Říkají mu nová Mutti. Ne že by byl Armin Laschet nějaká mamka, ale politicky platí za velkého spojence německé kancléřky Angely Merkel. Mluví jako ona, jedná jako ona a teď i povede stranu, jejímž lídrem byla dlouho právě Merkel.
Laschet se stal o víkendu novým předsedou Křesťanskodemokratické unie (CDU). V téhle pozici má i velké šance stát se po zářijových volbách novým německým kancléřem.
Kdo je ale tenhle muž?
Začněme rozdíly. V jedné věci se Armin Laschet od Merkel liší už na první dobrou. Je veselý, na německé poměry až vtipný chlapík, který umí pobavit své posluchače. Rodák z Cách u belgických hranic má radostnější temperament než vědecká, akurátní a strohá Angela z východního Německa.
Tím bychom ale mohli skončit. V tom klíčovém, tedy politickém směřování, k sobě totiž mají Laschet a Merkel velmi blízko. Tři slova? Liberální, středový, pragmatický.
Na rozdíl od svého hlavního konkurenta ve volbách o post předsedy CDU Friedricha Merze Laschet nepovede nejsilnější německou stranu ostře doprava. Pojede se hezky dál rovně, politickým středem. „Vyhrajeme jen tehdy, když zůstaneme silní ve středu,“ říká Laschet a varuje před dělením společnosti.
Politika podle něj nesmí polarizovat. A podobně bude postupovat i uvnitř své – nyní velmi rozdělené – strany: „Země ani strana nepotřebují nějakého CEO, ale kapitána týmu,“ uvedl Laschet.
Syn horníka a sám vystudovaný právník, který později pracoval jako novinář, sází v politice na vytrvalost, pragmatičnost a stejně jako Merkel na trpělivost – nebo ještě jinak – schopnost vysedět problémy, jak se s oblibou o klasickém přístupu Merkel říká.
Nejde přitom o žádného politického nováčka. Za sebou má několik let v roli poslance ve Spolkovém sněmu, další léta působil coby europoslanec v Bruselu, kde sbíral zkušenosti z mezinárodní politiky, a v posledních letech vede jako premiér největší spolkovou zemi Severní Porýní-Vestfálsko.
Jeho plán? Nové desetiletí má být dobou modernizace Německa, nové hospodářské dynamiky, široké digitalizace, nulové tolerance kriminality i extremismu. V ekonomice postižené pandemií koronaviru je podle něj klíčová podpora malým a středním podnikům, živnostníkům, gastronomii i obchodníkům.
Na mezinárodním poli Laschet usiluje o větší spolupráci mezi USA a Evropou – hlavně v řešení klimatických problémů a obchodní politiky. Stejně tak chce schopnější a silnější Evropskou unii.
Sám přitom platí za člověka, který – podobně jako Merkel – i v mezinárodní politice hledá smír a dialog. Například kvůli svému vstřícnému postoji vůči Rusku bývá označován posměšně jako „Russlandsversteher“. S Merkel Lascheta spojuje i otevřenější postoj k imigrační politice.
Zvolení Lascheta do čela CDU tak neznamená konec éry Angely Merkel, ale její pokračování. Sama sice chce odejít po zářijových volbách a 16 letech v čele Německa na odpočinek, její politika ale nezmizí.
Do té doby ovšem Lascheta čekají velké úkoly: musí zacelit rány ve straně a sjednotit ji, vydobýt si silné postavení, aby ho strana nominovala do voleb jako kandidáta na kancléře, a zároveň si musí najít dost viditelnou pozici vedle dosavadní kancléřky a přitom nejít proti ní.
Výzev je před Laschetem víc než dost. Brzy se ukáže, jak silná je tahle nová Mutti.
