Česko obrazně řečeno nahrazuje ruskou plynovou potrubní cestu skrz zámořské LNG tankery připlouvající ze Spojených států. Během víkendu si upevnilo vazby na americký trh se zemním plynem, když si předjednalo zajištění části kapacity LNG terminálů v USA. Teď se navíc českým zákazníkům otevírá možnost nakupovat plyn podle amerického trhu Henry Hub.
„Česká republika má po podnikatelské a inovační misi do Spojených států předjednaný dlouhodobý kontrakt na roční rezervaci 1,4 miliardy metrů krychlových plynu v amerických terminálech LNG,“ oznámilo o víkendu ministerstvo průmyslu a obchodu, když se jeho šéf Karel Havlíček vrátil z několikadenní návštěvy Texasu.
Předjednaná rezervace kapacity v amerických LNG terminálech, která odpovídá přibližně čtvrtině roční spotřeby plynu v Česku, představuje podle Havlíčka další krok k diverzifikaci zdrojů energie a posílení energetické bezpečnosti České republiky.
„Energetická bezpečnost stojí na diverzifikaci. Předjednaná kapacita v amerických LNG terminálech je krokem, který může do budoucna posílit stabilitu dodávek plynu pro Českou republiku,“ uvedl první místopředseda vlády.
Česko, respektive skupina ČEZ, která pro republiku zkapalněný LNG plyn nakupuje, si tím zajistí přímé napojení amerického kontinentu na evropské LNG terminály, které využívá, zejména pak v nizozemském Eemshavenu. Tam má od září roku 2022 pronajatu třetinu z jeho roční kapacity osmi miliard kubických metrů plynu.
„Měli bychom přímý přístup k americkému zemnímu plynu, a následně bychom si ho už sami v naší pronajaté kapacitě uvedli do kapalného stavu a přivezli do Evropy,“ vysvětloval minulý čtvrtek ještě před oznámením proforma dohody ve Spojených státech druhý muž ČEZ, ředitel divize obchodu a strategie Pavel Cyrani při příležitosti prezentace hospodářských výsledků skupiny za loňský rok.
Foto se souhlasem Skupiny ČEZ
LNG terminál v nizozemském Eemshavenu, v němž má Česko pronajatu třetinu jeho roční kapacity. Právě sem připlouvají tankery se zchlazeným zemním plynem z celého světa, některé i z USA.
„V tuto chvíli nakupujeme plyn přímo na lodích a v ten moment soutěžíme i s Asií, protože tanker může (kvůli vyšší nabídnuté ceně, pozn. red.) odplout z Evropy do Asie. Když plyn budeme nakupovat jako Česká republika přímo v Americe, tak této soutěži nebudeme vystaveni,“ přiblížil výhody zajištěné kapacity v USA.
LNG terminál v Eemshavenu od začátku fungování do konce loňského roku přijal podle ČEZ celkem 72 lodí s plynem určeným pro tuzemskou spotřebu, které přivezly 6,44 miliardy metrů krychlových plynu.
To odpovídá 73,1 gigawatthodiny (GWh) plynu, tedy 99,1 procenta roční tuzemské spotřeby, která v roce 2024 činila 73,8 GWh.
Skupina ČEZ donedávna působila jako čistý odběratel plynu, jeho přepravu i například takzvanou regasifikaci, tedy uvedení plynu zpět z kapalného do plynného stavu, pro ni zajišťovaly třetí strany. V loňském roce ovšem vůbec poprvé dopravila do terminálu loď, o jejíž celou plavbu se sama postarala.
„Loni si odborníci z ČEZ vyzkoušeli celý navigační a logistický řetězec, tedy jednání se zkapalňovacím terminálem ve Spojených státech, pronájem lodi, nakládku v USA i samotnou cestu přes Atlantský oceán a návrat lodi zpět,“ sdělila společnost ČEZ už v lednové tiskové zprávě.
Role amerického plynu v Evropě v posledních pár letech kvůli sankcím proti Rusku prudce vzrostla. Zatímco v roce 2020 Spojené státy do Evropy dodaly zhruba dvacet miliard kubíků zkapalněného zemního plynu, v loňském roce už to byl čtyřnásobek (osmdesát miliard kubíků).
V Česku ještě před pěti lety americký zemní plyn fakticky nebyl, bylo totiž z 98 procent závislé na tom ruském, který k nám proudil přes plynovody Bratrství nebo Nord Stream. Dnes je situace úplně jiná, po uzavření ruských kohoutků se musíme spolehnout na norský, katarský nebo právě americký zemní plyn.
Odkud přesně a v jakém objemu tankery s plynem do evropských LNG terminálů proudí, nicméně zůstává skryto pod rouškou obchodních tajemství ČEZ.
Role amerického LNG v tuzemsku se jen upevní, předjednaná roční kapacita amerických terminálů v objemu 1,4 miliardy kubíků plynu totiž znamená zhruba dvacetiprocentní roční spotřebu Česka.
Do budoucna se ale kvůli konci uhlí musí počítat s vyššími objemy plynu, které bude česká energetika i vzhledem k novým plynovým elektrárnám spotřebovávat.
Další novinkou a signálem prohlubujících se vazeb Česka s americkým trhem se zemním plynem je i společné úterní oznámení nadnárodního dodavatele LNG plynu MET a českého dodavatele energií Centropol Energy miliardáře Aleše Grafa.
Ti společně uzavřeli kontrakt na dodávky zemního plynu s cenotvorbou vázanou na americký index Henry Hub. Henry Hub je fyzická křižovatka více než deseti velkých potrubních systémů, kde se plyn shromažďuje, obchoduje a přesměrovává po celých USA a dnes čím dál tím více i do celého světa.
Čeští zákazníci by tak zřejmě vůbec poprvé mohli dostat možnost si ceny plynu zajistit i tímto americkým trhem, kde ceny mohou mít jiný vývoj než v Evropě.
Evropský trh s plynem totiž vzhledem k jeho nedostatku, který pozorujeme i dnes vlivem uzavření Hormuzského průlivu, trpí čím dál častějšími cenovými výkyvy. Indexace cen podle amerického Henry Hubu by měla pomoci tyto cenové výkyvy zploštit.
„Jedná se o jeden z nejtransparentnějších a nejlikvidnějších indexů na světě, kde se cena odvíjí od skutečné nabídky a poptávky na rozsáhlém a diverzifikovaném trhu, což se dlouhodobě projevuje nižší mírou cenových výkyvů,“ uvádí k novince šéf MET Česká republika Pavel Balada.
„V kombinaci s evropským indexem THE představuje Henry Hub kvalitní nástroj cenového zajištění. Tuto kombinaci vnímáme jako pojistku eliminující cenovou volatilitu,“ doplňuje jej místopředseda správní rady Centropol Energy Zdeněk Martinec.
Avšak s dovětkem, že až po vyhodnocení prvních dodávek se Centropol Energy rozhodne, zda tento produkt opravdu nabídne přímo i svým koncovým zákazníkům. Podle informací Forbesu by objem nasmlouvaného plynu mohl pokrýt až desítky tisíc jeho zákazníků.