Série špatných strategických rozhodnutí vyvolala spekulace o možném prodeji největšího evropského herního studia. Francouzský Ubisoft se zcela minul s herními trendy a akcionáři tlačí na strategický prodej. Skončit by mohl v rukou čínského Tencentu.
Jejich hry hraje na herních konzolích a počítačích 138 milionů hráčů, tržby si počítají v jednotkách miliard dolarů. A přece nad francouzským herním studiem Ubisoft pomalu stoupá nabroušená břitva gilotiny. Společně se švédským Embracerem největší evropské studio hrubě neodhadlo další směřování trhu a po sérii karambolů to vypadá, že na stole je prodej velké části firmy.
Jde přitom v herním průmyslu o jakési evropské rodinné stříbro. Studio, které přišlo s blockbusterovými tituly jako Assasin’s Creed, Far Cry či Rainbow Six Siege, se ekonomickými metrikami řadí mezi top patnáct na světě. Na motivy první zmíněné herní série o zabijácích střídající různé historické etapy dokonce vznikl hollywoodský snímek s Michaelem Fassbenderem v hlavní roli.
Vrchol Ubisoft zaznamenal v roce 2018, kdy se jeho akcie obchodovaly za necelých 106 dolarů, což je mimochodem více, než za kolik si dnes nakoupíte podíl ve Walmartu, Nike či Starbucks. Jenže zlaté burzovní časy jsou ty tam, jeho akcii dnes pořídíte za 11,62 dolaru.
V posledních letech totiž firma založená rodinou Guillemotových, která v ní stále drží podíl kolem dvaceti procent, dělala jedno špatné rozhodnutí za druhým. Menší průšvihy chtěla krýt většími projekty, ze kterých místo toho vyrostly průšvihy ještě větší.
Tím zatím poslední byla snaha o vytažení nablýskané značky Hvězdných válek. S titulem Star Wars: Outlaws si studio spojovalo nemalé naděje, ostatně poslední hru ze světa ctnostných rytířů Jedi a zákeřných Sithů si Ubisoft střihl před dlouhými osmnácti lety. I přes poměrně vřelé přijetí kritiků ale prodeje her zklamaly.
Milion prodaných kopií hry během prvního měsíce po jejím vydání se ukázalo jako flop. Podle insiderů z herního oboru se totiž rozpočet na vývoj vyšplhal někam mezi dvě stě a tři sta milionů dolarů.
Matematika je ale neúprosná, vývojáři si za hru účtovali sedmdesát dolarů, což jim za první měsíc, kdy jsou prodeje nejsilnější, vyneslo pouhých sedmdesát milionů dolarů. Pak většinou nastupuje propad o padesát až osmdesát procent. Dá se tak rozumně předpokládat, že zisk z vývoje hry zůstal kdesi v daleké, předaleké galaxii.
Kromě světelných mečů ale francouzskou společnost zklamaly také šavle a samopaly. Pirátský propadák Skull & Bones měl stát dokonce kolem 650 milionů dolarů, výsledkem bombastického, dekádu trvajícího vývoje byla ale hra, kterou kritici hodnotili jako nanejvýše průměrnou. Stejný osud potkal střílečku XDefiant, která stejně jako Skull & Bones vycházela s notným zpožděním.
Umění vydělat na věcech zadarmo
Zadrhnutá kola profitu nakonec zbrzdila i hlavní dojnou krávu studia: franšízu Assasin’s Creed. V té vyšlo od roku 2007 už třináct titulů a pravidelně se potkává se silným zájmem hráčů. Jenže zatím poslední díl s podtitulem Shadows měl původně vyjít v listopadu 2024. Datum vydání se zatím posunulo na letošní březen, ani ten ale není jistý. Skoro půlroční posun v sérii, která přivítá novou hru téměř s roční pravidelností, znamená značné zdržení.
Již dlouho oznámené projekty jako očekávaný remake akční adventury Prince of Persia: The Sands of Time či Beyond Good & Evil 2 se vznáší ve vývojářském limbu a jejich dokončení je v nedohlednu.
Ve Francii nedokázali obchodní stratégové správně uchopit nastupující herní trendy. Herní hity jako Fortnite a Warzone mají hráči zdarma na serverech samotných vydavatelů a monetizaci zajišťuje skrze mikrotransakce nákup kosmetických položek nebo tzv. battle pasů, které umožňují hráčům rychlejší postup.
Ubisoft na globální trend reagoval vlastními tituly. Střílečka ve stylu battle royale Hyper Scape přišla na vrcholu covidových izolací v srpnu 2020. Už za necelé dva roky ale Francouzi servery vypnuli a hra založená na principu, ve kterém vyhrává poslední přeživší, zemřela naopak mezi prvními.
Sportovní Rolling Champions, ve které hráči na kolečkových bruslích hrají v týmech o třech lidech, sice od roku 2022 stále běží, třeba na herní platformě Steam ji ale průměrně hrají jen nižší desítky hráčů.
Není se tak co divit, že plány Ubisoftu převést do free-to-play módu i tak ikonické tituly jako taktickou střílečku Ghost Reacon a postapokalyptickou RPG The Division se setkaly s mimořádnou dávkou skepticismu.
Ruku v ruce v nepodařeným herním vývojem jde i vývoj investorské spokojenosti. Menší akcionáři už současného šéfa Yvese Guillemota nějakou dobu tlačí prodeji společnosti do rukou kvalifikovanějšího investora. Slovenská skupina AJ Investments dokonce navrhovala firmu nechat vykoupit a mimo veřejně obchodovatelné prostředí ji dát hospodářsky opět do kupy.
Šeptanda o možném prodeji společnosti dočasně sice cenu akcií Ubisoftu o třicet procent zvýšila, ve výše popsaném horizontu několika předchozích let je ale jejich výkon stále mizerný.
Rodina Guillemotových, mimochodem největší akcionář společnosti, se podle všeho prodeji firmy nebrání, chce si však i po něm udržet nad studiem kontrolu.
Potenciální kupec se však dost možná najde v řadách samotných investorů. Necelých deset procent totiž v Ubisoftu je čínský technologický konglomerát Tencent, pro který není herní prostředí nic nového. Vlastní v něm asi čtvrtinu celkového tržního podílu.
Podíly má jak v Epic Games, kteří stojí za populárním Fortnite, ve studiu Activision Blizzard s tituly jako Call of Duty a World of Warcaft, u specialistů na velké strategické tituly Paradox Interactive a kompletně vlastní vydavatele League Of Legends Riot Games.
Kromě Tencentu ale kolem Ubisoftu krouží v posledních letech i tradičnější velké podílové fondy. Odkup společnost tak zvažoval třeba gigant Blackstone či americká investiční společnost KKR.
