skip to main content

Árie o českém absurdistánu. Sopranistka Olga Jelínková podává zprávu z království, kde se může zpívat

2 minuty čtení

Přední česká operní pěvkyně Olga Jelínková je v angažmá v saském Lipsku. A díky tomu může i nyní zpívat – na rozdíl od krajanů účinkujících v tuzemských pěveckých představeních, která se z rozhodnutí ministra zdravotnictví nemohou kvůli pandemii koronaviru konat.

V Německu zpěv zakázán není, z úst Olgy Jelínkové ovšem nevycházejí pouze ladné árie, nýbrž i tvrdá kritika českých poměrů. O způsobu přednesu téhle kritiky má sopranistka jasno: „Řeknu to na plnou pusu! Nechápu, proč se pan ministr nerozhlédl, jak to funguje jinde,“ neskrývá Jelínková rozhořčení.

„Do Lipska to má 250 kilometrů, do Drážďan ještě blíž. Proč se neinspiroval a místo toho začal zmateně konat?“

Reklama

Podle Jelínkové přitom nejde jen o její obor. Míní, že situace v něm jen demonstruje nekompetentnost české vlády, kvůli níž Česko drtí počty nakažených, zatímco v Lipsku se denní nárůst počítá v řádu nižších desítek.

„Jestliže pan Prymula vydá nějaká opatření, pak je bere zpět a potom vyhrožuje, že všechny skřípne, je to přesná ukázka toho, jak s lidmi nemůžete jednat,“ soudí Jelínková.

„Navíc co v reakci na to udělá typický Čech? Švejkovsky bude hledat cestičky, jak všechno obejít. Myslím, že tahle kombinace dostává Česko do průšvihu a absurdní zákaz zpěvu mu z něj určitě nepomůže.“

Jak to tedy konkrétně funguje v lipském operním domě, kde se nadále zpívá, na představení chodí diváci a mezi stovkami zaměstnanců instituce není jediný nakažený?

Olga Jelínková v titulní roli Orffovy Chytračky | Foto Patrik Borecký

„Členové orchestru se přesunuli za zpěváky, abychom na ně neprskali. Ze stejného důvodu mezi sebou i my zpěváci dodržujeme šestimetrové rozestupy. Při představení používáme pouze vlastní rekvizity, a když v jeho rámci musíme sáhnout na jiné, máme rukavice sladěné s kostýmy, takže to nevypadá rušivě.“

Rozestupy jsou samozřejmě i v hledišti, kde diváci sedí s rouškami ob jednu řadu a tři místa. Nad sedadly, na kterých nemohou být, jsou nataženy provazy a kapacita se z 1200 míst ztenčila na 308.

Reklama

„S ohledem na bezpečnost se upravil také program. Ve smyslu, aby všechna představení trvala bez přestávky maximálně hodinu a půl,“ doplňuje sopranistka.

„Velmi povedeně se zkrátila plánovaná Carmen, takže to inscenaci nijak neubírá na síle. Ke všemu se dá při Carmen využít prázdné hlediště – sboristé stojí na galeriích. Dále máme na repertoáru komponovaný večer operních árii Crinolissimo, kde si ze sebe zpěváci utahují a je ušitý přímo na míru covidové době.“

Související vydání

„Hrajeme i Wagnera, který zkrátit nejde. Vyřešilo se to tak, že se opera rozdělila místo jednoho dlouhého večera na tři díly po devadesáti minutách a lidé jdou do divadla tři večery po sobě, což u německého publika není problém.“

Olga Jelínková z rozhodnutí vedení divadla nesmí nyní cestovat do vlasti – to ji mrzí, zároveň ale ví, jakou výhrou pro ni teď angažmá v Lipsku je. „V Česku to mají kolegové hrozné a já je strašně lituji. Znám několik z nich, kteří kvůli nesmyslnému rozhodnutí české vlády chodí na brigádu, aby měli z čeho zaplatit hypotéku.“

Reklama
Reklama