U nizozemského Eemshavenu ve vodách Severního moře došlo ve čtvrtek večer pro Českou republiku k historické události. Zástupci vlády a ČEZu slavnostně zahájili provoz vůbec prvního terminálu zkapalněného zemního plynu (LNG) otevřeného v Evropě po začátku války na Ukrajině.

A co víc – vůbec poprvé určeného pro Českou republiku. Zajistí nám roční dodávky ve výši téměř 3,1 miliardy metrů krychlových a významně tím podpoří nezávislost Česka na ruském plynu.

Kapacita terminálu, který byl vystavěn za velmi krátkou dobu pěti měsíců, je nakoupena na pět let. Vůbec první loď s LNG plynem určeným výhradně pro Česko k terminálu připluje v pondělí 19. září ze Spojených států. Dodá jej americká firma Cheniere.

„První dodávka LNG sem připluje z USA,“ potvrdil premiér Petr Fiala při slavnostním zahájení přímo na lodi v Eemshavenu. Vedle premiéra Petra Fialy se spuštění účastnili nejvyšší představitelé ČEZu: generální ředitel Daniel Beneš a místopředseda představenstva a ředitel strategie a obchodu Pavel Cyrani. Energetický kolos, který nový LNG terminál dojednal, má prozatím do konce roku rezervováno osm takzvaných slotů.

V praxi to znamená, že do konce roku k terminálu přijede osm lodí s LNG určeným pro Česko. Jedna přitom doveze plyn zajišťující asi terawatthodinu energie, což pokryje roční spotřebu zhruba 40 000 domácností. Abychom pokryli naši celkovou roční spotřebu plynu, která v závislosti na počasí osciluje kolem osmi miliard metrů krychlových plynu a do budoucna by se měla spíše snižovat, potřebujeme osmdesát takových lodí za rok.

33%

minimálně takovou roční spotřebu plynu v Česku vykryje nizozemský terminál

ČEZ uvedl, že Česko jedná s deseti dalšími firmami o krátkodobějších dodávkách, které pokryjí tuto zimu. O dlouhodobých kontraktech pak vyjednává vláda s vybranými zeměmi na bilaterální úrovni.

Terminál se skládá ze dvou plavidel – téměř tři sta metrů dlouhého Golar Igloo se skladovacím objemem 170 tisíc metrů krychlových plynu a ze stodvacetimetrové lodi Exmar S188 s kapacitou 25,8 tisíc metrů krychlových plynu.

Jedna část plovoucího LNG terminálu: plavidlo Exmar S188 | Foto ČEZ

K nim bude pravidelně připlouvat loď s LNG a přečerpávat jej do nich, přičemž se zde pomocí teploty mořské vody ohřeje a přemění zpět na plyn. Následně bude vtlačován do nizozemské plynovodní soustavy a přes Německo poputuje dále do Česka.

„Je to dobré, ale nikoliv úplné řešení. Předpokládám-li úplné a trvalé zastavení dodávky ruského plynu na území Evropské unie, je nutno zajistit podobným způsobem ještě pět miliard kubíků rovnoměrné dodávky plynu potrubím,” uvádí pro Forbes energetický poradce Vratislav Ludvík.

Řešením je podle něj například získání podílu na terminálu Greifswald / Lubmin v objemu zhruba tří miliard kubíků ročně a obnova dodávky plynu z Norska v objemu alespoň dvou miliard kubíků ročně.

Možná je i dostavba plynovodu Stork II. a připojení na plánovaný terminál LNG v Gdaňsku, a podle zástupců ČEZ jsou ve hře také terminály, které se momentálně staví v Německu.

Česko bylo do letošního roku v podstatě ze sta procent závislé na plynu z Ruska, to se ale letos razantně změnilo. Nový LNG terminál může zajistit až čtyřicet procent roční spotřeby Česka, zároveň se obnovují dodávky plynu z Norska a plní i tuzemské zásobníky.

Ty jsou dnes naplněny na osmdesát pět procent své kapacity, tvořící dohromady tři miliardy kubíků plynu, a pokryjí tedy také více než třetinu roční spotřeby.

Zkapalněný zemní plyn se stalo novou spásou pro celou Evropu. „Již dnes je kapacita terminálů v Evropě asi 190 miliard kubíků, tedy o dost více, než představuje dodávka ruského plynu. Po dokončení zbytku se zvýší minimálně na 280 miliard metrů krychlových, což znamená, že ruského plynu nebude již nikdy potřeba,” shrnuje Vratislav Ludvík.

Plyn bude v této situaci přicházet především z USA, ale další producenti jako je Alžírsko, země Předního východu a noví producenti v Africe či Austrálii zcela určitě využijí příležitosti.

Předplatné Forbesu Šťastná

O letošní zimě tak s největší pravděpodobností nebude problém s nedostatkem plynu, ale hlavně s jeho cenou, která dnes krouží kolem dvou set eur za megawatthodinu.

A to je problém nejen pro podniky a domácnosti, které jsou na plynu silně závislé, ale pro všechny české i evropské obyvatele. Z plynu se totiž vyrábí elektřina a dnes její produkci násobně prodražuje.

I proto lídři Evropské unie budou na pátečním mimořádném jednání ministrů energetiky členských zemí v Bruselu horlivě jednat o možnosti řešení současné krize. Ve hře je zastropování cen ruského plynu, s čímž ale Česko vyjádřilo předběžný nesouhlas.

Premiér Petr Fiala slíbil, že pokud se zástupci vlád na summitu neshodnou na jednotném řešení energetické krize pro Evropu, vláda představí vlastní kroky pro snížení cen energií v Česku.