, který se pokoušel rozlousknout.“
Na konci roku 2014 Hsieh odešel z čela lasvegaského projektu a přestěhoval se z luxusního bytu do obytného vozu, kde trochu v ústraní pokračoval v hýřivých oslavách a setkával se s různými kreativci a podnikateli, kteří si k němu přicházeli pro radu a inspiraci. Pokračoval v čele Zappos a hýčkal si svou pověst podnikatelského guru, který miloval party.
Většina z Hsiehových dlouholetých přátel se shoduje, že to byl právě tento okamžik, kdy se jejich a Hsiehovy cesty začaly rozcházet. „V té době jsme se s Tonym skoro nepotkávali,“ uvedl jeden úspěšný investor, který byl Hsiehovým přítelem víc než 10 let. „A když už jsme se potkali třeba na TED konferenci, on vynechával přednášky přes den a pořádal party pozdě do noci, zatímco já byl v půl desáté v posteli.“
Nick Swinmurn, který stál u zrodu Zappos, uvedl, že s ním tehdy nemluvil více než rok. Jejich představy o životním štěstí se začaly rozcházet. Lidé kolem Hsieha se ženili a zakládali rodiny, zatímco on zůstával extrémně bohatým nestárnoucím Petrem Panem (podle skotského příběhu, kde se hlavní hrdina bojí zestárnout a dospět, pozn. redakce).
„Říkal mi tehdy, že jeho přátelé jsou stále mladší a mladší. A vypadal z toho nadšený,“ píše Swinmurn ve svém vzpomínkovém textu.
Odloučil se od přátel i rodiny
Letos v lednu, těsně před příchodem pandemie covidu-19 do USA, Hsieh navštívil filmový festival Sundance v Park City v Utahu a rozhodl se zde vytvořit zmenšenou kopii vegaské komunity Downtown.
V březnu 2020 v tomhle lyžařském městečku zaplatil 18 milionů dolarů za devět nemovitostí a na konci léta se sem přestěhoval za doprovodu svých nových přátel, kterým za jejich přemístění platil onen dvojnásobek jejich platu.
Velká část Hsiehových starších přátel uvedla pro Forbes, že najednou nemohli Tonyho vůbec zkontaktovat. Carr vzpomíná, že měli v plánu podniknout spolu během léta road trip. „Když jsem se ho však pokoušel několikrát během roku kontaktovat, neozval se mi. Začínal jsem se o něj bát,“ dodává Carr.
Hsieh si svou vyhýbavost dost možná odůvodňoval snahou o digitální očistu, nicméně z dnešního pohledu se to zdá spíš jako výmluva, jak se vyhnout těm, kteří neschvalovali jeho nový životní směr. V té době se Hsieh začal věnovat biohackingu – snaze o maximalizaci potenciálu svého těla. Zlepšit funkčnost svého těla se pokoušel například ledovými koupelemi či běháním ve sněhu.
Později však přidal další „zlepšovák“, inhalaci oxidu dusného, známého pod názvem rajský plyn. To je droga, kterou obvykle vyhledávají znudění teenageři na předměstí. „Důvodem, proč si vybral zrovna rajský plyn, byly jeho disociační účinky,“ uvedl jeden z jeho blízkých přátel. „Pomáhá člověku vytěsnit realitu.“
Bývalý prezident Bill Clinton zveřejnil svůj hold Hsiehovi na Twitteru. „Byl fascinující, brilantní a inspirativní a jeho neochvějné úsilí šířit štěstí a nadšení pro mentorování mladých podnikatelů ovlivnilo nespočet životů k lepšímu,“ napsal Clinton. | Foto AP
Jewel byla jednou z mála, kdo ho se svými obavami přímo konfrontoval. „Kdyby svět viděl, jak žiješ, nepovažoval by tě za vizionáře. Viděl by feťáka, ze kterého se stalo klišé. Takhle bys neměl skončit,“ psala ve svém dopise. „Množství plynu, které fetuješ, není normální. A tvé tělo se nedokáže obejít bez spánku. Přírodu nepřechytračíš,“ napsala mu. Dodala, že riskuje definitivní překročení hranice, která odděluje excentrismus od šílenství.
V srpnu Hsieh skončil v Zappos, po 20 letech ve vedení. Zástupci Amazonu popírají, že by ho k odchodu dotlačili oni. „Bylo to Tonyho rozhodnutí odejít z pozice generálního ředitele Zappos. My jsme ho odejít nenutili,“ uvedl Jaci Anderson, mluvčí Amazonu. I kdyby ho však představitelé Amazonu k odchodu vyzvali, těžko by jim to mohl někdo zazlívat. „Ke konci byl úplně uzavřený do sebe,“ říká dlouholetý zaměstnanec Zappos, který ve firmě stále pracuje.
Hsieh zemřel zamčený ve spíži
Ve 3:34 ráno 18. listopadu dorazily do domu v New Londonu ve státě Connecticut první hasičské jednotky. Dům, který Tony Hsieh koupil pro svou bývalou kolegyni ze Zappos Rachael Brown, byl tou dobou už v plamenech. Zatímco ostatním lidem se podařilo z hořícího pekla uprchnout, Hsieh byl údajně zamčený ve spíži.
Není jasné, zda se zamkl úmyslně, či zda to byla nešťastná náhoda. Zemřel o devět dní později na následky komplikací způsobených vdechnutím velkého množství kouře. Příčinu požáru se zatím nepodařilo určit.
Nezdá se, že by Tony Hsieh plánoval zemřít. Jeho smrt byla oficiálně prohlášena za nehodu. A navzdory tomu, že vlastnil majetek v hodnotě více než půl miliardy, nezanechal za sebou závěť. V určitém směru se dá Tony Hsieh označit jako další oběť covidu-19. Jen místo viru samotného doplatil na izolaci, kterou do jeho života pandemie přinesla.
„Jsme velmi vděční za tu záplavu lásky a respektu, kterou svět Tonymu v posledních dnech projevuje,“ uvedl jeho otec Richard ve vyjádření pro Forbes. „Na světě není člověk, který by se nezamiloval do Tonyho lidskosti. Zanechal za sebou spoustu zlomených srdcí.“
