Západním zemím dochází volná elektřina i trpělivost s datovými centry. Pozornost technologických gigantů se tak stáčí na neprobádaný konec světa – do argentinské Patagonie. Ta nabízí vládní garanci třicetileté daňové stability, ale také ideální podmínky pro chlazení serverů. Jediný háček je, že si technologické firmy budou muset energii vyrábět samy.
Ve Spojených státech naráží nekonečná expanze hyperscalerů – firem jako Microsoft, Google či OpenAI – na tvrdou realitu. Lokální sítě jsou přetížené, místním obyvatelům rostou účty za elektřinu a ekologové protestují proti výstavbě nových datových center. Technologičtí giganti tedy upírají zrak na liduprázdnou argentinskou Patagonii.
Ještě nedávno byla Argentina pro zahraniční investory na okraji zájmu; země je totiž historicky sužovaná vysokou mírou inflace a nevyzpytatelnou vládní situací. Vše ale mění prezident Javier Milei, který zemi otevřel zahraničnímu kapitálu, a drsné podnebí jihu.
Patagonie totiž nabízí přesně to, co servery umělé inteligence potřebují k přežití. Mrazivé klima, jež dokáže přirozeně a téměř zadarmo chladit přehřáté procesory, a obrovské prázdné pláně. Jakožto jedno z největrnějších míst na Zemi také nabízí ideální podmínky pro větrné elektrárny na pohánění datacenter.
Hlavní lákadlo však leží v legislativě. Argentinská vláda totiž zavedla takzvaný režim RIGI (vládní program pobídek pro velké investice), který velkým investorům zaručuje třicetiletou stabilitu – stát se zavazuje, že po dobu tří dekád nezmění investorům sazbu daní ani celní poplatky. Vláda pro technologické giganty pevně zastropovala daň z příjmů na 25 procent a dala společnostem právo vyvádět své investice a zisky ze země zpět domů, aniž by k tomu potřebovaly schválení argentinské centrální banky.
Vláda navíc chystá režim „Super RIGI“, který by pro investice nad miliardu dolarů (zhruba 23 miliard korun) srazil daň na pouhých patnáct procent.
„Před dvěma lety by o Argentině nikdo ani necekl,“ shrnul bleskovou proměnu nálady na trhu pro agenturu Reuters Steve Sasse, viceprezident analytické společnosti Data Center Hawk pro Latinskou Ameriku.
Sám prezident Javier Milei navíc nic nenechal náhodě, a aby technologické giganty o investicích do Argentiny přesvědčil, tak osobně zavítal do Silicon Valley, kde měl schůzku se šéfem firmy OpenAI Samem Altmanem, tehdejším šéfem Applu Timem Cookem či šéfem Mety Markem Zuckerbergem.
Tato ofenziva zjevně zafungovala, jelikož společnost OpenAI podepsala s lokální firmou Sur Energy předběžnou dohodu o výstavbě datového centra s kapacitou pět set megawattů. OpenAI plánuje do projektu investovat až 25 miliard dolarů (zhruba 520 miliard korun).
Stranou nezůstává ani Evropa; polská společnost Green Capital si v argentinské Patagonii pronajala 1300 čtverečních kilometrů půdy, oblast větší než celé město New York. Chystá zde projekt za tři miliardy dolarů (přibližně 62,5 miliardy korun) s kapacitou tři sta megawattů.
Plány na nová datová centra ale narážejí na fyzickou realitu regionu. Státní přenosová soustava zkrátka obří datová centra neutáhne. „Říct, že máte energii, zkrátka nestačí. Někdo tu infrastrukturu musí fyzicky postavit,“ varovala v rozhovoru pro agenturu Reuters Hadassa Lutz, spoluzakladatelka americké poradenské firmy Cloud2Ground.
Technologické firmy tak nakonec sahají po řešení, kdy národní síť úplně obejdou a postaví si datová centra rovnou obehnaná vlastními solárními a větrnými elektrárnami.
