Krize leteckého průmyslu se prohlubuje. Doprava po celém světě zůstává ochromena a aerolinky dál platí vysoké fixní náklady, aniž by měly šanci ztrátu zastavit. Jen ve Spojených státech takhle letecké společnosti spálí měsíčně navzdory tvrdým škrtům 10 miliard dolarů.
„Letecký průmysl udělá všechno pro to, aby zmírnil dopady krize a přizpůsobil se nové situaci, ale není pochyb o tom, že americké aerolinky budou po krizi jen stínem toho, čím byly ještě před třemi krátkými měsíci,“ tvrdí šéf oborové organizace Airlines for America Nicholas Calio.
Pandemie koronaviru podle něj vymazala 95 procent provozu na americkém nebi, uzemnila tři tisíce letadel a víc než 100 tisíc zaměstnanců teď pracuje na zkrácený úvazek nebo přistoupilo na nižší mzdu.
Na domácích letech teď v Americe v průměru sedí v letadle 17 pasažérů a na mezinárodních letech 29 lidí. Aerolinky zároveň přesvědčují své zákazníky, ať si místo vrácení peněz za zrušené lety nechají vystavit voucher, protože pokud by nyní podle Calia všichni požadovali své peníze zpět, skončilo by to pro aerolinky bankrotem.
Stejné problémy řeší i české aerolinky Smartwings, pod které spadají i ČSA. Ty v běžném provozu spotřebují jen na platy zaměstnanců, údržbu letadel a jejich leasing kolem jedné miliardy korun měsíčně, a přestože teď náklady výrazně osekaly, pořád je provoz stojí podle odhadů přes 200 milionů korun měsíčně.
I proto od začátku krize žádají o pomoc stát, podle ředitele Smartwings Romana Vika přitom nežádají o dotaci, ale jen státní záruku u úvěru od komerčních bank. „Máme připravený plán až do dubna příštího roku, žádali bychom o úvěr ve výši až 2,5 miliardy korun. Pokud bychom úvěr dostali a stát by se za nás zaručil, věříme, že bychom se z toho mohli dostat,“ prohlásil Vik v rozhovoru pro DVTV.
Paradoxem je, že nad velkými aerolinkami zlomil hůl už i slavný americký investor Warren Buffett, který přiznal, že se už zbavil všech svých podílů ve společnostech Delta, Southwest, United i American. „To je jeho pohled. My jako akcionáři naší společnosti a projektu věříme a jsme schopni naše akcie zastavit státu, pokud nám poskytnou žádanou záruku,“ tvrdí Vik.
Podle něj je ve hře i převod podílu čínské CITIC Group, která v aerolinkách drží podíl 49,92 procenta, na český stát za symbolickou korunu. „Všichni čeští akcionáři by chtěli státu pomoct, a i když někdy vstup státu do komerční firmy není ideální, v takovémto případě by byl namístě,“ míní Vik. Jaroslav Tvrdík, který v Česku zastupuje CITIC, ale jeho slova o pár hodin později odmítl potvrdit.
Faktem je, že skupina Unimex, která ve Smartwings kontroluje zbylý podíl a kterou ovládají Jiří Šimáně a Jaromír Šmejkal, o podíl Číňanů usiluje od loňského léta, kdy jim za něj nabízela vyšší stovky milionů korun. To tehdy CITIC odmítal. Krize ale každopádně cenu srazila výrazně dolů.
Zatímco o státní pomoci se česká vláda ještě nerozhodla, jasno je alespoň o tom, kdy se provoz Smartwings začne vracet do normálu. Na 18. května si totiž ČSA naplánovaly obnovení prvních tří pravidelných linek do Paříže, Amsterdamu a Frankfurtu. A například do Paříže budou v obou směrech létat třikrát denně a nejlevnější letenka vyjde na necelých pět tisíc korun.
Více o trablech a zákulisí aerolinek Smartwings se dočtete v aktuálním čísle Forbesu.
